Schvalování pravidel pro boj s kůrovcem zbrzdil spor s myslivci

foto Kus smrkové kůry s chodbičkamií vyžranými kůrovcem v lesích na svazích Špičáku nad Temným Dolem na Trutnovsku (na snímku z 9. srpna 2019), které patří ve východních Krkonoších k nejvíce zasaženým kůrovcem.

Praha - Sněmovna o pravidlech pro snazší boj s kůrovcem rozhodne asi nejdříve v pátek. Důvodem, proč dnes schvalování novely lesního zákona nedokončila, byl hlavně spor o roli státu při regulaci přemnožené zvěře. Tuto poslaneckou úpravu již dříve podpořili akademici a ekologové, proti byly Českomoravská myslivecká jednota nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR.

Návrh poslanců TOP 09, Pirátů a ANO počítá s tím, že by myslivecké úřady určovaly plán mysliveckého hospodaření v honitbách namísto jejich majitelů a myslivců. Důvodem je snaha omezit počty přemnožené spárkaté zvěře, tedy například jelenů, srnců nebo prasat, která se živí mimo jiné sazenicemi listnatých stromů a jedlí. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) to podpořil s tím, že změny vychází z předloňského vládního návrhu.

Podle kritiků včetně předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty jsou ale změny nepromyšlené, byrokratické a omezuje práva vlastníků honiteb i myslivců. Návrh mimo jiné přikazuje myslivcům, aby odlovení doložily úřadům donesením jejich uší. Poukázala na to i Jana Černochová (ODS). Podle ní by navíc zamýšlená povinnost státu zajistit pro každou z 5800 honiteb každých pět let posudek na plánovaný počet odlovené spárkaté zvěře znamenal náklady ve výši čtvrt miliardy korun.

Novela počítá s tím, že opatření podporující boj s kůrovcem budou moci nově stanovit ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost, projednávána by byla následně. Stát by například mohl udělit výjimky pro kácení v nedostatečně vzrostlém lese. Novela má rovněž stanovit pravidla pro finanční příspěvky vlastníkům nestátních lesů k řešení dopadů kůrovcové kalamity.

Ministerstvu také vládní novela dává právo udělovat výjimky pro použití sazenic v případě nedostatku vhodného pěstebního materiálu. Žádat o ně bude moci vlastník lesa. Nedostatek materiálu však vždy bude muset doložit Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Ministerstvo má mít podle předlohy také možnost, podobně jako krajské a obecní úřady, opatřením obecné povahy zakázat lidem vstup do lesů kvůli jejich bezpečnosti. Zákaz by mohl platit až tři měsíce a mohl by být ještě prodloužen.

Sněmovna s Tomanovým souhlasem nejspíš do zákona vloží do zákona zákaz privatizace státních lesů. Netýkalo by se to například směny lesů nebo prodeje ve veřejném zájmu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je pondělí 16. září 2019

Očekáváme v 3:00 15°C

Celá předpověď