Praha - Předsedové evropských parlamentů v závěrech konference v Praze podpořili Ukrajinu v boji proti ruské agresi a deklarovali ochotu další humanitární či vojenské pomoci napadené zemi. Shodli se také na tom, že země EU budou prosazovat větší nezávislost na autoritářských a totalitních režimech. Na tiskové konferenci uzavírající dvoudenní setkání to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Fotogalerie
Šéfové parlamentů také podpořili užší spolupráci mezi EU a Severoatlantickou aliancí (NATO) či ustavení tribunálu pro stíhání ruských zločinů, oznámila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Tlak na Rusko by podle závěrů měl být nadále vyvíjen ekonomickými sankcemi i dodávkami zbraní a munice Ukrajině.
Zmrazený ruský majetek by podle rezoluce měl být využit na obnovu Ukrajiny. Předsedové parlamentních komor také vyjádřili zklamání nad dlouhodobým postojem Číny k válce na Ukrajině a apelovali na čínské představitele, aby situaci na bojišti ještě nezhoršovali dodáváním zbraní Rusku.
Vystrčil ke snahám o zbavení se závislosti na autoritářských režimech uvedl, že je potřeba hledat zdroje v podobně smýšlejících zemích a využívat je i v případě, že v nějakém okamžiku nabízí levnější zdroje z totalitních států. "Nabízení levnějších zdrojů není nic jiného než kupování si naší svobody," poznamenal.
Pokud se ukáže, že některé strategické suroviny nejsou k dispozici jinde, je potřeba se zamýšlet nad alternativami, řekl dále šéf Senátu. Za důležitou považuje spolupráci s demokratickými zeměmi v Indo-Pacifiku.
Na dotaz ČTK ohledně toho, jak by měla EU přesvědčit ty své členy, kteří říkají, že při nákupu surovin by se nemělo hledět na ideologii a politiku, odpověděla Pekarová Adamová, že příkladem může jít i Česko, které se z téměř stoprocentní závislosti na ruském plynu dokázalo vyvázat.
"A co se týče té ideologie, teď například můžeme vidět, jak platíme za to, že jsme v minulosti nevnímali, že jiná ideologie je vůči nám namířená nepřátelsky. Ta situace prostě není jen o cenách," řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny.
Vystrčil doplnil, že zbavení strategické závislosti podle něj "neznamená, že s určitými zeměmi nebudeme na základě vzájemné výhodnosti obchodovat". "První krok na správnou cestu je uvědomit si, že strategická závislost je nebezpečná. A pro ilustraci toho už neznám lepší příklad, než je ruská invaze na Ukrajinu," doplnil předseda Senátu.
Šéfové obou českých parlamentních komor také na tiskové konferenci hovořili o potřebě rozšíření EU o kandidátské země. Je to podle nich v zájmu celé Evropy, nikoli pouze daných států. Co se týče Ukrajiny, tamní parlament podle Pekarové Adamové předsedům parlamentů předal písemný přehled toho, co už země udělala pro splnění požadavků Evropské komise. Předsedkyně Sněmovny míní, že by přístupové rozhovory s Ukrajinou mohly začít už letos.
Pekarová Adamová také připomněla, že řada zemí má kandidátský status i více než deset let. Mnohé podle ní upozorňují na to, že se vrší další nové požadavky ve chvíli, kdy už byly splněny všechny předchozí. Podle předsedkyně dolní komory Parlamentu je nutné v tomto ohledu i tlačit na evropské instituce, aby se proces zrychloval.
Lídři parlamentů se vyslovili také pro pokračování schůzek předsedkyň parlamentních komor, která se uskutečnila v neděli. "Tématy, která máme k řešení, byla nejen lidská práva, ale i pomoc Ukrajině z pohledu toho, jak konflikt dopadá na ženy a děti, ale třeba i větší zapojení žen do politiky a rozhodování," poznamenala Pekarová Adamová.
Dvoudenní konferenci označil Vystrčil za úspěšnou, zúčastnilo se jí 53 delegací ze 40 zemí. Vedle členských zemí EU přijeli i zástupci kandidátských států a dalších států, které smýšlejí podobně jako členské země EU. Příští taková konference se uskuteční za rok v Madridu.
Vystrčil: Pravidla, na kterých funguje EU, jsou čím dál složitější
Pravidla, na kterých funguje Evropská unie, jsou čím dál složitější a někdy je problém se v nich vyznat. V úvodním projevu druhého dne konference předsedů evropských parlamentů v Praze to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Vyzval k pomoci zemím, jež jsou kandidáty pro vstup do EU. Apeloval také k opouštění strategické závislosti na surovinách a produktech získávaných z autoritářských a totalitních režimů.
