Brno - Celebrity, které se v posledních letech čím dál více odhalují na významných společenských akcích, odborníka na etiketu Ladislava Špačka nijak nepohoršují. Podle něj je za jejich oblékáním pouze snaha se zviditelnit a někdy je to jen projev zoufalství. A také test toho, kde jsou hranice, co ještě veřejnost přijme, řekl dnes při přednášce na brněnských veletrzích módy Styl a Kabo.
"Navíc nejsem ten, kdo pravidla etikety tvoří, jednom je odezírám a sleduju trendy a tendence," poznamenal Špaček. Mnohé "pražské a brněnské" celebrity se podle něj oblékají, či spíše svlékají jen proto, aby se o nich stále psalo. "Už nevidí žádnou jinou možnost, jak upoutat zájem veřejnosti a stojí jim to za to. Řídí se starým dobrým heslem, že je jedno, co se o nich píše, ale hlavně když se o nich píše," řekl Špaček.
Obecně je podle něj v oblékání vidět posun k nošení méně formálního oblečení. "Nemám nic proti tomu, že žijeme méně formálně, ale je otázka, co je ještě úleva od starých sešněrovaných tradic a co už je výraz lenosti a pohrdání okolím," naznačil Špaček, že existuje jistá hranice. Především muži podle něj v oblékání velmi zpohodlněli. Odložili dvouřadé sako, vestu, šle, kravatu, obvykle si vezmou džíny a mikinu, v létě tričko a kraťasy. "Do práce, na rande i do lepší restaurace," řekl Špaček. Jelikož se tak muži ochuzují o různé druhy oděvu, je vidět móda, která se snaží "vystřelovat nové kreativní prvky, které by šlo v odívání využít".
Stejně jako mluvit o etiketě ho baví sledovat, kudy se trendy v odívání ubírají. "Když sedím v kavárně na Národní třídě v zimě, tak si nejsem jistý, jestli nejsem ve Špindlerově Mlýně. I když je deset stupňů nad nulou, muži mají péřovky, boty k túře na Sněžku a kulichy," všiml si Špaček a ženy na tom podle něj nejsou o mnoho lépe. Toto oblečení nazývá uniformou. "Přitom když jsou teplé zimy, nemusíme přece mít tak uniformní oblečení. Výkladní skříně nabízejí pestrou paletu oblečení," míní Špaček.
A když rodiče chtějí, aby se jejich potomci jednou hezky a vkusně oblékali, doporučuje s nimi pracovat už v raném dětství, protože v pubertě už je pozdě. "Ta když se přežene, tak se děti vrátí k tomu, na co byly zvyklé z dětství a co u rodičů viděly," řekl Špaček.
