Europoslanci se vyslovili pro transparentnější smlouvy o vakcínách proti koronaviru, probrali portugalské předsednictví a uvítali začátek nové éry ve vztazích s USA. EP dále požaduje přijetí právní normy EU, která by zaměstnancům pracujícím z domova zaručila právo odpojit se ve volném čase od digitálních pracovních zařízení, a to bez obavy z negativních důsledků. Kromě těchto bodů vybíráme také agendu, v níž figurovali čeští europoslanci v roli zpravodajů.
Během úterní rozpravy většina poslanců Evropského parlamentu (EP) podpořila společný přístup EU k očkování. Vyzývali k větší solidaritě a transparentnosti, a to především co se týče smluv s farmaceutickými společnostmi.
„Pouze větší transparentnost může překonat častou představu – ať už oprávněnou, nebo ne – toho, že tento (farmaceutický) průmysl často, až příliš často, staví zisk nad potřeby lidí,“ řekla Esther de Langeová, nizozemská místopředsedkyně za křesťanské demokraty. Jako pozitivní krok vyzdvihla společný nákup vakcín v EU, který vedl k silnější vyjednávací pozici, než jakou by měly jednotlivé členské státy: „To znamená více vakcín za lepší cenu a za lepších podmínek. Ukazuje to, čeho může Evropa dosáhnout, když budeme jednotní. Můžeme pomoci zachránit životy.“
Iratxe García Pérezová, španělská předsedkyně za sociální demokraty, varovala před „zdravotním nacionalismem“, který by mohl poškodit evropskou spolupráci v oblasti vakcín. Odpovědí je podle ní solidarita a jednota: „Dokážeme-li udržet jednotu a spravedlivě rozdělit vakcíny v členských státech, do léta by mohlo být očkováno 380 milionů evropských občanů. Jde o vědecký a zdravotnický výkon, který nemůžeme zničit paralelními smlouvami a přímými nákupy. (...) Buďme jednotní, aby nám největší očkovací kampaň v historii přinesla naději v roce 2021.“
Pomoc pro malé a střední podniky
Poslanci připomněli, že krizí koronaviru byly tvrdě zasaženy zejména malé a střední podniky. Ty jsou páteří unijního hospodářství: představují 99 procent všech firem v EU, což je zhruba 24 milionů subjektů. Generují více než polovinu unijního HDP. Před začátkem pandemie zaměstnávaly přibližně 100 milionů pracovníků. Evropská unie jim musí pomoci přežít, zdůraznil EP.
Opatření na podporu malých a středních podniků při řešení krize i výzev v podobě digitalizace a dekarbonizace prosazoval europarlament už ve zprávě přijaté v prosinci 2020.
Ta upozornila, že strategii Evropské komise pro malé a střední podniky je potřeba aktualizovat, hlavně s ohledem na krizi koronaviru. Komise ji zveřejnila 10. března 2020, tedy den předtím, než Světová zdravotnická organizace vydala upozornění na pandemii. Unijní exekutiva tehdy navrhla zlepšit přístup malých a středních podniků na trhy mimo EU a rozšířit program Erasmus pro mladé podnikatele ve světě.
Poslanci nyní chtějí sladit strategii pro malé a střední podniky s průmyslovou strategií, evropskou datovou strategií a Zelenou dohodou pro Evropu, aby bylo možné aktivně zapojit a podporovat všechny malé a střední společnosti při přechodu k ekologičtější a digitální Evropě. Malé firmy jsou zásadní jak pro konkurenceschopnost a prosperitu Evropy, tak pro ekonomickou a technologickou suverenitu a odolnost.
„Krizí covid-19 byla nejvíce zasažena odvětví cestovního ruchu, pohostinství, kultury, dopravy a akcí. Právě ta jsou složena převážně z malých a středních podniků,” připomněl EP, který zároveň žádá, aby se snížila administrativní zátěž pro tyto firmy a aby malé a střední podniky byly brány v potaz při investování do inovací.
