Sněmovna jednala o regulaci prodejní doby či změně názvu svátku 17. listopadu

foto Schůze Sněmovny v Praze, Sněmovna - ilustrační foto.

Praha - Na velkoobchod by se nemělo vztahovat omezení prodejní doby o vybraných svátcích. Návrh poslanců ODS a ANO v prvním čtení podpořila Sněmovna. Poslanci také dali šanci změně názvu svátku 17. listopadu. Dolní komora déle schválila změnu v odvodu DPH u služeb advokátů a pustila do výborů novelu nařizující motoristům nechat si při pravidelné výměně řidičského průkazu zkontrolovat zrak.

Sněmovna podpořila vynětí velkoobchodu z regulace prodejní doby

Na velkoobchod by se nemělo vztahovat omezení prodejní doby o vybraných svátcích, jak ho nařizuje platný zákon. Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh poslanců vládního hnutí ANO a opoziční ODS, kteří chtějí velkoobchod z působnosti zákona vyjmout. Vláda k návrhu zaujala neutrální postoj. Opoziční pravice chce celý zákon o regulaci prodejní doby zrušit.

"Ten návrh je prostý: ze zákona o prodejní době se škrtá slovo velkoobchod. Maloobchodu se to vůbec nedotkne," popsal zástupce předkladatelů Patrik Nacher (ANO).

Podle současného znění zákona se zákaz prodeje o vybraných svátcích vztahuje vedle maloobchodu i na velkoobchody s plochou nad 200 metrů čtverečních. Předkladatelé argumentují mimo jiné tím, že uzavření velkoobchodů ohrožuje zásobování těch obchodů, které můžou mít o stanovených svátcích otevřeno. Poslanci poukazují také na stravovací provozy, které potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny na denní bázi. Vládní nařízení definuje velkoobchod jako činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti.

Vláda ve svém neutrálním stanovisku poukazovala mimo jiné na to, že Ústavní soud se nyní zabývá návrhem na zrušení celého zákona. Jedním z argumentů navrhovatelů je to, že zákon vytváří nerovnost, protože vztahuje na obchody s plochou nad 200 metrů čtverečních a netýká se například služeb. Vynětí velkoobchodů by podle vlády vedlo k další dílčí nerovnosti.

Předkladatelé chtěli, aby Sněmovna schválila jejich návrh ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Návrh na zrychlené projednávání ale vetovaly kluby ČSSD, KSČM, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Sněmovna neschválila návrh na zamítnutí předlohy, který vznesl Jiří Mihola (KDU-ČSL). Pro zamítnutí předlohy hlasovalo 32 poslanců hlavně z klubů ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a STAN.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že ve druhém čtení předloží pozměňovací návrh, který by zákon o regulaci prodejní doby zrušil. "Omezuje to podnikatele naprosto zbytečně, otravuje to úplně všechny lidi, dělá to zmatek, tak si přiznejme, že se to nepovedlo, zrušme to," řekl. Také předseda klubu ODS a spolupředkladatel návrhu Zbyněk Stanjura věří, že na konci projednávání bude návrh na zrušení zákona jako celku.

Poslanec Mihola naopak argumentoval tím, že regulace prodejní doby je v Evropě normální. Uvedl také, že většina prodavaček má rodiny a jejich děti si také chtějí užít volno o svátcích. Podle něj to nelze srovnávat s tím, že třeba hasiči musí být v pohotovosti. "Jsou dny, kdy ekonomika a nakupování nemusí být na prvním místě," uvedl.

Sněmovna letos v lednu zamítla návrh ODS na zrušení celého zákona o prodejní době. Za zachování zákona o prodejní době hlasovalo tenkrát 101 poslanců hlavně z klubů ANO, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a přidali se i někteří Piráti.

Sněmovna dala opět šanci změně názvu svátku 17. listopadu

Sněmovna dala opět šanci poslaneckému návrhu, aby se 17. listopad oficiálně připomínal nejen jako Den boje za svobodu a demokracii, ale i jako Mezinárodní den studentstva. Obdobné snahy v minulosti ve Sněmovně nakonec neuspěly. Schválení nynější změny zákona o státních svátcích už v prvním kole projednávání zablokovala TOP 09. Novelu nyní projedná sněmovní školský výbor. Dostal na to 30 dnů místo obvyklých 60.

Novelu předložila skupina poslanců z pěti klubů v čele k Karlem Raisem (ANO), který to zdůvodnil zájmem Rady vysokých škol a její Studentské komory. "Je potřeba slyšet taky to, co chtějí lidi," uvedl poslanec. Reagoval tak na námitky odpůrců navrhované změny, podle nichž byl Mezinárodní den studentstva zneužíván komunistickým režimem.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura se obává, že "návrh slouží k zastření toho, co tady bylo". "Stávající název plně odpovídá ideálům a hodnotám studentů jak z roku 1939, tak roku 1989, není potřeba to rozmělňovat," poznamenal Stanjura.

Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad stal na památku represí nacistů vůči českým vysokým školám v tehdejším protektorátu v roce 1939. Nacisté tehdy popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa.

