Sněmovna schválila odklad EET i příspěvek malým firmám

foto Ilustrační foto - Poslanecká sněmovna v Praze projednávala 7. dubna 2020 žádost vlády o prodloužení nouzového stavu kvůli epidemii nového koronaviru.

Praha - Sněmovna schválila další odložení EET pro všechny vlny až do konce roku. Důvodem jsou dopady koronaviru na podnikatele. Zákon nyní projedná Senát. Snemovna zrychleně schválila i další předlohy. Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Lidé asi budou moci o výplatu dlužné mzdy opět žádat úřady práce. Pořadatelé budou moci lidem dávat za zrušené kulturní akce poukazy. Národní sportovní agentura zřejmě bude moci už letos rozdělovat dotace sportovním organizacím. Půjde o mimořádné příspěvky.

Sněmovna schválila odklad EET do konce roku

Sněmovna dnes ve stavu legislativní nouze schválila vládní návrh na odložení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechna odvětví až do konce letošního roku. Důvodem pro odklad je snaha nezatěžovat podnikatele po dobu epidemie koronaviru. Zákon nyní dostane k projednání Senát. Parlament už koncem března schválil jeden odklad EET, který měl trvat tři měsíce po skončení nouzového stavu.

Žádný podnikatel tak už nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav je prozatím schválen do 17. května. Zákon tak odložil i spuštění poslední fáze EET, která měla nastat 1. května. Evidence se měla rozšířit na všechna zbývající odvětví, hlavně na řemeslníky, ale třeba i na lékaře nebo advokáty.

Pro zákon hlasovalo všech 100 přítomných poslanců. Zákon prošel Sněmovnou ve vládou předloženém znění, poslanci nepřijali jediný pozměňovací návrh.

Piráti neuspěli s návrhem prodloužit přerušení EET do 2. září 2054, tedy do dne, kdy by měl premiér Andrej Babiš (ANO) oslavit 100. narozeniny. Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka by tak premiér dostal dárek. Opoziční ODS neprosadila návrh na zrušení evidence tržeb. Neprošly ani návrhy na odklad spuštění dalších fází EET ani na delší přerušení evidence tržeb.

"S ohledem na nastalou situaci se nepředpokládají po danou přechodnou dobu významnější negativní dopady na státní rozpočet," uvedla vláda v důvodové zprávě. Poslankyně STAN Věra Kovářová se proto ptala, k čemu tedy EET existuje, když její vypnutí nebude znamenat významnější dopady, a v případě spuštění nebude mít ani významnější přínosy. "Proč tedy obtěžovat podnikatele, nechci říkat buzerovat, když to vlastně žádný přínos pravděpodobně mít nebude?" ptala se. Evidenci tržeb kritizovali i další opoziční poslanci.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) evidenci naopak bránila. "EET je ochrana těch poctivých a já jsem přesvědčena, a říkala jsem to tu x-krát, že těch je absolutní drtivá většina, před těmi nepoctivými, kteří jim kazí tržby, kteří jim kazí poctivé konkurenční prostředí," prohlásila.

Pokud by platilo předchozí přerušení EET, museli by poplatníci opět začít evidovat tržby od 19. srpna. Dnešní schválený zákon současně dává podnikatelům a dalším poplatníkům, kterých se to týká, tři měsíce čas na přípravu na zahájení či znovuzahájení evidování tržeb, uvedlo ministerstvo financí. Jde hlavně o vyzvednutí autentizačních údajů či zažádání o povolení o evidování ve zvláštním režimu.

Menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD na začátku dubna nesouhlasil s návrhem opozičních poslanců z řad Pirátů, TOP 09, SPD, KDU-ČSL, ODS a STAN na odklad zavedení EET do dalších odvětví z letošního 1. května na 1. leden příštího roku.

Sněmovní opozice s EET nesouhlasí. Část zákonodárců z řad Pirátů, ODS, SPD, TOP 09 a STAN se kvůli nesouhlasu s novelou zákona o EET, která evidenci rozšiřuje na všechna odvětví, obrátila letos v lednu na Ústavní soud. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Sněmovna schválila příspěvek 500 Kč denně i malým firmám

Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobnou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh zákona dnes ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát.

Příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.

Sněmovna přijala přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) pozměňovací návrh Pirátů, aby tento příspěvek dostávaly i osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby.

Příspěvek firmám by měla stejně jako u OSVČ vyplácet finanční správa, za období od 12. března do 8. června by mohlo jít až o 44.500 korun. Žádost na finanční úřad lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období. "Nárok na kompenzační bonus vznikne vždy společníku - fyzické osobě. To vylučuje možnost zneužití v podobě neoprávněného čerpání bonusu právnickou osobou, která by byla následně zrušena," řekla poslancům ministryně financí.

Dále nesmí podle MF také jít o stejného žadatele, který už bonus čerpá z titulu OSVČ. Nárok nevzniká ani společníkům ve společnostech, které byly v určeném období v úpadku, v likvidaci nebo označeny jako nespolehlivý plátce či nespolehlivá osoba podle zákona o dani z přidané hodnoty (DPH).

V ČR je aktuálně zhruba 300.000 společností s ručením omezením. MF odhaduje, že o kompenzační bonus v plné výši požádá zhruba 200.000 z nich. Výdaje rozpočtu by tak měly činit zhruba devět miliard korun. V případě, že žádost podá i druhý společník ve firmě nebo rodinní společníci může to být až 15 miliard korun.  

