Senát proti zrušení karenční doby, schválil nižší DPH na jízdné

foto Schůze Senátu v Praze.

Praha - Senát na dnešní schůzi odmítl novelu, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna může horní komoru přehlasovat. Senátoři naopak schválili odklad elektronických neschopenek, plně zavedeny budou až od roku 2020. Horní komora také podpořila novelu proti nekalým praktikám směnáren a přesun jízdného ve vlacích, autobusech nebo na lanovkách do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 15 procent.

Senát se postavil proti zrušení karenční doby

Senát odmítl novelu zákoníku práce, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům od července náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Podle kritiků ke zrušení karenční doby není důvod, zaměstnavatele by to příliš zatížilo. Novela se z dnešního rozhodnutí Senátu vrací Sněmovně, která může veto horní komory přehlasovat.

Zaměstnanci by podle novely měli dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům, kteří proti zrušení karenční doby protestují, se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Senátní hospodářský výbor navrhoval nižší odvody, aby kompenzace na proplácení nemocenské pokryly firmám celé výdaje. O tom ale Senát s ohledem na zamítnutí novely už nehlasoval.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že zrušení karenční doby bude představovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba tři miliardy korun ročně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun vzhledem k tomu, že se zvýší nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat obtížně.

Odpůrci novely argumentovali také tím, že opětovné proplácení nemocenské je krok populistický a že zrušení karenční doby nakonec odmítl i Ústavní soud. Spoluautorka poslanecké novely Kateřina Valachová (ČSSD) zase uvedla, že chudší lidé si nemohou dovolit být nemocní, protože by to pro ně znamenalo citelný výpadek příjmů. "Není správné, pokud tři dny neplatíme zaměstnancům nic. To není normální, to není poctivé," uvedla.

Novelu sociálním demokratům pomohli při prvním projednávání ve Sněmovně prosadit ANO, komunisté a Piráti. Pro předlohu zvedlo koncem října v dolní komoře ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, což by stačilo i na přehlasování senátního veta. To nebylo přijato nijak přesvědčivou většinou, hlasovalo pro něj 37 z 62 přítomných členů horní komory.

Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednávání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatních členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou tři dny.

ČSSD si je jistá, že Sněmovna přehlasuje Senát a zruší karenci

Vládní sociální demokraté jsou si jisti, že Sněmovna přehlasuje Senát a prosadí zrušení karenční doby. Pro ČSSD je obnovení proplácení prvních tří dnů nemoci principiální záležitost, řekla novinářům ve Sněmovně ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Senát dnes novelu odmítl, podle kritiků by zrušení karenční doby příliš zatížilo zaměstnavatele. Sněmovna může veto horní komory přehlasovat.

Krok Senátu podle Maláčové ukazuje, že ještě není dobojována otázka posílení ochrany pracujících v Česku. Horní komoru označily představitelky ČSSD za pravicovou. "Zrušení je pro nás opravdu principiální záležitost, je to jedna z věcí, proč jsme vstoupili do vlády, protože si myslíme, že kolektivní trestání pracujících za to, že onemocní, není v pořádku," konstatovala.

Spoluautorka poslanecké novely Kateřina Valachová (ČSSD) si je jistá, že Sněmovna nalezne dost hlasů k přehlasování senátního veta. Připomněla, že v dolní komoře zákon původně podpořilo 128 poslanců a nezdá se, že by někdo z nich změnil názor. Vedle ANO, ČSSD a KSČM podpořili novelu zákoníku práce také Piráti a čtyři z osmi lidovců. Proti bylo v říjnu 35 poslanců zejména z ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD se podobně jako čtyři lidovci a Věra Kovářová (STAN) hlasování zdrželi.

Valachová dodala, že část senátorů je na straně zaměstnavatelů. "Mají pocit, že systém funguje, my ten pocit nemáme, protože dvě třetiny zaměstnanců přecházejí nemoc a je to z důvodu výpadku příjmu," uvedla. Další skupině podle ní vadil tzv. přílepek, který se k novele dostal.

Senát schválil novelu proti nekalým praktikám směnáren

Klienti směnáren budou moci odstoupit od transakce do tří hodin od směny peněz. U směnárenských automatů bude lhůta pro odstoupení až tři pracovní dny. Opatření, které má chránit klienty před nekalými praktikami některých směnáren, dnes schválil Senát. Novelu směnárenského zákona nyní dostane k podpisu prezident.

Opatření se kvůli možným spekulacím má vztahovat jen na částky do 1000 eur. Předloha zavádí také pravidlo, že pokud směnárna poskytne v souvislosti se směnou doplňkovou službu, bude moci klient odstoupit i od této služby.

"Nejen zahraniční turisté ocení možnost do tří hodin odstoupit od nevýhodného nákupu bez udání důvodu. Ve směnárně a jejím okolí bude navíc možné vystavit jen jeden kurzovní lístek, aby nedocházelo k matení zákazníků nepřehlednou změtí kurzů a nabídek," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Informace o právu na odstoupení od transakce bude na stvrzence ze směnárny uvedena na prvním místě. Na dokladu o transakci bude také muset být uvedena webová stránka České národní banky, kde budou uvedeny informace o právech zákazníka.

Asociace směnáren podle svého dřívějšího vyjádření s návrhem nesouhlasí, označila ho za nesystémový. Také Česká bankovní asociace hodnotila změnu zákona jako nešťastnou. Podle ní ohrozí poskytování směnárenských služeb v bankách. Banky budou muset podle asociace vynakládat miliony až desítky milionů korun na úpravy IT systémů zpracovávajících směnárenské operace.

