Sněmovna schválila mimořádnou daň pro banky a energetické firmy

foto Mimořádná schůze Sněmovny, 4. listopadu 2022, Praha. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Praha - Daň z neočekávaných zisků pro banky a energetické firmy dnes v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Zástupci Svazu měst a obcí (SMO ČR) jsou zklamaní, že celá mimořádná daň připadne státu.

Fotogalerie

Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát 100 miliard, řekl novinářům po schválení daně.

Analytici, které dnes oslovila ČTK, však vyjadřují pochybnosti o tom, že daň skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun. "Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. "Zároveň vnímám, že mimořádná daň odčerpá kapitál na investice, a to zvláště v sektoru výroby energií a u petrolejářských firem. V příštích letech se přitom musí masivně investovat do nových zdrojů energií. Problémem našeho trhu je také nedostatek v Česku vyráběných paliv. Pokud kvůli dani zmizí investice v petrolejářském oboru, tak budeme nadále závislí na dovozu paliv," řekl.

Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského dnes odpoledne oznámil, že kvůli schválené dani přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje, informoval ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí, pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila.

Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Z toho jsou zklamaní zástupci SMO ČR. "To zklamání je veliké a další zklamání je, že ve Sněmovně máme zástupce starostů a zastupitelů a ani ti, pokud byli v koalici, tento návrh nepodpořili," řekla výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková. Finance pro města a obce by podle ní neměly být věcí politickou, ale věcí "zdravého rozumu". Podotkla, že právě zástupci měst a obcí vládě v minulosti několikrát pomohli, například v době covidu nebo při příchodu Ukrajinců do Česka.

Ministerstvo proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu. Stanjura později novinářům řekl, že výnos stát využije na zastropování cen energií, což zahrne i školy či další organizace, které obce a kraje spravují, bude se tak týkat i jich.

Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.

Analytici mají pochybnosti, zda tzv. windfall tax vynese očekávaných 85 mld. Kč

Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil označil odhad výnosu za hodně optimistický. Zároveň upozornil, že příjmy z windfall tax nevyřeší problém vysokého strukturálního deficitu veřejných financí, který dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada.

"Banky by podle očekávání ministerstva financí měly zaplatit v roce 2023 na nové dani 33 miliard korun, což předpokládá o 42 miliard vyšší celkové nadprůměrné zisky nad hladinou let 2018 až 2021. Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita," sdělil dnes ČTK vedoucí partner daňového poradenství PwC ČR Martin Diviš.

"Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. "Zároveň vnímám, že mimořádná daň odčerpá kapitál na investice, a to zvláště v sektoru výroby energií a u petrolejářských firem. V příštích letech se přitom musí masivně investovat do nových zdrojů energií. Problémem našeho trhu je také nedostatek v Česku vyráběných paliv. Pokud kvůli dani zmizí investice v petrolejářském oboru, tak budeme nadále závislí na dovozu paliv," řekl.

Upozornil také na předkládání návrhů úprav daně od koaličních stran, což vyvolávalo spekulace o konečné podobě zdanění. "Vnímám pozitivně, že schválený návrh snižuje nejistotu investorů. Na stranu druhou došlo dlouhými veřejnými debatami k poškození investičního prostředí," uvedl.

Komunikaci kolem daně kritizuje i Hradil. "Samotný koncept windfall tax je ekonomicky velice snadno obhajitelný a je i relativně srozumitelný pro občany s ohledem na obvyklé vnímaní konceptu spravedlnosti při zdanění. Přesto se vládě podařilo svou chaotickou komunikací a podivným nastavením parametrů způsobit, že konečnou verzi windfall tax nechápe prakticky nikdo," uvedl. Varoval před podobnými chybami, pokud by se vláda rozhodla přijímat opatření ke snížení strukturálního deficitu veřejných financí.

Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila dnes v takzvaném daňovém balíčku, která dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a právě banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je úterý 31. ledna 2023

Očekáváme v 21:00 4°C

Celá předpověď