Praha - Papírové evidenční listy důchodového pojištění (ELDP), které musí zaměstnavatelé každoročně předávat svým zaměstnancům, zřejmě od příštího roku skončí. Místo toho budou dostupné v elektronické podobě na portálu České správy sociálního zabezpečení. Počítá s tím zákon související se zřízením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, který dnes Sněmovna stvrdila. Senát jí ho vrátil s pozměňovacími návrhy, které se ale důchodových listů netýkají. Zákon nyní zamíří k prezidentovi.
Pokud by zaměstnanec přesto chtěl získat list v papírové podobě, správa mu ho vytiskne. List obsahuje informace o zaměstnanci neboli pojištěnci, a hlavně údaje důležité pro stanovení důchodových nároků za dané období. Jde hlavně o výši příjmů, pojištěných dnech a vyloučených dnech nebo další informace o výdělečné činnosti. U zaměstnanců v hornictví, zdravotnických záchranářů nebo podnikových hasičů vystavují zaměstnavatelé navíc i potvrzení o počtu odpracovaných směn při výkonu těchto prací.
Zrušení papírových evidenčních listů souvisí s nově zaváděným jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů. Fungovat má od příštího roku.
Správa sociálního zabezpečení bude mít nadále pravomoc vyžádat si evidenční list důchodového zabezpečení od zaměstnavatele. Půjde o případy, kdy zaměstnavatel některé měsíční hlášení neodešle, například za měsíce před rozhodnutím soudu o neplatnosti výpovědi, kterou zaměstnanci dal. Sociální správa by tak mohla postrádat podklady pro evidenci doby pojištění a vyměřovacích základů, což by mohlo mít vliv na výpočet důchodu.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Zaměstnavatelé budou jeho prostřednictvím posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích.
Sněmovna potvrdila růst nižších příspěvků na péči pro lidi s postižením
Nižší příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením od ledna patrně vzrostou. Zvýšení měsíčních částek v prvním a druhém stupni závislosti na pomoci druhých u dětí i u dospělých dnes potvrdila Sněmovna, když znovu schválila doprovodnou předlohu související se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Rozpočtový dopad bude představovat podle zdůvodnění zhruba 1,4 miliardy korun ročně.
Doprovodnou předlohu vrátil poslancům k opětovnému posouzení Senát s několika úpravami. Příspěvků na péči se senátní pozměňovací návrhy, které dolní komora přijala, netýkaly. Pirátští poslanci ostře kritizovali úpravu, která přinese úplné daňové osvobození příjmů z prodeje firem. Nyní jsou osvobozeny do 40 milionů korun. Novelu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Dospělí v prvním stupni závislosti na pomoci druhých budou podle novely pobírat od ledna příštího roku 1300 korun měsíčně místo nynějších 880 Kč a ve druhém stupni 5400 korun, o 500 Kč víc než teď. U dětí vzroste příspěvek pro první stupeň podle předlohy o 1600 korun na 4900 Kč a ve druhém stupni o 800 Kč na 8200 korun.
Zvýšení částek prosadila ve Sněmovně při původním schvalování doprovodné novely čtveřice poslanců vládní KDU-ČSL. Předkladatelé poukazovali ve zdůvodnění na vyšší míru inflace v posledních letech. Příspěvek na péči má podle nich zachovávat reálnou hodnotu a výše má být zároveň rozpočtově odpovědná.
Poslanci opozičních ANO a SPD neúspěšně nabízeli v dolní komoře jiné varianty růstu příspěvků, a to opakovaně. Zákonodárci ANO v čele s Janou Pastuchovou chtěli zvýšit příspěvek pro dospělé v prvním stupni závislosti na pomoci druhých z 880 korun na 2000 korun měsíčně a v druhém stupni z 4900 korun na 6000 korun. Poslankyně SPD Lucie Šafránková prosazovala úpravu, která se týkala prvního i druhého stupně závislosti na pomoci jiných. Lidem do 18 let v prvním stupni se měl příspěvek zvednout o 1700 korun na 5000 korun měsíčně, ve druhém stupni o 2000 korun na 9400 korun za měsíc. U dospělých měl vzrůst v prvním stupni z 880 korun na 2700 korun měsíčně a ve druhém stupni z 4900 korun na 6900 korun za měsíc.
Zvednutí dvojice nižších dávek žádala několikrát Národní rada osob se zdravotním postižením. Stěžovala si na zhoršování situace lidí s handicapem.