Proti novele, kterou v hlasování podpořilo 37 z 57 přítomných senátorů, se postavil také předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil. Pokud by se novela vztahovala třeba na pekárny, umožňovala by zákazníkovi vrátit v jedné prodejně zakoupený balený chléb, pokud by zjistil, že je v jiné prodejně levnější, podotkl Vystrčil.  

Novela také zpřísňuje pravidla pro inzerci výhodnější nabídky kurzů, evidenční povinnosti směnáren a vymezuje hranici mezi provozováním směnárenské činnosti a poskytováním platebních služeb.

Elektronické neschopenky budou plně zavedeny až od roku 2020

Elektronické neschopenky budou plně zavedeny až od roku 2020. Senát dnes tento roční odklad schválil a odpoledne normu podepsal prezident Miloš Zeman. Novela zároveň umožnila to, že posudkoví lékaři nebudou podléhat služebnímu zákonu, a nebudou tak muset odcházet po dosažení 70 let věku. O podepsání zákona prezidentem informoval ČTK jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Roční odklad zavedení e-neschopenky je nutný kvůli tomu, že její plné spuštění od ledna příštího roku není technicky připraveno. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) již dříve uvedla, že od ledna bude pro zaměstnavatele fungovat dotazování na pracovní neschopnost, od července bude moci zaměstnavatel zjistit, zda je zaměstnanec v pracovní neschopnosti a od ledna 2020 nastane plný ostrý provoz elektronické neschopenky.

Převod posudkových lékařů pod režim zákoníku práce je potřebný kvůli tomu, že jich není dostatek. Kvůli zákonnému limitu 70 let věku by musela už nyní skončit stovka lékařů, kteří mají zatím výjimku z tohoto pravidla daného služebním zákonem. Maláčová senátorům řekla, že její úřad připraví příští rok komplexní reformu lékařské posudkové služby.

"Jsme tu jako hasiči, ne jako senátoři," postěžoval si senátor a ředitel moravskoslezských hasičů Zdeněk Nytra na to, že horní komora dostala normu na poslední chvíli bez možnosti ji upravit, aby se posudková služba nezhroutila.

Aktuální změna umožní posudkovým lékařům pracovat například na částečné úvazky a pracovní dohody. Na konci loňska nebyla obsazena čtvrtina míst posudkových lékařů - 95 ve správě sociálního zabezpečení a 12 na ministerstvu práce. Posudkoví lékaři ročně vypracují kolem 400.000 posudků.

Posudková služba, která zkoumá zdravotní stav lidí kvůli invalidním důchodům či příspěvkům pro postižené a na péči, se s nedostatkem lékařů potýká dlouhodobě. Na její přístup a dlouhé vyřizovací lhůty si stěžují postižení lidé i pacientské organizace.

Posudkovým lékařům by za zánik státní služby náleželo podle předlohy odškodnění ve výši tří průměrných výdělků. Celkem by odstupné činilo podle podkladů asi 50 milionů korun. Pokud lékaři požádají o ukončení pracovního poměru, dosavadní zaměstnavatel jim bude muset vyhovět.

Jízdné má od příštího roku nově spadat do nižší sazby DPH

Jízdné ve vlacích, autobusech nebo na lanovkách má od příštího roku spadat do nižší sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Místo nynějších 15 procent to bude deset procent. Počítá s tím poslanecká novela zákona o DPH, kterou dnes schválil Senát. Předlohu, proti níž se postavila vláda i Asociace krajů, nyní dostane k posouzení prezident. Dopravci zatím možné dopady na výši jízdného nekomentovali, chtějí nejprve opatření analyzovat.

Přeřazení jízdenek do nižší sazby by mělo podle předkladatelů nechat ve veřejné dopravě více peněz. Nynější sazba DPH na jízdné v osobní pozemní hromadné pravidelné dopravě je podle autorů novely v ČR osmá nejvyšší v Evropě.

Přesun do nižší sazby by podle předkladatelů mohl jízdenky zlevnit či nechat na současné úrovni, případně přinést dopravcům víc peněz na rozvoj veřejné dopravy. Podle kritiků se ale ceny jízdenek nezmění, novela tak bude podle místopředsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) "dárečkem dopravcům".

České dráhy a RegioJet, největší tuzemští dopravci, zatím možné dopady snížení sazby DPH nekomentovali. Mluvčí státního dopravce Gabriela Novotná ČTK řekla, že do výše jízdného se promítá řada faktorů, jako jsou například ceny energií nebo dělba tržeb v rámci integrovaných dopravních systémů. "Proto teď nelze bez hlubšího rozboru jednoduše říci, jaký vliv bude tato legislativní změna mít na koncové ceny jízdného," dodala.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že návrh by veřejné rozpočty připravil o 930 milionů korun. Podle Svazu měst a obcí ČR by tak obce a města přišly o 219 milionů korun, které dostávají v rámci rozpočtového určení daní z vybrané DPH.

Předsedkyně Asociace krajů a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO) odhadla, že kvůli snížení DPH u lanovek a podobných druhů dopravy bude skutečný dopad do veřejných rozpočtů představovat 1,2 miliardy korun.

Bývalý jihomoravský hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL) ale již dříve uvedl, že na změně zákona do budoucna vydělají všechny kraje i malé obce. Návrh podle jeho zastánců uleví obecním a krajským rozpočtům, které dopravcům hradí jejich prokazatelné ztráty.

Od 1. září začaly fungovat ve vlacích a autobusech slevy pro studenty do 26 let a pro seniory nad 65 let. Na jaře je schválila vláda. Kompenzace na zlevněné jízdné vyjdou stát od roku 2019 zhruba na 5,83 miliardy Kč ročně.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je čtvrtek 12. prosince 2019

Očekáváme v 7:00 -1°C

Celá předpověď