Praha - Výčet významných dnů v kalendáři se patrně rozšíří o Den české vlajky, který bude připadat na 30. března. Novelu o státních svátcích, kterou podal premiér Andrej Babiš (ANO), dnes schválila Sněmovna zrychleně už v úvodním kole. Babiš zdůvodnil doplnění významných dnů tím, že státní vlajka je základním symbolem Česka a vyjadřuje jeho nezávislost a svrchovanost. Předlohu, kterou část opozice označila za zbytečnou, dostanou k posouzení senátoři.
"Státní vlajka České republiky je reprezentativním symbolem samostatného a suverénního státu v mezinárodním i vnitrostátním symbolu," napsal Babiš v důvodové zprávě. Zdůraznil také hodnotu vlajky pro občany. "Je tradičně zobrazována a používána jako symbol národní identity, sounáležitosti občanů daného státu, sdílených hodnot a hrdosti na občanství státu, k němuž jehož obyvatelé patří," uvedl premiér.
Zavedení nového významného dne by podle něho mělo posílit hrdost příslušnosti k českému národu. Datum zvolil Babiš v souvislosti s tím, že 30. března 1920 byla oficiálně uzákoněna československá vlajka.
"Považují tento návrh za zbytečný a za politické gesto, který respekt ke státnímu symbolu nezvýší, vlajka už respektovaná je," řekl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Předseda KDU-ČSL Marek Výborný upozornil na to, že ústava zná státní, nikoli českou vlajku. "Vlajka hrála klíčovou roli od první republiky," řekl v podpůrném vystoupení Petr Sokol (ODS). Za dobrý nápad označil uzákonění významného dne předseda Pirátů Zdeněk Hřib, byť jde podle něho jen o další snahu o odvádění pozornosti. "Ideální by bylo, kdyby české vlajky vlály všude celoročně," uvedl předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura.
Současný český kalendář obsahuje 19 významných dnů. Na rozdíl od státních svátků jde o běžné pracovní dny.
Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ k prověřování hospodaření ČT a ČRo
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v dnešním úvodním kole Sněmovna. Účelem předlohy je zvýšení průhlednosti ekonomiky dvojice veřejnoprávních médií, jejíž součástí jsou zákonem stanovené poplatky. Nyní ji posoudí ústavně-právní, mediální a kontrolní výbor i ústavní komise.
Veřejnoprávní televize letos hospodaří s příjmy a výdaji 8,5 miliardy korun, což je meziročně o sedm procent více. Hlavním příjmem má být výnos z televizního poplatku 6,73 miliardy korun. Český rozhlas má pro letošek rozpočet 2,74 miliardy korun, což je o 378 milionů Kč navíc proti původnímu loňskému rozpočtu. Rozhlasový poplatek tvoří 90 procent příjmů veřejnoprávního rozhlasu. Podle senátorky Hany Kordové Marvanové z klubu ODS a TOP 09 by kontrola NKÚ mimo jiné mohla zvýšit důvěryhodnost obou médií v očích veřejnosti.
Senátní novela odpovídá programu vlády ANO, SPD a Motoristů, která chce navíc rozhlasový a televizní poplatek zrušit. Opozice s tím nesouhlasí, obává se ohrožení nezávislosti dvojice veřejnoprávních médií.
Kontrola NKÚ má přinést nový hluboký pohled spočívající v rozboru účelnosti vynakládání peněz, uvedl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy). Podle předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury nová pravomoc napraví zásadní mezeru. Poslanec ANO Ondřej Babka podotkl, že možnost prověrek kontrolního úřadu v ČT a ČRo podporuje odborná veřejnost i samotná dvojice veřejnoprávních médií.
Někdejší ministr kultury Martin Baxa z opoziční ODS poznamenal, že nezná nikoho, kdo by byl proti. Pirát Samuel Volpe ohlásil pozměňovací návrh k většímu rozšíření působnosti NKÚ, pokryl by podle něho i další subjekty veřejného sektoru.
Záporné stanovisko ale představila za poslance opozičního hnutí STAN Barbora Urbanová. Zdůvodnila to tím, že podle ní neexistuje plán, jaký model financování ČT a ČRo by chtěl kabinet místo poplatků zvolit. Změnit ústavu v takové situaci považuje STAN nejen za předčasné, ale i za krajně nezodpovědné, uvedla Urbanová.
Ústavní rozšíření pravomocí NKÚ navrhli senátoři už loni v květnu, poslanci ji ale do říjnových sněmovních voleb nestihli projednat. Senát proto novelu předložil znovu. Předloha má kontrolnímu úřadu svěřit prověřování hospodaření právnických osob, které zřizuje zákon a které poskytují veřejnou službu v televizním a rozhlasovém vysílání. Vymezení je užší, než jaké předpokládala ústavní novela někdejšího pirátského ministra pro legislativu Michala Šalomouna.
