Komise kritizuje úřady po havárii na Bečvě, podle Brabce jde o politiku

foto Místo pod mostem přes Bečvu v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde před rokem rybáři zaznamenali první úhyn ryb. Prohlídka se uskutečnila 19. září 2021 po tiskové konferenci k prvnímu výročí havárie a otravy 40 tun ryb v řece Bečvě.

Praha - Postup při odběru i analýze vzorků vody a ryb bezprostředně po loňské ekologické havárii na řece Bečvě zkritizovala sněmovní komise. Podle poslanců mimo jiné nedostatečně koordinovaly kroky vodoprávní úřad ve Valašském Meziříčí a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Uvedli to v závěrečné zprávě, která byla zveřejněna na webu Sněmovny. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) i inspekce mají zprávu komise za zpolitizovanou. Jsou v ní neodborné závěry vytržené z kontextu, manipulace a negativní tendence vůči ČIŽP, míní ministr. Podle ekologů a rybářů nejsou zveřejněné závěry překvapivé. Otrava poničila biotop na 40 kilometrech řeky, uhynulo přes 40 tun ryb.

Ekologická havárie, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov přesně před rokem. Podle policie, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, se kyanidy dostaly do řeky takzvaným rožnovským kanálem. Rybáři však poukazují na to, že první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu. Z otravy Bečvy je obviněna společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její jednatel Oldřich Havelka, vinu odmítají. Vyšetřování začalo v minulém týdnu přezkoumávat Krajské státní zastupitelství v Ostravě.

Mezi podezřelými z úniku nebezpečných látek se loni ocitla chemička Deza ze svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO). Firma bezprostředně poté uvedla, že zcela jistě není původcem úhynu ryb. Že by kyanidy pocházely od ní, odmítá dodnes. Komise mimo jiné upozornila ve zprávě na to, že z výusti z areálu Dezy vzorek nebyl v týdnu následujícím po havárii vůbec odebrán. Z výusti kanalizace Lhotka nad Bečvou, která je nejblíže místu hromadnému úhynu ryb, byl podle poslanců vzorek odebrán až tři dny po katastrofě, u společnosti Energoaqua den po havárii a následně v dalších dnech.

V den havárie v neděli 20. září 2020 podle sněmovní komise pochybil mimo jiné pracovník Oblastního inspektorátu (OI) ČIŽP Brno, který dostal informace od pracovníka vodoprávního úřadu a inspektora OI ČIŽP Olomouc, nevyjel však na místo a situaci konzultoval telefonicky. Měl přitom podle komise informace, že jde o havárii většího rozsahu s úhynem ryb a že pravděpodobný původce znečištění je v jeho místní příslušnosti. Podle ředitele Odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence ČIŽP Lukáše Kůse by ale přítomnost zástupce brněnského inspektorátu průběh vyšetřování havárie výrazně neposunula. Na dnešní tiskové konferenci poznamenal, že u řady havárií není přítomnost inspektora ostatními složkami vyžadována vůbec. Vodoprávní úřady, hasiči či policie často situaci zvládnou sami. Pokud vyhodnotí, že je potřeba oslovit ČIŽP, tak tak učiní, a inspektor buď poskytuje informace na dálku, nebo v případě vyžádání si jeho účasti dorazí, uvedl Kůs.

Podle komise, vzhledem k tomu, že byly zasaženy dva správní obvody obcí s rozšířenou působností, měly jejich vodoprávní úřady informovat krajský úřad. Ten ale dostal podle zdrojů poslanců informace až den po havárii. Odběr vzorků nebyl podle komise dostatečně koordinován. V den havárie byl odebrán pouze jeden v oblasti nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb, avšak ne z potenciálně rizikových výustí. Vzorky měly být podle komise zajištěny maximálně do hodiny od příjezdu na místo, a to nejen po proudu řeky, ale i výše po toku z vyústění, která do Bečvy vedou. To se však stalo až následující den, a to jen z některých vyústění.

Kůs dnes uvedl, že inspektoři se v případě odběru vzorků rozhodovali na základě dlouholetých zkušeností s jednotlivými provozy. Vzorků podle Kůse už v první den havárie bylo odebráno více, ale níže po toku, nad oblastí úhynu ryb pouze jeden. Podle něj šlo o instrukci vodoprávního úřadu. V danou chvíli bylo nutné zjistit, jaká je kontaminující látka v toku, poznamenal Kůs.

Jako problematické se ukázalo i bezprostřední vyhodnocení vzorků, míní poslanci. Byla podle nich možnost vzorky analyzovat v řádu hodin v laboratořích Povodí Moravy, zpracovávaly se ale až ve středu v laboratořích Vodovodů a kanalizací. Komise to považuje za selhání organizace práce ČIŽP a vodoprávního úřadu.

ČIŽP v prohlášení pro ČTK uvedla, že zprávu bere jako výplod politiků, kteří si potřebují nasbírat před volbami body, nikoliv jako odbornou analýzu. Ve zprávě je podle inspekce bez důkazů poukazováno na údajná selhání ČIŽP, přestože vyšetřování v souladu s vodním zákonem vede vodoprávní úřad. ČIŽP byla požádána o součinnost až v dalších dnech po havárii, na místě vykonávali inspektoři zadání na základě pokynů vodoprávního úřadu, který prověřování řídil, uvedl mluvčí inspekce Jiří Ovečka.

Podle komise také dřívější výroky Klicpery, který zpracovával znalecký posudek, byly způsobilé ohrozit výsledek trestního řízení. Komise se proto rozhodla podat podnět pro výkon dohledu nad znalcem kvůli podezření ze spáchání přestupku. Klicpera na začátku února v pořadu Reportéři ČT řekl, že otravu Bečvy nezpůsobila Deza. O několik dní dříve v on-line debatě expertů prohlásil, že viníka zářijové otravy už zná. Konkrétní ale nebyl. V květnu odmítl obsah posudku po jeho odevzdání policii pro ČTK komentovat, upozornil na to, že je vázán mlčenlivostí. Dnes Klicpera ČTK řekl, že jeho předchozími vyjádřeními ke kauze otravy řeky Bečvy se už ministerstvo spravedlnosti zabývá. "Já s tím samozřejmě nesouhlasím, protože jsem nepustil ven nic, co by předtím nebylo veřejně známo. Nevím, kdo to podal, to nechci rozebírat, ale podal jsem k tomu stanovisko, takže tím se může ministerstvo teď zabývat ještě jednou, nebo odpoví poslanecké komisi, že už se to šetřilo,“ řekl dnes ČTK Klicpera.

Sněmovní komise v závěrečné zprávě k Bečvě také doporučila zahájení celorepublikové inventarizace a digitalizace kanalizačních soustav, především těch s potenciálním rizikem vzniku ekologické havárie. Preciznější by měly být metodické pokyny a postupy v nich obsažené by měly jasně stanovené zodpovědné osoby trénovat. Pro obdobné havárie lze také doporučit případné zvážení vyhlášení krizového stavu, uvádí závěrečná zpráva

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je sobota 16. října 2021

Očekáváme v 19:00 9°C

Celá předpověď