OSVČ mohou o příspěvek žádat od 9. dubna. Od 12. března do 30. dubna činí maximální příspěvek 25.000 korun, tedy 500 korun denně. Parlament schválil, že příspěvek bude stát vyplácet i po 30. dubnu, a to opět 500 korun denně. Zákon umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících OSVČ. Vláda s nimi zatím počítá do 25. května.

Lidé asi budou moci o výplatu dlužné mzdy opět žádat úřady práce

Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, nejspíš budou mít opět možnost žádat úřad práce o vyplacení výdělku. Umožnit to má návrh, který dnes schválila Sněmovna. Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.

Sněmovna v návaznosti na to přijala návrh lidovce Marka Výborného, aby zaměstnavatelé nemuseli peníze za dlužné mzdy posílat úřadům práce hned v září, ale dostali na to tři měsíce. Úřady práce by tak měly částku vymáhat až od konce listopadu.

Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová se v rámci zákona neúspěšně pokusila prosadit změnu další normy, aby nárok na ošetřovné nezanikl rodičům, kteří do konce června nepošlou své dítě do školy či školky z obav, že hygienická opatření by mohla mít "potenciální negativní dopady na psychosociální vývoj dítěte". Podle Olgy Richterové (Piráti) není vyřešeno, zda by po otevření škol a školek mohli zůstat doma s ošetřovným rodiče dětí s astmatem nebo bez zajištění jejich hlídání.

Proti návrhu se postavily předsedkyně sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO) a místopředsedkyně výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Podle nich byla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) informována, že se problémem má zabývat ve čtvrtek vláda a že její úřad měl problém vyřešit s ministerstvy školství a zdravotnictví.

Řešení problému s nevyplácením mezd žádaly odbory. Podle nich se ke svým penězům tak nemohou dostat ani zaměstnanci podniků, které do úpadku mířily už dřív. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun. Nepředpokládá podle podkladů k zákonu, že by se suma kvůli úpravě zákona nestačila.

Zaměstnanec má podle platných pravidel právo za určitých podmínek na uspokojení splatných mzdových nároků, které mu firma v platební neschopnosti neuhradila. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti zaměstnavatele dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou lidé o peníze požádat do pěti měsíců a 15 dnů. Získat mohou dlužnou mzdu za tři měsíce. Za měsíc částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku.

Zvláštní dotace sportu bude zřejmě rozdělovat už agentura

Národní sportovní agentura zřejmě bude moci už letos rozdělovat dotace sportovním organizacím. Půjde o mimořádné příspěvky, které by měly klubům pomoci překonat dopady epidemie nového koronaviru. Předpokládá to vládní návrh zvláštního zákona, který dnes zrychleně schválila Sněmovna. Na náhrady majitelům a provozovatelům sportovišť by agentura mohla dostat z vládní rozpočtové rezervy jednu miliardu korun.

Předloha, kterou ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident, předpokládá zrychlený převod části sportovní agendy z ministerstva školství na sportovní agenturu. Podle platného zákona ji má agentura plně převzít i s rozdělováním dotací až od příštího roku. Návrh zákona agentuře umožní připravit už nyní program zvláštní podpory sportu a peníze i vyplatit. Rozdělování letošních běžných dotací dokončí podle předlohy ministerstvo.

"Naše ambice je vypsat program co nejrychleji," řekl při úterním druhém čtení předlohy poslanec ANO Milan Hnilička, který agenturu vede. Sněmovna dnes odmítla pozměňovací návrhy Terezy Hyťhové (SPD), podle kterých by agentura musela zveřejnit podmínky podpory do týdne, případně do 14 dnů od účinnosti zákona.

Sportoviště přišla kvůli uzavření v důsledku vládních omezení například o příjmy z pronájmů nebo ze vstupného. Náklady na provoz ale zůstaly téměř stejné a dopady mohou být bez rychlé státní pomoci podle důvodové zprávy fatální. "V některých případech může neschopnost sportovních organizací hradit své závazky spojené s provozováním sportovních zařízení způsobit přerušení dodávek energií, vody, tepla, chladu, případně poskytování jiných služeb, jejichž zajištění je pro správu sportovních zařízení nezbytné i v době, kdy jsou zcela uzavřena," stojí ve zdůvodnění.

Požadavek na jednu miliardu korun vychází podle dřívějších informací z počtu požadovaných dotací v běžném dotačním programu Můj klub a z údajů o provozovatelích sportovišť z evidence České unie sportu. Průměrná měsíční ztráta na jedno malé sportoviště činí podle agentury 60.000 korun měsíčně.

Česká unie sportu uvedla, že Sněmovna schválením zákona sportovní prostředí významně podpořila. "Spolky provozující sportoviště jsou o krok blíže k podpoře a zmírnění ekonomických dopadů způsobených pandemií," sdělil v tiskové zprávě předseda unie Miroslav Jansta. Sportovní spolky jsou podle něho v nouzi. "Jejich situaci vnímáme a rychlou vládní pomoc vítáme," dodal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je úterý 27. října 2020

Očekáváme v 23:00 5°C

Celá předpověď