Sněmovna bude mít na schvalování rozpočtu opět méně času

foto Schůze Poslanecké sněmovny - ilustrační foto.

Praha - Sněmovna bude mít na projednání návrhu státního rozpočtu na příští rok mnohem méně času než v jiných letech. Důvodem jsou blížící se říjnové sněmovní volby. Opakuje se tak situace z let 2013 a 2017, kdy se rozpočty na následující roky projednávaly až v prosinci. Vláda sice musí podle zákona návrh rozpočtu předložit poslancům do 30. září, ale zabývat se jim bude až nová Sněmovna vzešlá z voleb. Pokud by ho nestihla schválit, nastalo by rozpočtové provizorium. Výhrady k rozpočtu má prezident Miloš Zeman, který příslušný zákon podepisuje.

Hrad v sobotu po schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) uvedl, že bez patřičných úspor a investic by prezident zvažoval veto. V takovém případě by se Sněmovna musela sejít znova a musela by najít alespoň 101 hlasů pro jeho přehlasování, aby rozpočet mohl platit.

Pokud by Sněmovna nestihla schválit rozpočet do konce roku, nastalo by rozpočtové provizorium. Stát by hospodařil podle posledního schváleného rozpočtu, tedy podle toho letošního, který počítá se schodkem 500 miliard korun. Vláda přitom pro příští rok počítá se schodkem 390 miliard korun.

Poslanci obdrží návrh rozpočtu po volbách znovu, stejně jako tomu bylo po sněmovních volbách v letech 2013 a 2017. Před prvním čtením se sejde rozpočtový výbor, který vydá doporučení. V prvním čtení Sněmovna schvaluje základní údaje rozpočtu, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Potom už je Sněmovna měnit nemůže.

Rozpočet poté dostanou k projednání sněmovní výbory, které proberou návrhy rozpočtů jednotlivých kapitol. Parlament v minulosti schválil zákon, který umožní projednávání rozpočtu výrazně zkrátit. Sněmovní výbory můžou svěřené kapitoly rozpočtu projednat v minimální lhůtě alespoň pěti dní.

Ve druhém čtení můžou poslanci vznášet návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Sněmovna o nich rozhoduje ve třetím čtení. Pokud rozpočet schválí, dostane ho k podpisu prezident. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

V roce 2017 schvalovala Sněmovna rozpočet 19. prosince. Jeho první čtení se odehrálo o 14 dní dříve. V roce 2013 předložil úřednický kabinet Jiřího Rusnoka poslancům návrh státního rozpočtu na rok 2014 až na konci listopadu, tedy po říjnových předčasných volbách. Navzdory tomu jej Sněmovna stačila do konce roku projednat a Česko tak minulo rozpočtové provizorium. Poslancům tehdy stačily na tři čtení návrhu dva týdny. V úvodním kole schválili základní parametry rozpočtu 6. prosince, druhé čtení se uskutečnilo přesně o týden později a závěrečné schvalování 19. prosince. Senát se rozpočty nezabývá, ze Sněmovny míří rovnou k podpisu prezidentovi.

Projednávání státního rozpočtu v kratším čase než obvykle si poslanci vyzkoušeli již v roce 2012. Vláda tehdy nejprve předložila rozpočet v řádném termínu do konce září, ale poslanci jí ho v prvním čtení na žádost tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) vrátili k přepracování. Návrh počítal se schválením daňového balíčku zvyšujícího daň z přidané hodnoty, jehož schválení ale bylo v tu dobu kvůli rebelii tří poslanců ODS nejisté. Vláda předložila nový návrh, nad kterým se Sněmovna poprvé sešla až 28. listopadu. Poslanci ho schválili 19. prosince.

Samostatná Česká republika podle rozpočtového provizoria hospodařila zatím dvakrát, a to za menšinové vlády Miloše Zemana (tehdy ČSSD). Poprvé v lednu 1999 jen několik dní, Poslanecká sněmovna schválila rozpočet 15. ledna. Podruhé hned v následujícím roce trvalo provizorium téměř tři měsíce - rozpočet byl schválen 3. března 2000.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je úterý 21. září 2021

Očekáváme v 9:00 11°C

Celá předpověď