Příspěvek na péči se vyplácí ve čtyřech stupních podle závislosti na pomoci. Loni od července se valorizovaly tři vyšší částky dětem i dospělým, nejnižší dávka se nezměnila. Dospělým se třetím a čtvrtým stupněm stát vyplácí 14.800 korun a 23.000 korun, lidem s nejvyšší dávkou v domácím prostředí pak 27.000 korun. Děti se třetím a čtvrtým stupněm dostávají 16.100 korun a 23.000 korun, při péči doma pak také 27.000 korun.
Sněmovna schválila návrh Senátu na osvobození příjmů z prodeje firem
Příjmy z převodu podílů ve firmách nebo prodeje cenných papírů budou zřejmě osvobozeny od daně z příjmů i nad 40 milionů korun. Osvobození se nebude týkat příjmů z prodeje kryptoměn. Tento návrh Senátu dnes přijala Sněmovna a vložila ho do předlohy, která mění zákony v souvislosti se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Předloha tak zamíří k podpisu prezidentovi. Jde o jeden z posledních zákonů, které Sněmovna schválila před nadcházejícími volbami. Navazuje na zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů, který má od příštího roku ušetřit zaměstnavatelům vyplňování až 25 formulářů.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podpořil senátní verzi. Pokud by se změnová novela nepřijala, ministerstvo by systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nebylo schopno zavést, uvedl.
Stejný návrh na osvobození příjmů z převodu firem předložil již ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), zahrnoval však i osvobození příjmů z prodeje kryptoměn. Sněmovna ho kvůli tomu neschválila, protože odpůrci argumentovali bitcoinovou kauzou, kdy stát přijal bitcoiny od muže odsouzeného za trestnou činnost. Tvrdili, že by to mohlo vést k osvobození příjmů z prodeje bitcoinů pocházejících trestné činnosti, což ministerstvo financí odmítalo.
Pirátská místopředsedkyně Sněmovna Olga Richterová tuto změnu kritizovala stejně jako další Piráti. Označila ji například za předvolební dáreček pro několik desítek superbohatých lidí. Argumentovala i tím, že i v případě prodeje kryptoměn lze zdanění obejít tím, že se kryptoměna vloží do prodávané korporace. Naopak podle senátora STAN Ondřeje Lochmana, který zákon před poslanci uvedl, jde v případě úplného osvobození příjmů z prodeje obchodních společností především o to, aby nebyli zdaněni dlouholetí provozovatelé rodinných firem, kteří je nemají komu předat. Výhrady měl i Radek Rozvoral (SPD). Podle něj jde o zbytečné zvýhodnění velkých investorů, které nepřináší spravedlnost běžným občanům.
Poslanci dnes v předloze také na návrh Senátu zpřesnili podmínky osvobození některých zaměstnaneckých benefitů. Nebude nutné, aby neměly vazbu na odvedenou práci. Podle senátora Lochmana by vazba na odvedenou práci vyvolávala právní nejistotu, protože benefity jsou navázány na výkon práce.
Současně s tím poslanci rovněž na návrh Senátu vypustili z předlohy v rozpočtovém určení daní, která se dostala do zákona ve Sněmovně. Jde o změnu v rozdělení daní, které platí obce z vlastní hospodářské činnosti. Obcím a krajům už neměl zůstávat výnos z daní z jejich podnikatelské činnosti, ale měl se mezi ně rozdělovat podle běžného klíče rozpočtového určení daní. Senát navrhl zachovat dosavadní stav. Senátor Lochman uvedl, že nebyla zpracována analýza dopadů na rozpočty obcí.
Schválená předloha také na návrh Senátu mění definici nízkoemisních vozidel. Bez této změny by v budoucnu hrozilo, že by hybridní vozidla plug-in přišla o podporu. "Nízkoemisním vozidlem se bude rozumět silniční motorové vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a není bezemisním vozidlem. Tato úprava je důležitá, protože stávající definice by od roku 2026 znemožnila poskytnout daňové zvýhodnění při poskytnutí nízkoemisního služebního vozidla i pro soukromé účely," uvedla daňová poradkyně společnosti KPMG Lenka Nováková.
Předloha také přináší navýšení odpočtu výdajů na výzkum a vývoj, a to na 150 procent do limitu 50 milionů korun. Nad uvedený limit si bude moci poplatník odečíst jen 100 procent. Lhůta pro uplatnění odpočtu se prodlouží ze tří na pět let.
