Šíření rasové nenávisti podle zprávy o extremismu dominuje SPD

foto Předseda SPD Tomio Okamura.

Praha - V šíření projevů rasové, etnické a náboženské nenávisti hrálo loni v České republice hlavní roli hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Ve zprávě o projevech extremismu za rok 2018 to uvedlo ministerstvo vnitra. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, zastínila SPD tradiční pravicové extremisty, jejichž význam naopak postupně upadal. Okamura ČTK řekl, že zprávu považuje za nesmysl a politicky motivovanou s ohledem na to, že vnitro vede ČSSD.

Sněmovní hnutí SPD je podle zprávy nejvlivnějším aktérem v šíření náboženské či etnické nesnášenlivosti. "Někteří jeho členové byli velmi aktivní v šíření informací zaměřených proti muslimům, imigrantům či Romům," uvádí zpráva. SPD podle ní záměrně cílí na skupiny obyvatel, u kterých předpokládá, že manipulativní informace nebudou podrobovat kritické reflexi.

Okamura tvrzení vnitra odmítá, ministr Jan Hamáček (ČSSD) podle něj využívá resort k politickému boji. "Využívá ho k plácání nesmyslů a výmyslů, aby před volbami do Evropského parlamentu poškodil politickou konkurenci nepodloženými nesmysly. U SPD je zcela jasné, že nic takového nedělá," řekl ČTK Okamura. SPD podle něj pouze říká názory v souladu se svým programem.

U Okamury a dalších členů hnutí bylo možné zaznamenat i protiromské projevy, dodává vnitro. "Policisté v průběhu roku prověřovali a odložili trestní oznámení na poslance Okamuru, Radka Rozvorala a Miloslava Roznera," uvádí zpráva. V případě Roznera a jeho výroků o někdejším romském táboře v Letech u Písku Sněmovna v březnu rozhodla, že poslance ke stíhání nevydá.

Při uprchlické krizi podle zprávy vzniklo několik uskupení, která spojovala různorodé osobnosti nastolující často nesourodá témata. "Jedinými spojovacími prvky byly odpor k imigrantům či muslimům a kritika údajně upadající západní civilizace," stojí v dokumentu. Význam těchto subjektů podle vnitra s vyčerpáním tématu migrace v roce 2018 upadal, navíc se v nich vyskytly osobní animozity.

Pravicové extremistické skupiny se podle zprávy loni soustředily na neustálé opakování nenávistných klišé, která doplňovaly kritikou Evropské unie, NATO, či liberální demokracie. "Hlavní subjekty, Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní demokracie nepředstavují přímé ohrožení demokracie. Absence konkrétního politického programu a jakýchkoli odborníků na škále tvořivé lidské činnosti vedla k totálnímu propadu obou stran v říjnových komunálních volbách," uvádí zpráva. Riziko vidí v excesech jednotlivců.

Stagnaci podle zprávy zažily i domobranecké skupiny, které nepředstavují riziko pro demokracii.

Vnitro: Policie podezírá 16 osob, že jsou zahraniční bojovníci

Policie eviduje 16 osob s vazbou na Českou republiku, které podezírá z toho, že se jedná o takzvané zahraniční bojovníky. Čtyři jsou českými občany, další osoby měly jinou formu pobytu v ČR nebo zde například měly příbuzné. Vyplývá to ze zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti v roce 2018, kterou zpracoval odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra a kterou má ČTK k dispozici.

Fenomén zahraničních bojovníků se týká cizinců zapojených v různých ozbrojených konfliktech. Pět osob bylo obviněno, z toho jedna je ve vazbě a čtyři jsou na útěku. "Jedna osoba se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. U třech osob se předpokládá, že zahynuly," píše se ve zprávě.

Policie loni obvinila bývalého imáma Sámera Shehadeha z podpory terorismu. V listopadu byl eskortován z Jordánska do ČR. Kromě něj byl obviněni jeho bratr se ženou, kteří čelí i obvinění z členství v teroristické organizaci Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie), píše se v dokumentu. "Na tuto dvojici byl vydán mezinárodní zatykač," uvedlo vnitro. Další osoba byla v jiném případu obviněna z financování terorismu.

Zpráva připomíná také případ Slováka Dominika Kobulnického, který je viněn z přípravy teroristického útoku v Česku a ze "založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka."

