Šéfka EK chce vyšší klimatické cíle a lepší ochranu peněz unie

foto Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při svém projevu v Bruselu, 16. září 2020.

Brusel - Zvýšení klimatických závazků, ochranu společných peněz před zneužíváním či ambiciózní zahraniční politiku dnes přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prvním poselství o stavu Evropské unie. Více než sedmdesátiminutová řeč, jejímž hlavním tématem byla cesta z krize způsobené pandemií covidu-19, nastínila priority evropské exekutivy na příštích 12 měsíců. Europoslanci přijali plány šéfky komise s přitakáním i kritikou, která mířila zvláště na malý důraz, jenž věnovala digitalizaci hospodářství.

Von der Leyenová zdůrazňovala, že koronavirová nákaza ukázala zranitelnost Evropy a nutnost, aby kontinent posiloval svou odolnost. Zároveň prezentovala současnou krizi způsobenou koronavirovými omezeními jako šanci na nový růst podmíněný přechodem k ekologicky odpovědnému hospodářství. V jeho zájmu navrhla, aby země EU snížily do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Dosavadní plán přitom počítal se 40 procenty.

"Podle nás je tento cíl ambiciózní, dosažitelný a prospěšný. Zvládneme to, jak už jsme ukázali v minulosti," řekla šéfka EK s tím, že i dosavadní omezování bylo spojeno s hospodářským růstem. Zatímco velká část europoslanců hodnotila krok pochvalně nebo volala po ještě výraznějším snížení emisí, z některých zemí východního křídla EU se ozývají skeptické hlasy. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je tento cíl pro Česko nereálný a bude dosažitelný až později, pokud si má země zachovat energetickou soběstačnost. České opoziční strany naopak ambicióznější limity většinou podporují.

V reakci na krizi šéfka EK navrhla rovněž větší koordinaci ve zdravotnictví, posílení unijních zdravotních úřadů či vznik nové výzkumné agentury. EK podle ní příští rok uspořádá v Itálii globální zdravotnický summit.

Von der Leyenová v jednom z nejdelších poselství, které některý z vůdců komise pronesl od zavedení těchto projevů před deseti lety, hovořila také o tom, že EU ochrání peníze z příštího sedmiletého rozpočtu a fondu obnovy "proti jakýmkoli podvodům, korupci či střetu zájmů". EK hodlá podle ní důsledně dbát na respektování vlády práva. Klíčové slovo v podmínkách čerpání z balíku o celkové hodnotě 1,85 bilionu eur (skoro 50 bilionů korun) však budou mít členské státy. Maďarsko a Polsko, s nimiž dlouhodobě vedou unijní orgány kvůli porušování evropských hodnot řízení, tlačí na co nejvolnější vazbu mezi vládou práva a penězi. V narážce na přístup polských úřadů von der Leyenová rovněž prohlásila, že EU nehodlá akceptovat žádné zóny bez příslušníků sexuálních menšin, které zavádějí některé polské obce.

Šéfka EK, která loni nastupovala do úřadu s plánem posílit roli unie ve světě, hodlá v příštích měsících dát novou podobu vztahům se Spojenými státy a Británií. Unie by zároveň měla být pružnější v reakcích na vývoj v Bělorusku či ráznější v přístupu vůči Rusku či Turecku. Von der Leyenová proto vyzvala unijní země, aby schválily většinové hlasování ve věcech zahraniční politiky místo dosavadní nutné jednomyslnosti. To by usnadnilo například přijímání sankcí.

Německá politička také uvedla, že Brusel příští týden přijde s návrhem nové migrační politiky, v němž budou vyvážena pravidla pro poskytování azylu a efektivní navracení odmítnutých migrantů do země původu. Komise podle ní očekává, že se do systému zapojí všechny členské státy.

Europoslanci většinou hodnotili její projev jako ambiciózní řeč mířící správným směrem, kritici však podotýkali, že bude těžké prosadit některé záměry v praxi při vyjednávání s členskými zeměmi. Za nejslabší místo řeči označilo mnoho politiků pasáž o digitální ekonomice, kterou jako jednu ze svých priorit von der Leyenová prezentovala pouze několika obecnými větami.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je pondělí 21. září 2020

Očekáváme v 9:00 14°C

Celá předpověď