Praha - Sociální demokracii brutálně poškodila účast ve vládě s hnutím ANO. Pro stranu není po loňském vypadnutí ze Sněmovny v žádném ohledu dobrý ani menší zájem médií. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda ČSSD Michal Šmarda. V otázce hospodaření strany pokládá za klíčové, že se podařilo vyřešit dvousetmilionový dluh u společnosti Fio. Strana přišla o velkou část příjmů ze státního rozpočtu a musela přistoupit k úsporám.
Rozhodnutí ČSSD vstoupit v minulém volebním období do menšinové vlády s hnutím ANO bylo podle Šmardy brutální chybou. "Bylo to sevření, které nás zničilo," uvedl. Pozice ČSSD ve vládě pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) byla nedůstojná, míní. "Sociální demokracie přijala velmi nedůstojnou pozici ve vládě a tvářila se, že to není pravda. To je něco, co ji dohnalo. Nemůžeme se kvůli moci vzdávat principů, už nikdy," konstatoval.
V loňských sněmovních volbách vládní ČSSD získala 4,65 procenta hlasů a poprvé od vzniku samostatné ČR nepřekonala pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory Parlamentu. "Že není ve Sněmovně ani jako opozice, to je něco, co straně strašně škodí, těžko se z toho dostává. I v roli slabé opoziční strany by se na politické výsluní vracelo mnohem lépe," uvedl Šmarda.
Důvody spatřuje v tom, že ve Sněmovně se odehrává ústřední politika. "Když chce člověk formulovat jasné názory, tak to má jako sněmovní strana mnohem snazší. Sněmovní opoziční strany nepotřebovaly posledního půl roku vůbec přicházet s propracovanými návrhy řešení, stačilo jen pořádat vystoupení na téma, že vláda to dělá špatně," uvedl.
Sociální demokraté si v minulosti často stěžovali, že straně škodí vzájemné hádky členů v médiích. Menší zájem sdělovacích prostředků však podle Šmardy straně nijak neprospívá. Nesněmovní strany totiž získávají pozornost těžko, připustil. "Sociální demokracie představila ucelený systém řešení, nikdo by si ho ale nevšiml, kdybych se nesvlékl do plavek a neskočil do vody," připomněl video, kterým na sociálních sítích propagoval plán ČSSD nazvaný Záchranný kruh proti chudobě. "Nemůžeme nahrazovat práci tím, že budu neustále v plavkách skákat do vody, zejména teď na podzim," konstatoval.
Za prioritu označoval Šmarda na loňském sjezdu ozdravení hospodaření ČSSD. Klíčové podle něj je, že se díky prodeji Lannova paláce v centru Prahy za 201 milionů korun podařilo uhradit zhruba stejně vysoký úvěr. "Příjmy se daří zvedat velmi pomalu, nikdo nechce platit vyšší pronájmy, lidé nezřizují nové společnosti," uvedl Šmarda. Výrazný růst nelze podle něj v brzké očekávat, takže musel hledat řešení na straně výdajů. ČSSD snížila počty zaměstnanců a uskromnila se v pražském Lidovém domě. Ve svém sídle využívá jen zhruba desetinu prostor oproti minulosti, zbytek nabízí k pronájmu.
ČSSD ze Šmardovy iniciativy vytvořila tzv. radu starších, do které se zapojili například bývalý premiér Vladimír Špidla, někdejší ministryně školství Petra Buzková či bývalý ministr zahraničí a kultury Lubomír Zaorálek. Rada pomáhá straně ujasnit si některé základní priority a nepřekročitelné programové mantinely, vysvětlil Šmarda.
Předseda ČSSD sliboval na sjezdu také navázat kontakty s bývalými předsedy strany. Někdejší premiér Bohuslav Sobotka podle něj dal najevo, že si od politiky chce odpočinout, bývalý vicepremiér Jan Hamáček spíše také. "Ani by nebylo slušné chtít po Miloši Zemanovi nebo Jiřím Paroubkovi, když mají vlastní strany, aby pomáhali své bývalé straně. To by bylo stejné, jako chtít po Andreji Babišovi, aby pomáhal komunistické straně. Třebaže určitou nostalgii ke své matce straně může cítit, posunul se někam jinam a má nový projekt," zmínil Šmarda šéfa opozičního hnutí ANO.
Šmarda cítí energii z pražské kandidátky ČSSD, situace se různí město od města
Šmarda cítí před komunálními volbami velkou energii z pražské kandidátky, kterou s ČSSD pod vedením někdejší disidentky a bývalé ombudsmanky Anny Šabatové vytvořila se Zelenými, Budoucností a Idealisty. V hlavním městě by si přál úspěch v magistrátních volbách i v jednotlivých městských částech. Příprava na volby je v každém městě ve velmi různém stadiu, v některých místech je ČSSD ve velmi špatném stavu, jinde plná energie, řekl Šmarda v rozhovoru s ČTK.
Šmarda si loni na sjezdu ČSSD vytkl komunální volby jako prioritu. Příprava se podle něj liší místo od místa v závislosti na energii tamních představitelů. "Jsou města, kde máme obrovské rezervy, kde se dá předpokládat, že sociální demokracie dopadne velmi špatně. Na druhé straně je opravdu velké množství míst, kde cítím obrovskou chuť sociálních demokratů být prospěšní a z lidí ohromnou energii," uvedl.
