Scholz: Energetická politika není jenom o cenách

foto Ilustrační foto - 7. července 2022, Sasko-Anhaltsko, Profen: Pásová dráha velkého povrchového těžebního stroje. Z těžebního pole byl přemístěn sypač o hmotnosti 3800 tun, který přepravuje skrývku při těžbě hnědého uhlí. 60 metrů vysoká konstrukce se pohybuje rychlostí šest metrů za minutu.

Německý kancléř Olaf Scholz považuje každou lopatku větrné elektrárny a jakýkoli panel solárního zařízení za prostředek proti energetické závislosti na Rusku. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck nicméně varuje před ztrátou kupní síly, úvěrovou pastí a snížením schopnosti investovat.

Německo musí po ruském útoku na Ukrajinu urychlit proces své energetické revoluce, píše deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na vlastní zjištění a informace zpravodajských agentur DPA a Reuters. "Energetická politika není pouze otázkou cen. Jde zároveň o politiku bezpečnosti,” prohlásil kancléř Olaf Scholz na setkání Spolkového svazu pro obnovitelné energie. "Proto musíme zařadit turbo-stupeň, pokud jde budování zdrojů obnovitelné energie,” dodal.

Z pohledu šéfa federální vlády slouží každý větrník, solární článek a soustava na zpracování biomasy k tomu, aby se snižovala vazba na suroviny z Ruska a dalších zemí a dařilo se vytvářet udržitelný model energetického zásobování. To je o to důležitější za situace, kdy Moskva používá dodávky energií jako politickou zbraň: nikdo už dnes nevěří tomu, že důvodem pro krácení přísunu zemního plynu jsou technické záležitosti, připomněl kancléř.

Německý představitel rovněž zdůraznil, že v platnosti zůstávají dříve přijaté klimaticko-politické cíle. Metou je zvýšit podíl zelené energie na tzv. energetickém koláči (schéma používaných energií) na 80 procent do roku 2030.

Scholz dále vyzval manažery energetické branže, aby se snažili obejít bez státních dotací. Naproti tomu mohou v případě, že se kýžené záměry stanou skutečností, počítat s daňovými úlevami. "Když mluvíme o obchodním scénáři pro budoucnost, musíme se vzdát pomyšlení, že ještě v roce 2050 budou podniky pobírat příspěvky od státu,” připomněl Scholz.

Strašák jménem recese

Ministr hospodářství se zodpovědností za ochranu životního prostředí Robert Habeck (Zelení) varuje v důsledku rostoucích cen za energie před ztrátou kupní síly, propadem do úvěrových nesnází a schopnosti investovat. "Už z pouhé dynamiky, která se odvíjí od spekulací ohledně fosilních zdrojů, hrozí nebezpečí, že ekonomika sklouzne do recese,” uvedl šéf rezortu na zasedání Svazu bavorského hospodářství (wbw) v Mnichově. Svazový prezident Wolfram Hatz ministra požádal o prodloužení lhůt po útlum poslední tří německých jaderných elektráren, což Habeck odmítl.

Všechna zmíněná rizika nejsou zatím na pořadu dne, podotkl ministr. „Je tu však nebezpečí, že přijdou a zasáhnou Německo opravdu tvrdě, bez ohledu na to, zda Putin uzavře plynové kohouty úplně, či jen. zčásti." Za dobrou zprávu považuje Habeck skutečnost, že je spolkový kabinet připraven nabídnout na všechny tři hrozby politické odpovědi, aby vydržela kupní síla, byl dostatek úvěrů včetně přístupu k nim a pokračovalo rozumné investování.

“Přibližně 50 procent německých firem se podle výzkumů připravuje na skutečnost, že jejich příjmy budou nižší než výdaje,” zmínil Habeck v souvislosti s možností propadu kupní síly. Připustil, že v řadě podniků se chystá omezování investic, přičemž v bankách sílí neochota poskytovat půjčky. "Kromě snížené koupěschopnosti se rýsuje riziko, že nedostatek kapitálu a úvěrů ochromí ekonomický výkone celé německé ekonomiky,” řekl Habeck.

Za další možnou pohromu považuje ministr případné výpadky v plynulosti dodávek energií, způsobené rozvířenými spekulacemi. “Je to proto, že si někteří možná myslí, že v prosinci, když už bude zřejmé, že výnosy nesplní očekávání, že by nyní nebylo od věci přísun surovin pozastavit, aby šly nahoru ceny. Za takové situace by mohl skutečně nastat výpadek v nabídce energií.”

Jádro stále v klatbě, uhlí nikoli

Možnost, že by utlumované atomové elektrárny pokračovaly v provozu, Habeck nepřipouští. Argumentuje tím, že nehrozí skutečný nedostatek proudu, nýbrž v plynu a tepla pro podniky. "V takovéto realitě nám jaderné elektrárny neposlouží, protože nevyrábějí ani žádné teplo, ani jiné produkty pro firmy s výjimkou elektřiny.”

Ve snaze ušetřit zásoby plynu, tváří v tvář případnému přiškrcení ruských dodávek, se Německo pokouší používat co nejméně této suroviny pro výrobu elektřiny. Na pomoc mají přispěchat elektrárny, které zpracovávají “špinavé” uhlí. Spolkový sněm by měl o této novotě, jež vyžaduje změnu platné legislativy, hlasovat ještě dnes. Do silnějšího provozu smějí být uvedeny uhelná zařízení, které jsou momentálně v chodu jen s omezením, mají být záhy odstaveny, anebo jsou na soupisce rezerv. V pátek by měla novelu odsouhlasit Spolková rada. Náhradní zdroje by měly sloužit do 31. března 2024.

Spolkové ministerstvo hospodářství sdělilo, že pracuje na nouzovém ministerském výnosu, jímž by měly být tzv. náhradní zdroje za plyn opětovně spuštěny do výroby. "Tyto rezervy povoláme do práce v okamžiku, jakmile bude přijat příslušný zákon. Musíme si přiznat, že to s sebou přinese částečný návrat k uhlí. To je hořká pilulka, jenže v dané době je to nezbytnost pro to, abychom snížili spotřebu plynu. Musíme sázet na to, že se nám v létě a na podzim povede naplnit plynové zásobníky, jak je to půjde,“ podtrhl Habeck. Prvořadou prioritou je, aby byly zásobníky do zimy plné.

Bavorský premiér Markus Söder (CSU) má za to, že “uhelný revival” přichází příliš pozdě. V důsledku zpoždění bylo nepotřebně spáleno až příliš mnoho plynu. Ještě v květnu a červnu přesahovala čistá výroba elektřiny z plynu čtyři terawatthodiny, vytýká Söder Habeckovi. "Tyto elektrárny pracovaly téměř naplno,” konstatuje Bavořan a přimlouvá se za prodloužení výběhových lhůt pro jádro.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je úterý 16. srpna 2022

Očekáváme v 9:00 25°C

Celá předpověď