Sklizeň ovoce loni vzrostla o devět procent na 141.375 tun

foto Sklizeň ovoce loni vzrostla o devět procent na 141.375 tun. Sklizeň ovoce v intenzivních sadech - vývoj od roku 2000 do roku 2020.

Hradec Králové - Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně vzrostla o devět procent na 141.375 tun. Z dlouhodobého pohledu byla ale podprůměrná, když proti průměru sklizní předchozích pěti let byla nižší o osm procent. Razantní propady úrody ovocnáři loni zaznamenali u meruněk a třešní. Vyplývá to z bilance sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), kterou ČTK získala.

"Loňská úroda byla ovlivněna především jarními mrazy, což jsme zaznamenali na nízké úrodě meruněk a třešní. Navíc třešně také významně rozpraskaly při velkých červnových deštích," řekl ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. U jablek mrazy podle něj snížily jejich kvalitu, takže více jablek než v minulosti skončilo v průmyslovém zpracování.

Meziroční zvýšení sklizně ovoce loni zajistila jablka, která jsou hlavním ovocným druhem v Česku. Jejich úroda proti roku 2019 vzrostla o 15 procent na 117.801 tun. V porovnání s pětiletým průměrem však byla sklizeň jablek o sedm procent nižší. "V jabloňových sadech se nejvíce pěstuje odrůda Golden Delicious. Druhou nejpěstovanější odrůdou je stále odrůda Idared následovaná odrůdami skupiny Jonagold," uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.

Úrodu meruněk loni zdecimovaly jarní mrazy. Sklidilo se jich pouhých 471 tun, což představovalo meziroční pokles téměř o 80 procent. Úrodu třešní srazily vedle mrazů i silné červnové deště, a to téměř o 60 procent na 894 tun. V dlouhodobém porovnání byla úroda meruněk loni nižší o 69 procent a třešní o 62 procent.

Opět velmi slabá úroda 433 tun byla loni u broskví, které se v Česku přestávají pěstovat. Ještě v polovině 90. let minulého století se roční sklizeň broskví pohybovala na úrovni 11.000 tun. Pěstování broskví v Česku neuneslo konkurenci dovážených broskví z Itálie, Řecka a Španělska. Meziroční poklesy sklizní ovocnáři vykázali i u hrušek, višní, broskví, švestek a malin. Růst byl u angreštu a rybízu.

Z dlouhodobého pohledu si nadále dobře stojí pěstitelé švestek. Jejich úroda sice meziročně klesla o dvě procenta na 8963 tun, ale v porovnání s pětiletým průměrem šlo o nárůst 12 procent. U švestek se projevují nové výsadby z posledních let.

Mrazy sráží v posledních letech úrodu ovoce v ČR dost často. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli zejména v letech 2019, 2017, 2016 a 2011. Proti škodám z mrazů se nelze pojistit.

Loňskou úrodu se ovocnářům podařilo sklidit přesto, že se kvůli epidemii covidu-19 potýkali s nedostatkem pracovníků, a to hlavně ze zahraničí. Naštěstí sklizeň začala v září v době, kdy ještě trvalo letní rozvolnění. "Lidé sem nakonec najeli, ale neslo to zvýšené náklady na testování, organizaci práce, rozdělení do skupin, na ochranné pomůcky," řekl Ludvík. S obavou ovocnáři vyhlížejí do dalších měsíců. "Lidí bude potřeba méně, ale již nyní se bude dělat zimní řez, následovat budou jarní práce a v červnu i první sklizně," řekl.

Na ceny ovoce na pultech obchodů nemá výše úrody u českých sadařů žádný zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná jen z 30 až 40 procent, takže ceny ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Například u jablek ceny významně závisí zejména na úrodě v Polsku, které plní přes polovinu dovozu jablek do ČR.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je sobota 6. března 2021

Očekáváme v 11:00 4°C

Celá předpověď