Senát schválil elektronické dálniční známky od roku 2021

foto Nové dálniční známky pro rok 2019 na snímku pořízeném 31. ledna 2019.

Praha - Motoristé by měli od roku 2021 používat elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových nálepek. Změnu zákona, která to umožní, schválil i Senát. Limit pro maximální cenu známky poslanci ani senátoři nezvýšili. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Pro návrh hlasovalo 43 ze 68 přítomných senátorů, šest z nich ale bylo proti.

V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Budou se kontrolovat prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky.

Zpravodaj senátor František Bradáč (KDU-ČSL) popsal, že poplatek už se nebude hradit za jeden kalendářní rok, ale na 365 po sobě jdoucích dní. Pokud někdo prodá svůj vůz, prodá s ním i zaplacený poplatek. Pokud ale dostane od úřadu novou registrační značku na svůj vůz, třeba kvůli její ztrátě, úřad tuto změnu zanese do systému a zaplacený poplatek se bude vztahovat i na novou značku.

Novela na návrh poslance ANO a někdejšího náměstka ministra dopravy Milana Ferance obsahuje ustanovení, které se týká sazeb mýtného. Mýtné, které platí vozidla nad 3,5 tuny, má zohledňovat také emise a hluk vozidel. Sazby mýtného by tak měly zohledňovat emisní třídu vozidla a denní dobu, kdy auto jede po zpoplatněném úseku.

Novela na návrh vlády osvobozuje od poplatků auta na elektřinu, vodík a případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za nižší sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan (CNG). Vláda nechtěla zvýhodnit auta na propan-butan (LPG) s tím, že jejich podpora není nutná, protože jich již nyní jezdí mnoho.

Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.

Experti: Elektronické viněty zvýší komfort, mnoho ale nezmění

Zavedení elektronických dálničních známek sice usnadní některé procesy kolem poplatků, výrazné změny však nepřinese. Tvrdí to podnikatelé a analytici, které oslovila ČTK. Podle nich by změny měly být výraznější. Senátoři dnes schválili novelu zákona, která počítá s elektronizací dálničních poplatků od roku 2021, dosavadní papírové kupony budou zrušeny.

Hospodářská komora elektronizaci dálničních známek podporuje, slibuje si od ní snížení nákladů státu a zvýšení komfortu pro podnikatele. "Nevyřeší to ale zásadní problémy, kterými jsou nekvalitní dopravní infrastruktura a nedokončené klíčové dálniční tahy," podotkl mluvčí komory Miroslav Diro a připomněl, že kvalita dopravní sítě je základním předpoklad pro ekonomický růst.

Podle analytika investiční společnosti Natland Petra Bartoně je elektronizaci vinět potřeba doplnit změnou jejich časové platnosti. Současné krátkodobé známky, tedy desetidenní nebo měsíční, jsou podle něj pro nemajetné motoristy příliš drahé. Ti pak pro cestování často využívají okresní cesty, čímž se zároveň zhoršuje bezpečnost v obcích. S elektronizací dálničních poplatků proto navrhuje zavést například i dvoudenní kupony, které budou pro tzv. sváteční řidiče dostupnější. S tím by se podle něj mohlo zvýšit i využívaní dálnic, které jsou několikanásobně bezpečnější než menší silnice.

Podle hlavního ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy by zase bylo rozumnějším řešením umožnit řidičům si vybrat mezi elektronickými a papírovými vinětami. "Zavedení elektronických dálničních známek zvyšuje míru kontroly státu nad občanem. Nelze jej tedy vnímat pouze optikou úspory nákladů," upozornil. Česko by tak podle něj mělo jít cestou některých zahraničních zemích, které nabízejí obě varianty a k úplné elektronizace přistoupit až za předpokladu, že tyto známky bude využívat drtivá většina řidičů. Úspora, která vznikne, je podle Kovandy z hlediska státního rozpočtu pouze drobná.

Součástí novely je také zvýhodnění vozů při placení poplatků ekologických aut. Zcela osvobozeny od plateb budou vozy na elektřinu, vodík a případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za nižší sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan (CNG). Vláda nechtěla zvýhodnit auta na propan-butan (LPG) s tím, že jejich podpora není nutná, protože jich již nyní jezdí mnoho.

S tímto systémem ovšem mnozí nesouhlasí. Podle Ivana Indráčka z Unie nezávislých petrolejářů je sleva jen pro určitá paliva nelogická, protože upřednostňuje auta nikoliv kvůli jejich ekologickému vlivu, ale počtu aut na silnicích. Motivace pro koupi ekologických aut by podle něj měla být nastavena jinak než slevou na dálnicích. Sleva na dálničních poplatcích navíc jen těžko bude motivovat k nákupu vozů za statisíce až miliony korun. Indráček zpochybnil také argument ministerstva dopravy, že by zahrnutí aut na LPG znamenalo výpadek příjmů do rozpočtu fondu dopravy ve výši 400 milionů. Ten by podle něj byl několikanásobně nižší, zhruba kolem 60 až 80 miliony korun.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je neděle 18. srpna 2019

Očekáváme v 21:00 25°C

Celá předpověď