O 50 let později se v Praze konala pietní studentská demonstrace, následný pochod jejích účastníků byl násilně zastaven komunistickou policií. Odstartovalo to pád socialistického režimu v tehdejším Československu.

Pokud by zákonodárci předlohu schválili, oficiální název státního svátku 17. listopadu by zněl Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Vláda se k návrhu postavila neutrálně.

Poslanci schválili změnu v odvodu DPH u služeb advokátů

Advokátům se v případech, kdy je klientům ustanovují soudy, zřejmě změní u dlouhých řízení termín pro odvod daně z přidané hodnoty (DPH). Sněmovna zrychleně už v prvním čtení schválila novelu skupiny poslanců ODS, ČSSD a ANO, aby se za okamžik zdanitelného plnění považoval zpravidla den úhrady odměny, jako tomu bylo v minulosti. Předloha, která se bude vztahovat i na další služby poskytované ex offo, nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) poslaneckou daňovou novelu podpořila. "Návrh máme i v daňovém balíčku," uvedla.

Od loňského července pro odvod DPH obecně platí, že se plnění služby, které trvá déle než rok, považuje za uskutečněné vždy k poslednímu dni každého kalendářního roku po roce, kdy započalo. Pro advokáty to ve vleklých řízeních podle předkladatelů znamená, že musejí DPH odvést dřív, než za ni dostanou od státu odměnu. Nárok na odměnu mají potom, co práci pro klienta dokončí.

"Tato situace se jeví jako neúnosná zejména v případě dlouhotrvajících náročných trestních obhajob, kdy ustanovenému obhájci je odměna hrazena až s několikaletým zpožděním," napsali Marek Benda (ODS), Jan Chvojka (ČSSD) a Radek Vondráček (ANO) v důvodové zprávě. Obhájci tak podle nich prakticky úvěrují stát.

Pravidlo pro odvod DPH chrání stát před možnými daňovými úniky, když DPH nebyla odváděna, protože poskytování služby formálně neskončilo. U advokátů podle autorů novely nic takového nehrozí, protože odměnu i datum její úhrady stanoví stát.

Sněmovna podpořila zachování současné vratky zelené nafty

Sněmovna v úvodním kole podpořila poslanecký návrh, který do zachovává nynější způsob stanovení úrovně vratky spotřební daně z nafty pro zemědělce, takzvanou zelenou naftu. Nyní je vratka odstupňovaná podle úrovně živočišné výroby, od příštího roku se má podle platného zákona sjednotit na 4,38 Kč na litr spotřebované nafty. Pod návrhem, který zachovává nynější způsob, jsou podepsaní poslanci KSČM, ANO, KDU-ČSL, ČSSD a SPD.

Předkladatelé chtěli, aby Sněmovna jejich návrh schválila ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Tento návrh ale vetovaly kluby ODS, STAN, Pirátů a TOP 09, jak jim umožňuje jednací řád. Předloha také odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla Veronika Vrecionová (ODS). Poslanci však zkrátili lhůtu na projednání ve sněmovních výborech na 30 dnů místo obvyklých 60 dnů.

S návrhem přišli předkladatelé proto, aby pomohli udržet či podpořit počty hospodářských zvířat. Chtějí zlepšit jejich ekonomickou situaci. Argumentují tím, že nižší počty chovaných hospodářských zvířat způsobují i nižší objem produkovaných statkových hnojiv. To má špatný vliv na kvalitu půdy i obsah humusu. Následkem je eroze půdy a lokální záplavy, uvádí důvodová zpráva.

Novela zákona z roku 2016 rozšířila zelenou naftu na živočišnou výrobu, do té doby se vztahovala pouze na rostlinnou výrobu. Po změně zákona ji mohou využívat i rybníkáři a firmy v lesním hospodářství. Od poloviny loňského roku pak začalo platit, že vratka daně se odstupňuje podle intenzity chovu zvířat. Nejméně dostávají firmy bez živočišné výroby. S vyšším poměrem živočišné výroby roste i vratka. Tento způsob vracení daně chtějí poslanci zachovat i od příštího roku.

Vláda k jejich návrhu vyslovila neutrální stanovisko. Poukázala však na to, že nynější systém vracení části daně, který má být zachován, je velmi složitý. To je pak administrativně složité pro zemědělce i pro úřady. Zatímco předkladatelé odhadují dopad na státní rozpočet 250 milionů korun, podle vlády by představoval 700 až 900 milionů proti stavu, který má od příštího roku platit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes před poslanci řekla, že současný systém je pro ni složitý a že pro návrh poslanců ve vládě nehlasovala.

Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) avizoval, že předloží pozměňovací návrh na podporu zemědělců, kteří pěstují plodiny vhodné pro zadržení vody v krajině a plodiny s protierozním účinkem. Hovořil například o ovocných sadech nebo cukrové řepě.

Poslankyně Vrecionová však řekla, že institut zelené nafty nefunguje a nepomohl řešit ekonomické problémy zemědělců. Označila tento systém za nesystémový a nesmyslný. Také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil zelenou naftu za distorzi, která komplikuje správu spotřební daně.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je úterý 25. září 2018

Očekáváme v 23:00 6°C

Celá předpověď