Ústavní novela souvisí s už účinnou úpravou, podle níž se poplatek pro Českou televizi zvýšil od loňského května o 15 korun na 150 korun měsíčně. Pro Český rozhlas se poplatek zvedl o deset korun na 55 korun za měsíc. Norma zároveň rozšířila okruh zařízení, za něž se poplatek hradí. Vztahuje se na všechny přístroje schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu. Zůstal princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení v držení jejích členů.
Sestavování programu schůze Sněmovny dnes vyplnilo zhruba čtyři hodiny
Sestavování programu schůze Sněmovny dnes vyplnilo zhruba čtyři hodiny. Opozice neúspěšně požadovala dvě desítky změn, neuspěla. Opoziční návrhy se týkaly většinou konfliktu na Blízkém východě. Sněmovna už v úvodu schůze rozhodla o tom, že dnes bude moci jednat v případě potřeby i v noci. Premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil dnes ve Sněmovně po výzvách opozice o repatriačních letech z Blízkého východu. Vláda se podle něho nezabývá ničím jiným. V ohroženém regionu se nachází podle systému dobrovolných registrací Drozd kolem 6400 Čechů.
O prodloužení jednacího dne rozhodla dolní komora na návrh koalice ANO, SPD a Motoristů. Opozice návrh předsedkyně poslanců ANO Taťány Malé, který tentokrát nezdůvodnila, v hlasování nepodpořila.
Opoziční návrhy k Blízkému východu se týkaly postoje vlády k úderům Izraele a Spojených států na Írán, které zdůvodnil americký prezident Donald Trump snahou zabránit tamnímu režimu získat jadernou zbraň. Írán na údery reagoval raketami a drony, které vyslal na Izrael a americké základny na Blízkém východu. Opozice se domáhala i přednostního projednání pomoci českým občanům v regionu, když v zasažených zemích je v českém cestovatelském systému Drozd zapsaných kolem 6400 lidí. Opozice chtěla kvůli konfliktu sněmovní debatu o bezpečnosti a energetice, když na světových trzích rostou ceny ropy a plynu.
Opoziční návrhy se týkaly i přednostního projednání některých předloh. Například Pirátka Olga Richterová žádala o předřazení takzvaného pirátského prorodinného balíčku, který spočívá růstu části daňových slev a rodičovského příspěvku a zdanění tichého vína, a předlohy o posílení pravomocí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Několik opozičních požadavků se týkalo také případů týrání zvířat.
Vládní tábor chce projednat na schůzi senátní ústavní novelu o pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na programu jsou i další předlohy v prvním čtení. Patří k nim návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na uzákonění významného Dne české vlajky i novely, které do českého právního řádu začleňují evropské předpisy.
V úvodu schůze vystoupil před poslanci poprvé v nynějším volebním období prezident Petr Pavel. Hlava státu mimo jiné vyzvala zákonodárce k tomu, aby nevzdávali snahy o hledání shody a pokusili se alespoň o základní jednotu mezi vládou a opozicí v bezpečnosti, vzdělávání, kvalitě zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo v možnostech inovací.
Babiš mluvil po výzvách opozice o repatriačních letech z Blízkého východu
Babiš řekl, že společnost Smartwings létá každý den až do odvolání z Dubaje, dnešní spoj je podle něho vyprodaný. Letadlo Smartwings do ománské Salály bylo podle premiéra na cestě, kvůli útoku dronů na přístav se muselo vrátit do Egypta a čeká se, zda bude otevřen vzdušný prostor.
Dvě letadla Smartwings z ománského Maskatu mají podle Babiše plno, vláda tam poslala větší armádní airbus. "Je určen pro ty, kteří nemají letenky s nějakou jinou společností," uvedl Babiš. Přistane podle něho v 17:30, naloží 90 lidí a vrátí se tam ve čtvrtek.
Menší armádní airbus odletěl podle Babiše do jordánského Ammánu v 15:10 a odveze lidi ještě před uzavřením jordánského vzdušného prostoru a hned poletí do Egypta. Armádní letoun Casa by měl podle premiéra přistát v Egyptě dnes v 17:30 a naložit 42 lidí. Je podle něho určen pro ty, kteří se dostali do Egypta autobusy z Izraele. Podle Babiše je možné, že pro repatriace využije Česko i druhé armádní letadlo Casa z operace na Sinaji.
"Od rána do noci nic jiného neřešíme, jenom repatriaci našich spoluobčanů," zdůraznil Babiš. Není podle něho pravda, že systém Drozd nefunguje. Systém eviduje veškeré hovory a pokud se někdo nedovolá, může očekávat zpětný hovor, dodal.
Situace na Blízkém východě se vyostřila potom, co Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu údery na Írán. Důvodem je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa snaha zabránit tamnímu režimu získat jadernou zbraň. Teherán reagoval raketami a drony, které vyslal na Izrael a americké základny v regionu.
