Sněmovna schválila nižší DPH i širší uplatnění daňové ztráty

foto Peníze, bankovky, česká měna, koruna, úspory - ilustrační foto.

Praha - Stát zřejmě odpustí firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody za červen až srpen. Podmínkou ale bude to, že nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem mzdy nesnížily o více než deset procent. Daň z přidané hodnoty na ubytovací služby nebo u vstupenek na kulturní a sportovní akce se sníží z 15 na deset procent. Podnikatelům se sníží silniční daň na nákladní vozidla a budou si moci zpětně uplatnit daňovou ztrátu. Obcím se rozšíří možnosti osvobodit vybrané nemovitosti od daně. Počítá s tím vládní daňový protikrizový balíček, který dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát.

V případě zpětného uplatnění daňové ztráty Sněmovna přistoupila na poslanecký pozměňovací návrh, který omezuje její celkovou výši na 30 milionů korun. Návrh vznikl na základě dohody ve vládní koalici, protože někteří sociální demokraté měli výhrady k tomu, že zpětné uplatnění ztráty není omezeno.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) avizovala, že podpoří návrh na limit 30 milionů, protože jde o koaliční dohodu, kterou musí respektovat. Dodala ale, že smysl jí to nedává a smysl by dávalo, kdyby limit nebyl. Uvedla také, že i kdyby neprošel návrh na zpětné uplatnění ztráty, budou ji moci firmy tak jako doposud uplatňovat bez limitu následujících pět let, jak jim zákon umožňuje už víc než 20 let.

Vláda původně navrhla možnost uplatnit ztrátu bez limitu. Podle ministryně se tak stalo po debatě s odbornými svazy. Před variantou bez limitu varoval Ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu i některé opoziční strany. Podle týmu by to mělo značné dopady do rozpočtů a motivovalo by to nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR.

Stát asi odpustí část sociálních odvodů malým firmám

Stát zřejmě odpustí firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody za červen až srpen. Podmínkou ale bude to, že nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem mzdy nesnížily o více než deset procent. Schválila to dnes Sněmovna v rámci úlev firmám postižených opatřeními kvůli epidemii koronaviru. Novelu nyní dostane k projednání Senát. Schvalování zdravotnického kompenzačního zákona Sněmovna odložila.

Poslanci odmítli všechny návrhy zejména opozičních poslanců, kteří chtěli okruh firem s nárokem na odpuštění pojistného rozšířit především na středně velké podniky. Sněmovna v novele pouze obnovila osmidenní lhůtu, v níž mají zaměstnavatelé posílat sociální správě oznámení o nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Původní lhůtu ohlašovat změny následující pracovní den považovali zaměstnavatelé za nesplnitelnou.

Dočasné prominutí odvodů je další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, který vláda prodloužila do konce srpna. Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) bude možné prominout pojistné do 1,5násobku průměrné mzdy, tedy za loňský rok zhruba z 51.700 korun hrubého. Maximální odpuštěný odvod by tak odpovídal asi 12.700 korun.

Nárok na odpuštění pojistného by měl zaměstnavatel s nejvýš 50 zaměstnanci, kteří odvádějí nemocenské pojištění. Podle Maláčové je to 88 procent firem, tedy asi 233.000. O odpuštění odvodů podle ministerstva práce nemusí firmy žádat. Měly by jen oznámit okresní sociální správě snížení odváděné částky v měsíčním výkazu. Na propouštěné pracovníky není možné úlevu uplatnit. Kontroly budou úřady provádět zpětně.

Z programu Antivirus stát vyplácí zatím dva druhy příspěvků. Podpora A činí 80 procent z náhrady mzdy lidí v karanténě či z uzavřených provozů do 39.000 korun superhrubé mzdy. Podpora B odpovídá 60 procentům náhrady mzdy při omezení provozu kvůli výpadku pracovníků či surovin a při poklesu poptávky, a to do 29.000 korun superhrubé mzdy. Tříměsíční odpuštění odvodů je takzvaný režim C.

Schvalování zdravotnického kompenzačního zákona Sněmovna odložila

Sněmovna odložila o týden schvalování vládního návrhu zákona, jenž umožní dát zdravotnickým zařízením náhrady za výpadek příjmů asi 30,5 mld. Kč při koronavirové krizi. Odročení do pátku příštího týdne dnes prosadil předseda klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura kvůli výtkám části poslanců, že ministerstvo zdravotnictví zatím nepředložilo návrh takzvané kompenzační úhradové vyhlášky. Na jejím základě se mají peníze rozdělovat.

Přímé náhrady předpokládá ministerstvo 27 miliard korun. Zbytek by poskytovatelé zdravotních služeb měli získat zvýšením objemu hrazených služeb ve druhé polovině letošního roku. Dalších pět miliard korun by mělo jít na odměny zdravotníkům za péči o lidi s nemocí covid-19.

Někteří poslanci poukazovali na to, že některé obory by vyhláška mohla opominout. Podle Bohuslava Svobody (ODS) jde předloha správným směrem, ale podrobnosti známy nejsou. Pro zrychlené schvalování zákona podle něho není důvod. Karla Maříková (SPD) podotkla, že Sněmovna schvaluje bianco šek. Celé je to o tom, zda před schválením budeme znát návrh vyhlášky, nebo ne, uvedl Vlastimil Válek (TOP 09). Zákon totiž prakticky jen dává ministerstvu zmocnění zvláštní vyhlášku vydat.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) připomněl, že zdravotnický výbor si návrh vyhlášky vyžádal do dvou týdnů od svého úterního jednání. Zákon ministerstvo sepsalo rychle, protože je podle něho zásadní pro zajištění stability zdravotnictví. "Musíme překlenout obrovský výpadek produkce," zdůraznil. Vyhlášku chce ministerstvo vydat podle Vojtěcha do konce června.

Pro Stanjurův návrh na týdenní odročení ale nakonec hlasovalo všech 147 přítomných poslanců, tedy i vládních ANO a ČSSD. Předseda klubu ODS totiž varoval, že Senát by mohl předlohu vrátit Sněmovně k opětovnému projednání. Legisltivní proces by to ještě víc zdrželo. Senátoři plánují další schůzi 10. června.

Návrh zákona stanoví, že v případě zdravotnických zařízení, která dostávají zálohy na hrazenou péči, se náhrady vypořádají při ročním zúčtování v polovině příštího roku. Ostatní poskytovatelé mají dostávat zálohy na kompenzaci už letos. Jde například o zařízení lázeňské léčebně rehabilitační péče a o poskytovatele zdravotnické dopravní služby.

Při epidemii koronaviru v březnu, dubnu a květnu klesla akutní lůžková péče v porovnání se stejným obdobím minulého roku podle ministerstva zdravotnictví na 30 až 50 procent, lázně se zavřely úplně. Naopak domácí paliativní péče přibylo.

Ministerstvo nařídilo nemocnicím omezit péči, která není nezbytná, v polovině března. Do běžného provozu se nemocnice začaly postupně vracet po Velikonocích. Péči omezili také praktičtí lékaři a specialisté, pojišťovny jim kvůli epidemii zavedly nově úhradu za konzultaci s pacientem po telefonu nebo e-mailu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je čtvrtek 9. července 2020

Očekáváme v 5:00 14°C

Celá předpověď