V souvislosti se třemi teroristickými útoky v Afghánistánu, při kterých zahynuli čtyři čeští vojáci, policie obvinila z podpory a propagace terorismu dvě osoby, které tyto útoky schvalovaly. V srpnu zemřela trojice vojáků při útoku sebevražedného atentátníka, když hlídkovali v okolí základny Bagrám v provincii Parván. Čtvrtou obětí se stal v říjnu český psovod, kterého zabil afghánský voják na základně Šindánd v provincii Herát. O několik dní dříve bylo po útoku vozidlem naloženým výbušninami zraněno pět Čechů, jeden z nich vážně.

Vzhledem ke končícímu válečnému konfliktu s Islámským státem se dá podle zprávy očekávat přesun bojovníků Islámského státu nebo jejich příbuzných do Evropy. Tito lidé se mohou radikalizovat nebo připravovat teroristický útok. Největší výzvou pro bezpečnostní složky jsou takzvaní osamělí vlci, u kterých neexistují vazby na teroristické organizace, ačkoli se k nějaké po spáchání trestu přihlásí, uvádí zpráva. Bezpečnostní složky také několikrát odhalily pohyb osob s vazbou na mezinárodní terorismus přes ČR.

Bezpečnostní informační služba (BIS) v říjnu přispěla k vypnutí sítě hackerských serverů libanonského šíitského hnutí Hizballáh v České republice, zemích Evropské unie a Spojených státech. Servery Hizballáhu sloužily ke kybernetické špionáži. Hlavní roli v útocích z Blízkého východu hrály podle BIS falešné profily na facebooku. Experti BIS rozkrývali skupinu, která skrze sociální sítě napadala mobilní zařízení, od začátku roku 2017.

Zpráva zmiňuje také skutečnost, že Česko otevřelo v květnu honorární konzulát a v listopadu Český dům v Jeruzalémě. "Prezident Miloš Zeman uvedl v projevu v izraelském Knessetu, že si přeje přesunutí českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Tyto akty, spojené s Jeruzalémem, mají velký symbolický význam a jsou vnímány v muslimském světě velmi citlivě," uvádí dokument.

Vnitro: Na šíření xenofobie se výrazně podílely konspirační weby

Policisté loni řešili 11 trestních oznámení souvisejících s obsahem konspiračních webů. Nejčastěji kvůli podezření na šíření poplašené zprávy, hanobení národa, rasy či jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti proti skupině obyvatel. Mediální projekty cíleně šířící konspirační teorie a dezinformace se podle zprávy ministerstva vnitra o extremismu v minulém roce, kterou má ČTK k dispozici, významně podílely na šíření rasistických a xenofobních myšlenek.  

"Tato média podkopávají demokratické principy a oslabují sociální soudržnost v České republice," uvedli autoři zprávy s tím, že některé weby mají komerční charakter, další ale vytvářejí vlastní konspirační teorie či dezinformace. Některá média se stala tiskovým orgánem extremistů a populistických subjektů. "Přejímají jejich nenávistné myšlenky, tyto multiplikují a snaží se z nich vytvořit legitimní politické téma," uvádí zpráva s tím, že příkladem může být spolupráce webu Aeronet a předsedy strany Národní demokracie Adama B. Bartoše.

Znalci extremismu ve zprávě konstatují, že ve virtuálním prostoru sdílí produkty těchto webů řada skupin. U lidí bez kritického uvažování dokážou takto šířené desinformace vytvářet pocity paniky, strachu, či ohrožení, což dokumentuje trestní řízení s Jaromírem Baldou, uvádí zpráva. Odkazuje na seniora, který si má po úterním pravomocném rozsudku pražského vrchního odpykat čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým trestným činem. Jedenasedmdesátiletý muž předloni pokácel dva stromy na železnici a způsobil tím dvě nehody vlaků, při nichž se jen shodou náhod nikdo nezranil. Sympatizant hnutí SPD chtěl své skutky svést na muslimské migranty, a vyvolat tak ve společnosti strach z migrace.

Z dlouhodobé obsahové analýzy konspiračních webů podle analytiků vyplývá, že tato média často nesledují jednotnou informační linii, ale pouze vyvolávají informační chaos. "Výsledkem je vymýcení racionální diskuse prostřednictvím argumentů a její nahrazení emotivními konspiračními polemikami," uvedli.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je pondělí 16. září 2019

Očekáváme v 7:00 13°C

Celá předpověď