Vztahy mezi EU a USA
Ve středu poslanci diskutovali o politické situaci v USA a uvítali začátek nové éry vztahů mezi EU a USA při inauguraci Joea Bidena. Je to příležitost pro posílení vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy a pro řešení společných výzev, uvedli poslanci. Nového prezidenta uvítali jako příležitost pro Evropu k posílení vazeb mezi EU a USA a řešení společných výzev a hrozeb pro demokratický systém.
Ačkoliv Amerika vždy tradičně platila za spojence Evropy, za Donalda Trumpa odstoupila od řady smluv a mezinárodních organizací. V nástupci Trumpa, v Joe Bidenovi, který přebírá otěže právě 20. ledna, vidí EU potenciální příležitost ke zlepšení spolupráce mezi oběma stranami.
Návrh nové transatlantické agendy představila Evropská komise 2. prosince. Obsahuje oblasti a otázky, v jejichž rámci by mohli oba partneři spolupracovat. Význam těchto vztahů zdůraznily ve svých závěrech ze 7. prosince také členské státy (Rada EU) a v prohloubení spolupráce doufají i poslanci.
„Svět potřebuje pevné vztahy mezi Evropou a USA - zejména v těchto těžkých časech. Těšíme se na společnou spolupráci v boji proti koronaviru, změně klimatu a při řešení rostoucí nerovnosti," vyjádřil se na Twitteru předseda europarlamentu, Ital David Sassoli.
Z užších vazeb mohou EU i USA získat mnoho, musí ale překonat celou řadu výzev a rozdílů.
Právo na odpojení se od práce
Zaměstnanci by neměli být povinni odpovídat na pracovní hovory, e-maily nebo zprávy mimo svou pracovní dobu, uvedli ve čtvrtek poslanci. Dosud neexistující právo odpojit se od práce by podle nich mělo být základním právem v celé EU, v usnesení vyzývají Evropskou komisi k jeho ochraně.
V EU se od vypuknutí pandemie covid-19 práce z domova rozšířila téměř o 30 procent a očekává se, že toto číslo zůstane vysoké, nebo se dokonce zvýší.
Parlament proto požaduje přijetí právní normy EU, která by zaměstnancům pracujícím z domova zaručila právo odpojit se ve volném čase od digitálních pracovních zařízení bez obavy z negativních důsledků.
„Někdo mluví o flexibilní pracovní době, v praxi však může jít spíše o nekonečnou pracovní dobu, kdy je zaměstnanec k dispozici 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, a to není dobře. Mizí rovnováha mezi soukromým a pracovním životem,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, poslanecký klub Evropské lidové strany), který je místopředseda výboru pro zaměstnanost a sociální věci a jeden ze zpravodajů předkládané legislativy.
„Definovat právo na odpojení, které zaměstnancům umožní nevěnovat se non-stop pracovním úkolům, je proto důležité. Samotná legislativa bude o velké diskuzi mezi všemi stranami. Domnívám se, že některá pravidla nelze určovat kolektivně, musíme respektovat individualitu a fakt, že každému zaměstnanci může vyhovovat něco jiného,” míní Zdechovský.
Přednostní právo iniciativy na regulaci v této oblasti by měli mít podle něj evropští sociální partneři, tedy zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří tak už učinili ve své rámcové dohodě o digitalizaci z června 2020.
Umělá inteligence
Parlament ve středu přijal pokyny pro vojenské a civilní využití umělé inteligence (AI), a to po nedávném přijetí návrhů na regulaci AI s ohledem na etiku, odpovědnost a duševní vlastnictví. Poslanci se domnívají, že umělá inteligence by měla podléhat kontrole ze strany lidí a že by měly být zakázány smrtící autonomní zbraně.
