Brusel - Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s 11 procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. V dnes zveřejněné zprávě o loňském vývoji výroby energie v sedmadvacítce evropských zemí to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak rozšiřování obnovitelných zdrojů přispělo k tomu, že dosáhly dosud nejvyššího 47procentního podílu na celkové výrobě energie.
Zatímco v roce 2023 se v EU vyrábělo z obnovitelných zdrojů - větru, vody, slunce a biomasy - 44,8 procenta, loni to bylo již 47,3 procenta celkového mixu. Nejvíce se na nárůstu podepsalo rozšiřování solárních zdrojů, jejichž podíl vzrostl z 9,3 procenta na 11,1. Naopak podíl uhlí se snížil z 11,8 procenta přesně o dva procentní body. Kleslo i zastoupení plynových elektráren a celkový podíl fosilních paliv na výrobě energie se snížil z 32,2 procenta na 28,9. Nejvyužívanějším zdrojem energie zůstalo jádro, jehož podíl se zvýšil z 23 procent na 23,7.
"Zatímco v posledních pěti letech postupovala energetická transformace EU rychleji, než kdokoli předpokládal, další progres nemůžeme považovat za zaručený," uvedl analytik institutu Chris Rosslowe. Zvláště u větrných elektráren se podle něho projevují potíže a jejich podíl na výrobě stagnuje.
EU se snaží podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů v rámci své klimaticky odpovědné politiky. Řada unijních zemí včetně Francie či Česka však v posledních letech prosadila vstřícný přístup unie vůči jaderné energetice, která je nyní brána jako zdroj, jímž je možné nahrazovat uhelné či plynové elektrárny.
