Praha - Senát zřejmě bude muset po budoucím zapojení do elektronizace tvorby zákonů počítat s tím, že přijímání přinejmenším senátorských předloh může trvat dva dny. Důvodem je nová lhůta 24 hodin mezi předložením senátorských úprav takovéto předlohy při schůzi horní parlamentní komory a jejich schvalováním. Lhůtu má zavést novela o pravidlech senátního jednání, kterou dnes horní komora schválila. Současně ale konstatovala, že systém elektronizace není dostatečně připraven a požádala o odklad jeho spuštění o rok, tedy na leden 2027.
Fotogalerie
Lhůtu 24 hodin zatím musejí senátoři dodržovat pouze při schvalování zákonných opatření horní parlamentní komory v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna. V případě senátorských předloh a ostatních návrhů zákonů dosavadní zákon umožňuje jednání přerušit jen "na nezbytně nutnou dobu", pokud o to zástupce věcně příslušného výboru požádá.
Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident, žádnou konkrétní lhůtu nezavádí v případě návrhů zákonů, které do Senátu pošle po projednání Sněmovna. V případě ústně přednesených úprav počítá jen s tím, že je bude nezbytné neprodleně vložit do elektronického systému tvorby právních předpisů. Lhůta 24 hodin se podle novely nemá vztahovat ani na nezbytné technické nebo stylistické úpravy projednávaných norem.
Novela má především uzákonit povinnost, že senátorské návrhy zákonů i jejich úprav budou muset kromě zdůvodnění obsahovat informativní přehled veřejnoprávních povinností, které z návrhů vyplývají. Obdobné ustanovení již obsahují zákonná pravidla jednání Sněmovny.
Elektronický systém tvorby právních předpisů má zpřehlednit proces jejich schvalování. Podle vlády umožní zákonodárcům zjistit, jaká je aktuální podoba návrhu právního předpisu a jeho případné změny snadněji a s nižším rizikem chyby do předlohy zapracovat.