Zpráva, přijatá ve středu 364 hlasy pro, 274 proti, 52 se zdrželo, se domáhá vzniku právního nástroje EU, který by definoval umělou inteligenci a stanovil potřebné etické principy, včetně využití umělé inteligence pro vojenské účely.
„V centru debaty kolem umělé inteligence je především otázka, zdali existující právní úpravy odpovídají potřebám vyplývajícím z užití těchto nových technologií a jestli postihují také nové jevy a trendy, které přinášejí. Konkrétně jde o oblasti ochrany lidských práv, soukromí či dat uživatelů, ochrany duševního vlastnictví, etické otázky užívání AI, právní aspekty, ale také možnosti zneužití těchto technologií,” vysvětlil europoslanec Ondřej Kovařík, zpravodaj pro stanovisko v této věci a nestraník za hnutí ANO (skupina Renew Europe).
Na plénu navázal EP na dříve schválenou zprávu k etickým aspektům užití AI. „Jejím hlavním sdělení je požadavek na respektování principů základních lidských práv, na odpovědnost a plnou kontrolu ze strany provozovatele technologie. Zpráva také vyzývá k diskuzi o samotném použití umělé inteligence v oblasti zbraňových systémů na bázi AI,” upřesnil Kovařík.
Evropská komise připraví legislativní návrh o umělé inteligenci v prvním čtvrtletí tohoto roku.
Společná bezpečnostní a branná politika
Evropský parlament hlasoval v lednu i o výroční zprávě k provádění Společné zahraniční a bezpečnostní politiky za rok 2020. Její součástí je výzva k vynakládání dvou procent HDP na obranu. Evropský parlament se tímto přihlásil k dlouhodobému závazku NATO, třebaže to odmítli čeští europoslanci za KSČM, SPD a Piráty.
„Zpráva je poměrně vyvážená, reflektuje současné bezpečnostní výzvy, narůstající moc Číny a geopolitické ambice Ruska či vyostřování boje proti tamní politické opozici. Za velmi důležité považuji, že zpráva vyzývá státy k plnění závazku NATO vynakládat ona dvě procenta HDP na obranu. V institucích EU je takový postoj ojedinělý,“ uvedl stínový zpravodaj, europoslanec za ODS a místopředseda strany Alexandr Vondra (skupina Evropských konzervativců a reformistů).
Kromě samotného hodnocení Společné zahraniční a bezpečnostní politiky vyzývá report k vyjasnění některých pojmů, se kterými dlouhodobě pracuje, dosud však byly chápány různorodě.
„Zpráva například klade důraz na strategickou autonomii EU, pojem, který považuji za ambivalentní v lepším případě a riskantní v horším. Všichni o ní mluví, ale žádná formální definice neexistuje. A proto jsem při vyjednávání o podobě zprávy podpořil návrh, který vyzývá komisi a radu, aby definici strategické autonomie stanovily. Za pozitivní považuji, že europarlament při definování strategické autonomie požaduje, aby byla dodržena komplementarita s NATO. To aspoň na čas zaručuje, že si tu autonomii nelze vykládat jako způsob, jak rozmělnit NATO a transatlantickou vazbu,“ podotkl Alexandr Vondra.
Příští plenární schůze Evropského parlamentu začne v pondělí 8. února a potrvá do čtvrtka 11. února.„První plenární zasedání v letošním roce bylo pestré a hlasovalo se na něm o poměrně objemném balíku legislativy.Věnovali jsme se diskusi o větší transparentnosti ohledně smluv s výrobci vakcín proti covidu-19, které ve jménu členských států uzavírala Evropská komise. Za důležitou považuji také debatu o budoucnosti transatlantických vztahů. Evropský parlament vyslal jasný signál, že tento okamžik považuje za nový začátek a příležitost pro zlepšení vzájemných vztahů. Chopit se jí musí obě strany,“ shrnula lednové rokování europoslankyně-nestranička za ANO Martina Dlabajová.
