Snížení věku pro vstup na sociální sítě na 13 let je stále ve hře

foto Logo Facebooku. Ilustrační foto.

Praha - Snížení minimální věkové hranice pro vstup na sociální sítě z 15 let na 13 let je stále ve hře. Navrhli to Piráti ústy poslance Tomáše Martínka v rámci návrhu zákona o zpracování osobních údajů. Většinu Sněmovny ale asi těžko přesvědčí. Proti snížení se postavily všechny sněmovní výbory, které se novými pravidly v návaznosti na evropské nařízení GDPR zabývaly. Před závěrečným schvalováním je ve Sněmovně úprava úhrad zdravotnických prostředků, poslanci dnes navrhli vesměs jen dílčí změny. Zákonodárci také probírali novelu o zdravotnických povoláních.

Vládní návrh stanoví, že děti do 15 let nebudou moci bez souhlasu rodičů udělit provozovatelům internetových služeb souhlas se zpracováním osobních údajů. Ministerstvo vnitra původně navrhovalo dvouleté snížení, vláda ale stanovila 15 let v souladu s věkovou hranicí občanskoprávní a trestněprávní odpovědností dětí.

Martínek obhajoval snížení tím, že nejnižší možnou věkovou hranici si stanovilo 11 z 28 států EU včetně například Polska. Připomenul průzkum, podle něhož tři pětiny dětí věkové omezení na internetu ignorují a nebo uvádějí věk vyšší než skutečný. Zatímco dosud tyto děti porušovaly pravidla provozovatelů sociálních sítí, nově by takovéto jejich jednání bylo nelegální, podotkl Martínek.

Odpůrci snížení argumentovali potřebou zralosti dítěte. Podle Marka Bendy (ODS) by snížení hranice rozšířilo internetovým společnostem přístup k osobním údajům na další věkové skupiny. "Netuším, proč snižováním hranice těm společnostem vycházet vstříc," uvedl.

Unijní norma umožňuje státům zvolit věkovou hranici pro souhlas se zpracováním údajů mezi 13 a 16 lety. Odbory i zaměstnavatelské svazy požadovaly nejvyšší hranici. Ministerstvo vnitra ale označovalo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci a využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné.

Úprava úhrad zdravotních pomůcek je ve Sněmovně před schvalováním

Nová úprava úhrad zdravotnických prostředků je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci navrhli v druhém čtení vesměs jen dílčí nebo upřesňující změny. Vládní novela o veřejném zdravotním pojištění by měla lidem ušetřit stovky milionů korun na spoluúčasti, víc pomůcek by mělo být bez doplatků. Poslanci by mohli hlasovat o předloze v říjnu.

Předchozí úpravu zrušil Ústavní soud ke konci roku. Pokud by nová úprava nebyla do té doby účinná, hrozil by podle vlády nárůst spoluúčasti o více než miliardu korun.

Zdravotnický výbor doporučil už dřív rozšířit skupinu lidí s roční hranicí 500 korun pro doplatky na léky. Nově by neměli víc zaplatit od roku 2020 také invalidní důchodci s invaliditou třetího stupně a invalidé s invaliditou ve druhém a třetím stupni, kterým úřady penzi nepřiznali kvůli krátké době pojištění. Nyní do tohoto limitu spadají jen senioři starší 70 let.

Další pozměňovací návrh výboru se týká uzákonění hrazení oprav mechanických a elektrických invalidních vozíků, které jsou ve vlastnictví pojištěnců. Vládní návrh předpokládal placení oprav jen u vozíků, jejichž majiteli jsou pojišťovny.

Další pozměňovací navrhli podali poslanci dnes. Například Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) chce zvýšit hranici příspěvku při souběhu úhrady elektrického a mechanického invalidního vozíku a zvýšit i limit pro jejich opravy. Úprava Daniela Pawlase (KSČM) cílí na lidi s těžkou inkontinencí. Nemuseli by doplácet navrhovaná dvě procenta na příslušné pomůcky, tedy například pleny.

