Soudce Baxa: Zemanovy výroky připomínaly výměnný obchod

foto Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa (na archivním snímku).

Praha - K výměnnému obchodu přirovnal bývalý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa vyjádření prezidenta Miloše Zemana o tom, jak by měl NSS rozhodovat ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. Baxa to dnes uvedl při jednání sněmovního podvýboru pro justici ke kauze možného ovlivňování soudců Hradem. Zeman mu podle něho při soukromých hovorech opakovaně naznačoval, že by se mohl stát předsedou Ústavního soudu. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář namítl, že Zeman pouze seznamoval Baxu se stanovisky a že Baxova tvrzení nejsou zcela pravdivá. Poslanci o dalším postupu v kauze rozhodnou v úterý.

"Spíš připomínaly výměnný obchod: 'Já vám dám funkci, vy mně rozhodnutí'," řekl k prezidentovým vyjádřením Baxa. Uvedl, že byl prezidentovou nabídkou zaskočen, za přímý nátlak to ale neoznačil. Poznamenal, že prezident i současným představitelům NSS při jejich jmenování zdůrazňoval, že "musí na soudce neformálně působit, aby rozhodovali správně".

Baxa, který o rozhovorech se Zemanem poprvé mluvil v interview pro Deník N ze 17. ledna, dnes řekl, že nechtěl informace zveřejnit dříve, aby tak nezasáhl do jmenování svého nástupce.

Mynář namítl, že prezident nemohl Baxovi nabízet vedení Ústavního soudu, který je pro nejbližší roky naplněn. "Ústavní soud je plně obsazen, nechápu, jak by to pan prezident mohl nabízet," řekl kancléř hlavy státu. Podle něj by prezident neměl být perzekvován za to, že seznamuje soudce se stanovisky, která "nasává od občanů a odborníků".

Mynář přiznal, že v Zemanově zastoupení "konzultoval" s více ústavními soudci včetně Vojtěcha Šimíčka prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu, o jehož zrušení Ústavní soud rozhodoval. "Informoval jsem více členů Ústavního soudu," řekl kancléř. Ústavní soudce Vojtěch Šimíček poslancům řekl, že Zeman si podle Mynáře přál zrušení služebního zákona, nebo alespoň jednoho libovolného ustanovení. "Byla to jednání velmi nevhodná," uvedl Šimíček. Ústavní soud zrušení zákona až na jednu větu odmítl.

Baxa i Šimíček potvrdili, že na ně nebyl vyvíjen žádný nátlak, nebyli vystaveni vyhrožování, ani nedostali nějaký slib. "Byly to náznaky ve stylu: 'Buďme na sebe hodní'," uvedl Šimíček. Podle Baxy se mu za celou jeho éru v justici nestalo, že by se k němu některý z ministrů spravedlnosti nebo premiérů choval podobným způsobem jako Zeman.

Mynář na kontaktech se soudci nevidí nic špatného. Podle kancléře by soudci neměli být pokládáni za "skleníkové lidi", s nimiž není možné se scházet.

O tom, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta, psal nedávno týdeník Respekt. Baxa pak v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách. Zeman se následně proti interpretacím kontaktů jako ovlivňování soudců ohradil, šlo podle něho o doporučení, která jsou vyjádřením názoru. Senátor Václav Láska (SEN 21) dnes podal na Mynáře trestní oznámení pro podezření ze zasahování do nezávislosti soudu.

Poslanci o možném ovlivňování soudců Hradem rozhodnou v úterý

O dalším postupu v kauze možného ovlivňování soudců Hradem rozhodnou poslanci z podvýboru pro justici v úterý 29. ledna. Zvažují pozvání dalších soudců, vznik vyšetřovací komise ale nikoli. Informace o postup Hradu včetně prezidenta Miloše Zemana, které jim dnes poskytli soudci Josef Baxa a Vojtěch Šimíček, označili za závažné, nestandardní a nevhodné.

"Můžeme si pozvat jiné soudní funkcionáře kvůli zjištění, jestli těch ovlivňování bylo více. Můžeme si říci, že se nebudeme schopni dál nikam pohnout. Můžeme navrhovat nějaká opatření," uvedl předseda podvýboru, někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). "Věc je natolik závažná, že nějaký postup by stanoven být měl," dodal.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek by chtěl zjistit, kteří další ústavní soudci vedle Šimíčka byli Hradem osloveni. Slyšet by chtěl i předsedu Nejvyššího soudu Zdeňka Šámala. Za nejproblematičtější označil Michálek vyjádření bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, že mu Zeman naznačil možnost jmenování předsedou Ústavního soudu, pokud by NSS podle prezidentova přání rozhodl v případu nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. Bylo by to podle Michálka "za hranou ústavnosti" a Zeman by se k tomu měl vyjádřit.

Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) označila za důležité, že v kauze i podle vypovídajících soudců nebyla ohrožena nezávislost justice. I podle ní bylo jednání Hradu "velmi nestandardní a nevhodné", pokud by se tvrzení obou soudců prokázalo.

Podvýbor by také podle Marka Výborného (KDU-ČSL) měl oslovit další špičky justice. Zatím se ale nedomnívá, že by se kauzou měla zabývat Sněmovna jako celek. Výborný zpochybnil tvrzení prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, že Zeman nemohl naznačovat Baxovi jmenování do čela Ústavního soudu, neboť ústavních soudců je nyní plný počet. Poslanec poukázal na to, že předčasný odchod z funkce předsedy Ústavního soudu již dříve naznačoval Pavel Rychetský. Rezignaci ze zdravotních důvodů ke konci ledna ohlásil ústavní soudce Jan Musil.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je čtvrtek 21. února 2019

Očekáváme v 13:00 10°C

Celá předpověď