Sněmovna podpořila informování o spotřebě tepla aspoň jednou za měsíc

foto Schůze Sněmovny. Ilustrační foto. 

Praha - Časté poskytování informací z dálkových odečtů tepla a teplé vody v bytech má zavést vládní novela, kterou dnes podpořila v úvodním kole Sněmovna. Uživatelé bytů, v nichž jsou instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory, by měli dostávat údaje o spotřebě alespoň jednou za měsíc. Předlohu, která vychází z unijní směrnice, nyní posoudí výbor pro veřejnou správu. Opoziční ANO neprosadilo vrácení novely kabinetu k dopracování. Opoziční hnutí ANO chce ponechat zákonné omezení počtu takzvaných politických náměstků ministrů. V dnešním druhém čtení koaliční novely služebního zákona předložilo ve Sněmovně v této záležitosti hned několik různých pozměňovacích návrhů.

Opoziční kluby ANO a SPD vetovaly už minulý týden návrh vlády, aby Sněmovna schválila předlohu zrychleně v prvním čtení. Opoziční poslanci poukazovali na námitky bytových družstev a společenství vlastníků jednotek, podle nichž bude informační povinnost velmi nákladná. "Pokud bude novela zákona přijata, bude to mít fatální dopad na činnost správců bytových domů," uvedla Eva Fialová (ANO). Náklady na odečty podle ní zaplatí uživatelé bytů. Evropská unie navíc informační povinnost neukládá, uvedla poslankyně. "Naše bytové družstvo bude ročně vydávat navíc 1,67 milionu korun," upozorňoval poslanec SPD Zdeněk Kettner.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) uvedl, že měřiče s dálkovým odečtem budou muset být v bytových domech podle energetického zákona od roku 2027. V domech s takovými měřidly nastane povinnost poskytovat informace s měsíční lhůtou. Měsíční avízo vyplývá podle ministra z doporučení Evropské komise. "Nelze zásadně říci, že doporučení je právně irelevantní a měli bychom ho ignorovat," uvedl.

Důvodová zpráva zvýšení administrativních nákladů poskytovatelů služeb, jako jsou společenství vlastníků jednotek a vlastníci bytových domů včetně bytových družstev, předpokládá. Jejich promítnutí do cen služeb ale nebude podle předlohy možné. Náklady bude podle zdůvodnění provázet zavádění systému informujícího uživatele i měsíční zasílání informací elektronickou formou. Zpoplatněno bude moci být podle novely jen listinné informování dopisem.

Údaje budou moci poskytovatelé zpřístupňovat podle předlohy také dálkově prostřednictvím internetu na heslo a aktualizovat je tak často, jak to měřicí zařízení a používané systémy umožní. Uživatele bytů nebudou muset informovat o spotřebě tepla za období, v němž je nedodávali.

Hnutí ANO chce ponechat zákonné omezení počtu tzv. politických náměstků ministrů

Opoziční hnutí ANO chce ponechat zákonné omezení počtu takzvaných politických náměstků ministrů. V dnešním druhém čtení koaliční novely služebního zákona předložilo ve Sněmovně v této záležitosti hned několik různých pozměňovacích návrhů. Předloha vládních poslanců současné omezení v počtu náměstků členů vlády zcela ruší a zejména ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech. Předpokládá také další změny ve státní službě. Týkají se třeba zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.

Novela je před závěrečným schvalováním, které se uskuteční patrně na zářijové schůzi. Bude čelit návrhu ANO na zamítnutí.

Nyní mohou mít ministři nejvýše dva politické náměstky. Poslankyně ANO Zuzana Ožanová navrhla, aby takové pozice mohly být maximálně čtyři, pět či na ministerstvech tolik, kolik na nich působí vrchních ředitelů sekcí. Ministři bez portfeje by pak mohli mít až dva náměstky. Ožanová argumentovala tím, že zrušení omezení v počtu politických náměstků značně zvýší výdaje. "Noví náměstci budou mít samozřejmě nárok na odpovídající kanceláře, sekretariáty, automobily s řidičem, výdaje na reprezentaci a v neposlední řadě vysoké platy a pravidelné odměny," uvedla.

Ostře se v debatě opřel do vládní koalice lídr SPD Tomio Okamura, podle kterého prosazuje neomezený počet politických náměstků kvůli "hladu po korytech". Vzniknou podle Okamury "trafiky pro stranické kamarády" a vše zaplatí obyvatelé z daní.

Předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný (KDU-ČSL) za předkladatele znovu zdůraznil, že navrhované změny služebního zákona mají prohloubit odpolitizování státní služby. Stanoví podle něho jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem.

Koalice chce novelou zavést pětileté funkční období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků, což má podle autorů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby. Poslanci ANO navrhli okruh vedoucích úředníků s funkčním obdobím omezit a tím podle zdůvodnění snížit riziko "destabilizace a politizace státní správy". Prostřednictvím Taťány Malé (ANO) požadují také roční posun účinnosti zákona na leden 2024 či úpravy některých lhůt pří výběrových řízeních. Zkrácení lhůt patří mezi změny, které mají tato řízení podle koaličních představ zrychlit. Renata Oulehlová (ANO) se přihlásila mimo jiné k úpravě, podle níž by úředníkům končil ze zákona služební poměr dosažením 75 let věku, nikoli 70 let jako nyní. Celkem podali poslanci ANO 12 pozměňovacích návrhů.

Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, by se podle novely stali od ledna vrchní ředitelé sekcí. Státní správa by se navíc měla podle předlohy více otevřít pro odborníky zvenčí. Předloha upravuje také služební studijní volno.

Koaliční poslanci navrhli některé spíše technické úpravy své předlohy. Chtějí z ní také vypustit pasáže, které rozšiřují možnosti pro slaďování rodinného a osobního života se státní službou kvůli širšímu vládnímu návrhu, jenž se chystá v návaznosti na příslušnou evropskou směrnici.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je čtvrtek 2. února 2023

Očekáváme v 9:00 4°C

Celá předpověď