Bratislava - Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odvolala vládu premiéra Eduarda Hegera, které sněmovna ve čtvrtek vyslovila nedůvěru. Hegerův kabinet podle ústavy zůstane v úřadu až do jmenování nové vlády, ovšem s omezenými pravomocemi. Čaputová současně vybídla politiky k dohodě o uspořádání předčasných voleb v prvním pololetí příštího roku. V řádném termínu by se volby konaly v únoru 2024.
Dosluhující vláda přichází o možnost rozhodovat například o zásadních opatřeních k zajištění hospodářské a sociální politiky země či o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky. Souhlas hlavy státu bude nezbytný k rozhodování vlády o záležitostech, u nichž kabinetu kompetence nepřiznává přímo ústava, ale zákony, a také při jmenování nebo odvolávání některých vysokých úředníků.
Kabinet s omezenými pravomocemi Slovensko už mělo poté, co v roce 2011 padla vláda premiérky Ivety Radičové. Politici tehdy s nadsázkou říkali, že vláda už "může jen topit a svítit".
"Chci vás požádat, abyste nejen vy, pane premiére, ale i další političtí reprezentanti udělali potřebné kroky k tomu, aby Národní rada nejpozději do konce ledna učinila všechna potřebná rozhodnutí směřující k předčasným parlamentním volbám. Považuji za potřebné, aby se předčasné parlamentní volby realizovaly ještě v prvním pololetí příštího roku," řekla Čaputová. Zdůvodnila to tím, že Hegerova vláda má jen omezené kompetence a že bude třeba připravovat státní rozpočet na další rok.
Prezidentka řekla, že v případě nedohody politiků o nových volbách přistoupí k dalším krokům v souladu s ústavou. Hlava státu by například mohla jmenovat nový kabinet.
K vypsání nových voleb už vybídla část opozice, ale i šéf vládního hnutí Jsme rodina a předseda parlamentu Boris Kollár. Před rozhodnutím sněmovny o zkrácení nynějšího volebního období by bylo potřeba doplnit ústavu o pravidla pro vypsání nových voleb. Příslušný návrh na změnu ústavy, jehož schválení v parlamentu vyžaduje souhlas alespoň tří pětin ze všech 150 poslanců, je na programu stávající schůze Národní rady.
Proti novým volbám se vyslovila bývalá vládní strana Svoboda a Solidarita, která hlasování o nedůvěře kabinetu vyvolala. Premiér a člen vedení nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Heger pozici OLaNO v této záležitosti dnes znovu neupřesnil. SaS a OLaNO společně měly dosud dostatek poslanců na to, aby schválení novely ústavy ve sněmovně zablokovaly. Zavedení ústavních pravidel pro vypsání předčasných parlamentních voleb je předmětem referenda, které Čaputová už dříve vypsala na 21. ledna.
Po pádu vládu čelí poslanecký klub OLaNO rozpadu. Desítka ze 47 členů klubu hnutí ministra financí Igora Matoviče, kteří dříve vytvořili občansko-demokratickou platformu, z něj odchází, řekl listu Denník N ministr životního prostředí a lídr platformy Ján Budaj. Platforma před hlasováním o nedůvěře kabinetu chtěla, aby neoblíbený ministr Matovič podal demisi, což se ale nestalo.
Žebříčky popularity na Slovensku vedou strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) bývalého premiéra Petera Pellegriniho a Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, jež nejsou součástí nynější vládní koalice. Hlas-SD vznikl předloni poté, co Pellegrini odešel ze Směru-SD. Preference Hlasu-SD podle prosincového průzkumu agentury AKO dosáhly 20,2 procenta a Směru-SD 16,1 procenta ze skupiny rozhodnutých voličů.
