Senát vyzval země EU k prosazení dalších sankcí vůči Rusku

foto Ilustrační foto - Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost (VZOB) Pavel Fischer (na snímku z 17. prosince 2019).

Praha - Státy EU by podle českého Senátu měly prosadit zavedení dalších sankcí vůči ruským představitelům. Důvodem je zadržení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného a zásah ruských represivních složek vůči účastníkům víkendových demonstrací na podporu Navalného. Senát se na tom shodl téměř jednomyslně.

"Senát vyjadřuje přesvědčení, že by státy EU měly společně jednoznačně odmítnout potlačování práv a svobod, jemuž musí čelit občané Ruské federace. Apeluje na členy parlamentů států EU, aby prosadily společný postup Evropské unie, a to včetně zavedení dalších sankcí vůči představitelům Ruské federace," uvádí se v usnesení, které předložil předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý).

Horní komora českého parlamentu usnesení přijala téměř jednomyslně hlasy 42 ze 43 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo. Sněmovna hlasy vládních poslanců, SPD a KSČM v úterý odmítla podobný návrh opoziční ODS projednat.

Senát podobně jako Fischerův výbor v minulém týdnu konstatoval, že loňská otrava Navalného novičokem nebyla uspokojivě objasněna. Zadržení Navalného po návratu do Moskvy z Německa, kde se od loňského srpna léčil, podle senátorů nastolilo otázku ochrany lidských práv a fungování justice v Rusku. Navalnyj, který je pokládán za nejvážnějšího politického soupeře a kritika ruského prezidenta Vladimira Putina, je v třicetidenní vazbě.

O víkendu se v Rusku uskutečnily demonstrace, jejichž účastníci požadovali propuštění Navalného. Ruské bezpečnostní síly proti účastníkům akcí zasáhly a zadržely několik tisíc lidí. Zásah odsoudili představitelé jednotlivých států EU, za Česko ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Poukázal na to místopředseda Senátu Jiří Růžička z klubu Starostů, podle něhož "ze strany Pražského hradu se něčeho takového nedočkáme, ze strany Sněmovny také ne". Podle Růžičky usnesení Senátu samo o sobě moc nezmůže, ale je důležitým symbolem, že českým zákonodárcům není jedno, co se kolem děje.

Ještě ostřejší byl v kritice Hradu a vlády Marek Hilšer z klubu Starostů, podle něhož "chapadla" režimu ruského prezidenta Vladimira Putina uchvátila nejen Hrad, ale i podhradí. Bývalý důstojník sovětské tajné policie KGB Putin je podle senátora příkladem toho, jak se jeden zločinný diktátorský režim přetavil v jiný. "Formy se proměnily, ale podstata zůstala stejná," řekl.

Nutnost podpory zastánců svobody a demokracie v Rusku zdůraznili v debatě nejen představitelé ODS, například Miroslava Němcová, ale také pirátská senátorka Adéla Šípová. Podle ní je třeba vrátit projev solidarity už kvůli "osmi statečným" ruským občanům, kteří v roce 1968 protestovali v Moskvě proti obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele s tehdejším Sovětským svazem. "Zůstaňme pozorní, protože historie se může opakovat i u nás," dodala.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je pondělí 1. března 2021

Očekáváme v 23:00 -1°C

Celá předpověď