Zdravotnickými prostředky se rozumí různé výrobky od obvazů a vatových tamponů, přes kompresní punčochy, ortézy, berle, chodítka a protézy, brýle, paruky, pomůcky pro diabetiky a naslouchátka až po vozíky pro handicapované. Zrušená část zákon stanovila úhradu 75 procent ceny nejméně ekonomicky náročné varianty, kterou stanoví zdravotní pojišťovny.

Senátoři ji napadli u Ústavního soudu, protože podle nich systém umožňoval pojišťovnám, aby si samy určovaly, jestli a v jaké výši pomůcku uhradí. Podle senátorů to zasahovalo do práv pojištěnců i výrobců pomůcek. Soud uvedl, že to bylo v rozporu s právem na bezplatnou zdravotní péči.

Nově si podle novely základní parametry úhrady stanoví přímo výrobci tím, že svůj produkt zařadí do skupiny výrobků. Peníze, které lidé ušetří, se mají v budoucnu hradit z veřejného zdravotního pojištění. Nastavení limitů ale má stejnou částku ušetřit.

Přílohou novely je aktualizovaný seznam zdravotnických prostředků, v němž jsou pro jednotlivé skupiny stanoveny úhradové hranice a další podmínky. Nové zdravotnické prostředky by měly být zařazovány do systému úhrad každý měsíc, nikoli jen jednou za půl roku. Pacienti se díky tomu ke svým zdravotnickým pomůckám dostanou rychleji.

Zařazování nových prostředků budou navrhovat přímo jejich výrobci, stát bude řešit jenom chyby, na které mohou upozornit zdravotní pojišťovny, konkurenti nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že jich budou nejvýše jednotky procent. Úspory si úřad slibuje od pravidelných revizí cen jednotlivých kategorií.

Zahraniční lékaře asi čeká změna podmínek zkoušky pro praxi v ČR

Zahraniční lékaři se možná budou moci jen čtyřikrát pokusit o absolvování aprobační zkoušky pro praxi v Česku. Budou si ale moci tuto zkoušku rozložit do dvou dnů. Poslanec ANO David Kasal o tuto změnu doporučil rozšířit senátní novelu, jejímž původním cílem bylo vyřadit terapeuty a specialisty čínské medicíny ze zákona o nelékařských zdravotnických povoláních.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) navrhovanou úpravu podpořil. Rozdělení čtyřdílné zkoušky do dvou dnů je v zájmu nemocnic, které se potýkají s nedostatkem lékařů. Omezení pokusů naopak zabrání tomu, aby zahraniční lékaři žádali "donekonečna" o uznání jejich schopností léčit české pacienty.

Vojtěch doporučil schválit také návrh Jany Pastuchové (ANO), aby roční nemocniční praxi jako podmínku pro nové zdravotnické záchranáře nemuseli absolvovat řidiči záchranných vozů, kteří vykonávají tuto práci nejméně pět let. Upraveny budou zřejmě také rekvalifikace zdravotních sester na zdravotně-sociální pracovnice nebo požadavky na dětské sestry, klinické logopedy či psychology ve zdravotnictví.

Jiří Mašek (ANO) s ministrovým souhlasem asi prosadí návrh, aby si stanice protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby mohly najmout odborné lékaře z jiných zařízení.

Senátní novela má v zákoně o zdravotnických povoláních zrušit podmínky pro terapeuty a specialisty čínské medicíny. Důvodem je to, aby tyto formy pomoci nebyly hrazeny pojišťovnami. Poslanci se shodovali s Vojtěchem na tom, že čínskou medicínu by měl upravit samostatný zákon o léčitelích, který chystá ministerstvo zdravotnictví předložit v první polovině příštího roku.

Do zákona se tradiční čínská medicína dostala v minulém volebním období, úpravu prosadil tehdejší předseda sněmovního výboru Rostislav Vyzula (ANO). Argumentoval tím, že nyní není možné jednoznačně ověřit vzdělání poskytovatelů čínské péče ani její rozsah a kvalitu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je středa 17. října 2018

Očekáváme v 15:00 20°C

Celá předpověď