Senát by měl dle braného výboru poukázat na málo peněz pro armádu

foto Čeští vojáci, příslušníci speciálních sil - ilustrační foto.

Praha - Senát by měl podle svého výboru pro obranu upozornit na nedostatek peněz vyčleněných na obranu. Navržené usnesení výboru "se zneklidněním" konstatuje, že vláda v rozpočtu na rok 2020 a další léta armádě dává méně, než kolik předpokládají koncepční materiály. Senátoři chtějí také zdůraznit, že důležitým znakem svrchovanosti země je schopnost a vůle k obraně. Podle zástupce náčelníka generálního štábu Jaromíra Zůny by armádě oproti plánům mohly v příštích letech chybět miliardy korun.

Česká republika se opakovaně zavázala, že do roku 2024 bude vydávat na svou obranu dvě procenta HDP. V současné době to jsou při výdajích ve výši 66,7 miliardy korun asi 1,2 procenta. Rozpočet ministerstva obrany sice každoročně roste, podle expertů je ale toto tempo vzhledem k dluhům z minulosti nedostatečné.

Senátní výbor dnes doporučil celému Senátu, aby přijal usnesení, ve kterém by "se zneklidněním konstatoval", že vláda v rozpočtu nevyčlenila na obranu v rozporu s koncepcí výstavby dostatek peněz. Senátoři by se také měli podle návrhu přihlásit k závazku soustavně zvyšovat obranné výdaje a dávat z nich 20 procent na investice. Výbor by prostřednictvím senátního pléna chtěl požádat vládu, aby zajistila modernizaci armádní techniky podle stanovených harmonogramů.

"Je už na čase zásadně modernizovat zbraňové systémy a přerušit kontinuální závislost na sovětských zbraňových systémech, být kompatibilní v rámci NATO a zajistit, aby naši vojáci mohli plnit svěřené úkoly, ke kterým se ostatně zavázala i vláda České republiky," řekl novinářům předseda výboru Pavel Fischer.

Armádu v příštích letech čekají stěžejní modernizační nákupy nových bojových vozidel pěchoty, vrtulníků či děl. Obrana za ně dá desítky miliard korun. Postup nákupů a rozvoje armády stanovuje koncepce výstavby armády. Podle Zůny je období let 2020 až 2025 pro naplňování armádních cílů rozhodující. Poznamenal, že koncepční materiály jsou na základě politického zadání nastaveny ke směřování výdajů ve výši dvou procent HDP.

Podle návrhu rozpočtu by měla mít obrana příští rok k dispozici 74,3 miliardy korun, což je o 7,5 miliardy korun více než letos. Je to ale zároveň o dvě miliardy korun méně, než počítal loňský rozpočtový výhled. Na rok 2022 rozpočtový výhled počítá s výdaji ve výši asi 95 miliard korun. Původní plány ale byly nastaveny na 105 miliard korun.

Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška je rozpočet na příští rok a výhledy na další roky ještě ve fázi návrhu. "O konkrétní podobě rozpočtu bude příští týden ministr (Lubomír) Metnar jednat s ministryní (Alenou) Schillerovou. Naše priority jsou jasné a nemění se - dosáhnout dvou procent HDP do 2024," sdělil ČTK Pejšek.

Na nedostatečný rozpočtový výhled do roku 2022 upozornili v analýze před měsícem čtyři odborníci na obranu, mezi kterými je i bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo někdejší český velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Vláda podle nich návrhem rozpočtu popírá své závazky, protože by se nepodařilo naplnit cíle rozvoje armády a plnění aliančních závazků.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je neděle 18. srpna 2019

Očekáváme v 17:00 30°C

Celá předpověď