Podle Vystrčila je důležité, aby si země EU předávaly zkušenosti a aby ti, jejichž demokracie je stabilnější a vyspělejší, ukazovali cestu těm, kteří ji teprve tvoří. Při takové výměně zkušeností potom vznikají pravidla, na kterých funguje EU. Ta se pořád rozšiřují a podle Vystrčila to není vždy bez chyb. "Jsou čím dál složitější, někdy máme i my problém se v nich vyznat. Jak se potom v těch pravidlech mají vyznat ti, co chtějí do EU vstoupit?" tázal se.
Obtížná pravidla a nepřehledný systém podle něj zatěžuje ty, kteří chtějí rozšířit demokratické společenství. Vyzval tedy k větší pomoci kandidátským zemím. "Nesoustřeďme se pouze na pravidla, ale také na principy, protože principy a hodnoty jsou základ toho, co tvoří základ evropské civilizace a naší demokracie," poznamenal Vystrčil.
EU by podle šéfa horní komory Parlamentu měla být odvážnější. V době ruské agrese vůči Ukrajině a stále doznívající koronavirové pandemie je v těžké situaci. "Je pro nás velmi obtížné často v našich zemích dosáhnout toho, aby lidé nadále podporovali svobodné a demokratické uspořádání, aby nepodléhali různému vábení laciných energií, potravin, laciného života," uvedl. "Všichni obchodníci s deštěm, co nabízejí něco mnohem lacinějšího, svůdnějšího, něco, co je možné získat bez práce, tak si to jednou všechno draze nechají zaplatit," dodal Vystrčil.
Evropská prosperita vzešla z globálního obchodování, spolupráce a tvrdé práci, míní. "Ale myslím, že je čas si přiznat, že naši prosperitu a kvalitu života máme také proto, že jsme žili a žijeme na dluh," uvedl. Mimo jiné EU prohlubovala svoji strategickou závislost na autoritářských a totalitních režimech, od čehož je podle Vystrčila nutné se oprostit, ač to nebude bezbolestné. Vyzval proto ke spolupráci v rámci EU, ale i s všemi dalšími podobně smýšlejícími zeměmi.
Lipavský má za potřebné spolupracovat se třetími zeměmi, čelit ruské propagandě
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) má za potřebné spolupracovat se třetími zeměmi, vysvětlovat jim koloniální povahu ruské války na Ukrajině a čelit ruské propagandě. Řekl to dnes v projevu na konferenci předsedů evropských parlamentů v pražském Kongresovém centru. Za důležité považuje propagovat společné hodnoty, jako jsou demokracie, lidská práva, právní stát, podporovat občanskou společnost a nezávislá média v evropských zemích i jinde.
"Je potřeba ukázat jednotu, podpořit boj proti barbarismu a za zachování mezinárodního práva," uvedl ministr. Prioritou podle něj zůstává poskytovat Ukrajině veškerou podporu a zároveň více spolupracovat se třetími zeměmi. "Některé mají velké obavy reagovat, bojí se případné ruské reakce, jiné vnímají krátkodobé přínosy, ať už jde o zbraně či finanční podporu, a jiné nemají zájem o válku, která je podle nich daleko," poznamenal.
Válka se ale podle šéfa české diplomacie dotýká všech. "Jedná se o útok na uspořádání světa založené na mezinárodním právním řádu. Musíme mít partnerské vztahy se všemi státy a vysvětlovat koloniální povahu války, čelit ruské propagandě, výhrůžkám a hrozbám, které vrací svět do temných dob totalitarismu," uvedl.
Demokracie je podle něj velmi odolným systémem. Nutné je ale odolnost dále posilovat, snižovat závislost na totalitních či autoritářských režimech, co se týče dodávek strategických materiálů, produktů či technologií, míní. Podle Lipavského je nutné posílit obranu, bezpečnost a zajistit, že evropské ekonomiky budou technologicky pokročilé, odolné a konkurenceschopné. "Na to nesmíme zapomínat, když vyjednáváme jakoukoli novou evropskou legislativu, abychom nevytvářeli větší zátěž," doplnil.
Uvedl také, že je potřeba silný a jednotný vnitřní trh. "Nejde jen o dodržování pravidel, ale také o odstraňování stále ještě přetrvávajících překážek a o zvýšení propojenosti," řekl. Apeloval také na diverzifikaci dodavatelských řetězců.
