Praha - Vysoké školy žádají navýšit výdaje na univerzitní vzdělání a vědu. Podle nich je objem peněz na vysoké školy nižší, než je průměr zemí Evropské unie. Zároveň chtějí, aby s nimi vláda dohodla střednědobý výhled financování. Na dnešním shromáždění zástupců vysokých škol, odborů a profesních asociací to řekla prezidentka České konference rektorů (ČKR) Milena Králíčková. Bez splnění těchto požadavků nebudou podle ní moci univerzity zajistit kvalitu vzdělání a konkurenceschopnost. Pokud se rozpočet navýšit nepodaří, je možné že akademická obec přistoupí i ke stávkám. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uznal, že výdaje na vysoké školy rostly v minulých letech pomalu, kritizoval ale univerzity za velké platové rozdíly mezi jednotlivými fakultami.
"Vyčíslený dlouholetý deficit výdajů na vysoké školství je deset miliard (korun)," uvedl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. Výdaje na vysoké školy podle něj v posledních letech stagnují, přestože rozpočet ministerstva školství roste. ČR vydává podle Pospíšila na terciární vzdělávání 0,86 procenta HDP, zatímco průměr v EU je 1,27 procenta. Výdaje na vysoké školství poklesly v poměru k HDP, výdajům vládních institucí, výdajům státního rozpočtu i celkovým výdajům ministerstva školství, dodal Pospíšil.
Podle Králíčkové budou moci v případě posílení financí vysoké školy zvýšit kapacity a nastavit podmínky tak, aby zvládly nárůst počtu studentů v příštích letech. Budou moci upravit studijní předměty podle nových požadavků a zajistí mezinárodní konkurenceschopnost, řekla.
Podle Beka jsou ve vysokém školství dva problémy. "Jednak ty výdaje ze strany státu rostly v minulých letech pomaleji, než by měly. To je objektivní fakt, který plyne ze všech statistik," řekl ministr. Univerzit se podle něj netýkal nárůst peněz, který směřoval do regionálního školství. Zároveň podle něj nelze v budoucnosti počítat s evropskými penězi.
Za obrovský rozdíl v platech mezi jednotlivými fakultami ale podle něj mohou rektoři, akademické senáty a děkani. "Protože stát nepředepisuje vysokým školám, kolik mají zaměstnávat lidí za kolik peněz nebo kolik mají mít studentů" uvedl Bek. Dodal, že je v Česku vysoké školství velmi málo financováno ze soukromých zdrojů. Přestože se nyní podle něj nevede debata o zavedení školného, dlouhodobé stabiltitě by podle něj mohlo pomoci například zápisné.
Zástupci vysokých škol, odborů a profesních asociací se dnes sešli k protestu v aule Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) v Praze. Na setkání dorazili i Bek a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Před budovu přišli podpořit představitele vysokých škol studenti s transparenty.
Zástupci vysokých škol, odborů i asociací se shodli na tom, že se problém s podfinancováním táhne od roku 2009 a jeho další propady již nebudou vysoké školy schopné zvládnout bez snížení kvality vzdělávání. Akci v aule UMPRUM nazvali zástupci škol Betlémská kaple II.. Chtějí tím navázat na protest ze září 2017. Na shromáždění se tehdy sešlo asi 500 lidí, převážně učitelů.
"Budeme pokračovat ve vyjednávání a budeme usilovat o to, aby se ten státní rozpočet pro rok 2024 ještě zlepšil, výrazně zlepšil," uvedla Králíčková. Dodala, že pokud se tak nestane, může akademická obec zareagovat na podzim třeba i stávkou.
Ministerstvo financí počítá pro příští rok pro školy s 253,4 miliardy korun, což znamená proti letošku pokles o 11,6 miliardy korun. Podle ministra školství však tento návrh neodráží pozdější koaliční dohody a školám by peníze ubýt neměly. "Už považuji za téměř jisté, že ten rozpočet neklesne," řekl dnes novinářům. Ministerstvo podle něj dále jedná o navýšení, chtěl by vyjednat dalších 11 miliard korun.
"Myslím, že o tom seriózně debatujeme. Jenom je to tak, že jsou to buď peníze, které se musí vzít někde jinde v rozpočtu, anebo bychom museli hledat nějaké dodatečné zdroje zdaněním něčeho jiného," uvedl Bek. Debata podle něj potrvá několik týdnů. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) minulý týden řekl, že by peníze pro školství při dalším vyjednávání vládní koalice měly být prioritou i na úkor jiných agend.
