Praha - Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) představuje způsobem svého složení hráz proti populismu. Nemusí se bát kritiky a vyhrožování, nemusí ani slevovat ze své neústupnosti vůči totalitám, uvedl Vystrčil na slavnostním shromáždění ke čtvrtstoletí od zahájení činnosti horní parlamentní komory. Role Senátu jako ochránce ústavy a volebních zákonů představuje zásadní stabilizační prvek společnosti, dodal.
Fotogalerie
Horní parlamentní komora měla být podle Vystrčila mluvčím, obhájcem i ochráncem, měl by se chovat "rozvážně tam, kde ostatní spěchají nebo příliš nepřemýšlí". Vystrčil vyzdvihl roli Senátu jako ochránce ústavy a volebních zákonů, což označil zásadní stabilizační prvek společnosti.
První předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) své vystoupení věnoval vnímání svobody, která je podle něj na Západě nemyslitelné bez osobní odpovědnosti, zatímco "na Východě všechno nejdůležitější lidé víceméně ochotně přepouštějí úřadům, eráru, vůdcům". "Žijí pak bez starostí jako dospělé děti, mamánkové, ale i bez svobody. Mají místo ní své jistoty," dodal. K východně orientované české představitele zařadil Pithart i české prezidenty Václava Klause a Miloše Zemana.
Pithart v projevu naopak vyzdvihl jednoho ze svých nástupců Jaroslava Kuberu (ODS), který se rozhodl neustoupit tlaku Hradu a Číny při plánování cesty na Tchaj-wan, což ho podle něj stálo život. "Byla to jeho oběť, to jediné, co pohne dějinami," uvedl Pithart. Podle něj senátorská mise na Tchaj-wan, který Čína považuje za svou součást, byla začátkem obratu v české zahraniční politice. Cestu nakonec uskutečnil Kuberův nástupce Vystrčil. Kuberova oběť podle Pitharta přispěla i k pevnému postoji ČR proti ruské agresi na Ukrajině.
První schůze českého Senátu začala 18. prosince 1996, jeho členy se od té doby stalo 326 osobností. Připomínka výročí se konalo podle Vystrčila až nyní proto, že koncem loňského roku nebylo shromáždění možné kvůli protiepidemickým opatřením. Za dobu své existence projednal Senát téměř 2500 návrhů zákonů, z toho přes 600 navrhl opravit a ve více než 300 případech úpravy prosadil. Podle Vystrčila je prosazení senátních úprav u každého osmého projednaného zákona důkazem toho, že horní parlamentní komora není zbytečnou institucí.
Bývalý senátor ČSSD a současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský potvrdil Vystrčilova slova o tom, že senátoři jsou úspěšnější než jiní se svými ústavními stížnostmi. Ústavní soud jim dosud vyhověl v 28 procentech případů, zatímco ostatní stěžovatelé uspějí v pěti procentech případů, uvedl Rychetský. "Ustavení dvoukomorového parlamentního systému v naší zemi se tedy nad veškerá očekávání osvědčilo. Ukázalo se, že jde opravdu o jakousi komoru moudrých," složil hold Senátu Rychetský.
Shromáždění se zúčastnili současní i bývalí senátoři včetně předchozích předsedů horní komory, jimiž byli spolu s Pithartem také Libuše Benešová a Přemysl Sobotka z ODS a Milan Štěch (ČSSD). Kuberu zastupovala vdova Věra.