Takovým místem je podle něj po volebním neúspěchu před čtyřmi lety i hlavní město. "Je tu skvělý tým lidí, ze kterých cítím obrovskou energii. V čele stojí Anna Šabatová, jejíž životní příběh respektují všichni kandidáti, a za ni se seřadili lidé, kteří mají obrovskou chuť pomáhat," uvedl. Po volebních debaklech prakticky ve všech částech hlavního města by si Šmarda přál, aby se ČSSD podařilo uspět ve volbách na magistrát a v co největším počtu městských částí.
Pozitivně hodnotí Šmarda také třeba kandidátku v Brně, kde je lídrem náměstek primátorky Jiří Oliva. "Stal se tváří veřejných investic do bydlení. Nevím, kde jinde v Česku se z velkých měst daří takto investovat do bydlení jako v Brně," uvedl Šmarda. Sílu cítí z kandidátek v Olomouci, Pardubicích či Plzni. Zmínil však i obrovskou práci a energii v menších městech a obcích, například v Lipníku ve Středočeském kraji či Okříškách na Třebíčsku.
Sociální demokracie nasadila kandidáty do senátních voleb v 11 obvodech z 27 možných. V situaci, kdy se pohybují celostátní preference strany kolem pěti procent, není snadné pro kandidáty ČSSD získat v senátních volbách desetinásobek procentních bodů, připustil Šmarda. Proto nestavěla strana kandidáty všude, ale soustředila se hlavně na uchazeče se silným příběhem. "Doufám, že se nám podaří některé senátory získat," uvedl.
Věří například v obvodu Kroměříž bývalé europoslankyni ČSSD Olze Sehnalové. "Lidé na Kroměřížsku by si zasloužili, aby je reprezentovala taková bojovnice, která dokázala v rámci Evropského parlamentu vybojovat boj proti dvojí kvalitě potravin," řekl. Věří také, že funkci obhájí Jaromír Strnad v obvodu Kutná Hora. ČSSD je nyní kromě něj v Senátu navrhující stranou ještě u Petra Víchy a nestraníka Jana Žaloudíka.
Cenové stropy u energií jsou podle Šmardy nezbytné, měly by být nižší
Rozhodnutí vlády o stanovení maximálních cen elektřiny a plynu bylo podle předsedy ČSSD Michala Šmardy nezbytné, strop cen pro domácnosti by však měl být nižší. Šmarda v rozhovoru pro ČTK uvedl, že je třeba, aby se regulace týkala i teplárenství. Sociální demokraté navrhují také snížení DPH u základních potravin či růst minimální mzdy na 20.000 korun.
Kabinet v pondělí oznámil, že domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Ve středu vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun.
Šmarda označil zastropování cen za nezbytné a připomněl, že ČSSD ho navrhovala dlouhodobě. "Trochu mě jen mrzí, že jsme museli šest měsíců poslouchat, že je to bolševické nesmyslné řešení, než k němu postupně přistoupily všechny sněmovní strany včetně vlády," podotkl. Rozumná a sociálně únosná cena by podle něj byla v případě elektřiny kolem 3,50 Kč na kWh, u plynu zhruba 2,50 Kč. "Toto je o něco výš a myslím, že to bude přinášet poměrně vážné problémy," řekl k vládnímu řešení.
Podstatné je, aby se pravidla týkala i plynu pro teplárenství, doplnil. "Ve chvíli, kdy vznikne nerovnováha, může docházet k velmi nepříjemným důsledkům, lidé se mohou odpojovat od tepláren, snažit se topit elektřinou," uvedl Šmarda. Výsledkem mohou být výpadky v dodávkách proudu či jiné nepředvídatelné pohyby, dodal.
Strop pro domácnosti by navíc mohl být podobně jako v Rakousku podmíněný nižší spotřebou. Velmi nízká cena pod stanoveným stropem by se mohla týkat například jen spotřeby, která dosáhne 80 procent loňské, uvedl. "To je velmi sociálně odpovědné k lidem, kteří jsou ochotni mírně ušetřit," vysvětlil Šmarda. Řešení vlády tak podle něj směřuje správným směrem, bylo by ale vhodné se mu trochu víc věnovat a domýšlet důsledky.
Kabinet zvažuje daň z neočekávaných zisků u bank, energetických firem a rafinérií. "Myslím, že vláda by měla aktivněji vyjednávat s energetickými firmami o tom, jak přesně nastaví mix regulace a zdanění," uvedl Šmarda. Když se firmám představí možné zdanění, často jsou vstřícnější k cenovým stropům, doplnil. "Mix se musí nastavit tak, abychom firmy na jedné straně nezruinovaly, na druhé aby ta cena byla sociálně odpovědná," uvedl. Nelze ale podle něj připustit, aby celá společnost chudla a úzká skupina lidí "brutálně bohatla" nikoliv díky svým manažerským rozhodnutím, ale kvůli válce.
Vláda podle Šmardy musí přestat opomíjet také problém drahých potravin. "Je potřeba velmi rychle přistoupit ke snížení DPH na základní potraviny a zregulovat jejich cenu," uvedl. Zaměřit by se měl kabinet také na dotace v zemědělství a podpořit více živočišnou výrobu.
Sociální demokraté také navrhují růst minimální mzdy ze současných 16.200 korun na 20.000 korun a přijetí automatického valorizačního mechanismu. "Aby se o zvýšení přestalo žebrat, ale aby minimální mzda kopírovala výkon ekonomiky a dýchala s ní," uvedl. Minimální důchod by měl podle ČSSD činit 13.000 korun.
