Schillerová je proti státní záruce pro Smartwings

foto Boeing 737-800 společnosti SmartWings na přistávací dráze.

Praha - Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je proti poskytnutí státní záruky letecké skupině Smartwings, do níž patří i ČSA. Vláda o ničem podobném nejednala a v současné době není takový návrh na stole, řekla Schillerová v dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. O pomoci hovoří ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Stát podle Havlíčka jedná se Smartwings o záruce 500 až 900 milionů korun za úvěry, které mají firmě pomoci překonat dopady zastavení provozu v době pandemie koronaviru. Podmínkou je přejmenování firmy na ČSA a udržení 2500 zaměstnanců. Akcionáři letecké skupiny Smartwings by měli poskytnout zhruba dvě třetiny potřebné částky na záchranu společnosti.

"Já jsem žádný návrh neviděla, není na stole, ani nevím o tom, že by se měl projednávat. Já jsem názor nezměnila. Pro mě je nepředstavitelné, že bychom poskytovali státní záruky jednotlivým firmám," uvedla ministryně. Dodala, že ve Sněmovně prosadila zákon o státních zárukách, který pomoc firmám zasaženým koronavirem definuje.

Havlíček v pátek řekl, že ministerstvo nyní připravuje program, který by umožnil pomoc všem dopravním společnostem. "Připravujeme opatření, která nebudou znevýhodňovat dopravní společnosti z běžného rámce podpory," řekl ČTK Havlíček.

Pokud by se mělo investovat do strategické firmy, pak by podle Schillerové měla existovat definice takového podniku. To by mělo být v gesci ministerstva průmyslu a obchodu.

České aerolinie (ČSA) čeká podle pátečních informací zřejmě velké propouštění. Vedení dopravce o tom jedná s odbory s tím, že by se mohlo týkat až 60 procent zaměstnanců. Ve společnosti nyní pracuje kolem 700 lidí. Podle odborů by propouštění mohlo být i projevem zatím neúspěšných jednání skupiny Smartwings, do níž ČSA patří, o pomoci státu.

Smartwings patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Téměř poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe. Firma v minulosti uvedla, že nemá zájem o majetkový vstup státu do společnosti, ale potřebuje od státu půjčku nebo garanci za úvěr na 1,7 až dvě miliardy korun.

Schodek rozpočtu bude vysoký i příští rok

Česká ekonomika by musela ročně růst až o 11 procent, aby se státní rozpočet ve střednědobém výhledu vrátil ke schodkům kolem 40 až 50 miliard, řekla Schillerová.x Česká národní banka očekává pro příští rok růst české ekonomiky o čtyři procenta, Evropská komise o pět procent. Schodek rozpočtu v příštím roce podle ministryně bude "vyšší", ale konkrétní číslo uvést nechtěla. Vláda nemá v plánu zvyšovat daně, uvedla.

Původně schválený schodek pro letošek byl 40 miliard korun, ale vláda ho kvůli dopadům epidemie koronaviru musela zvýšit nejprve na 200 a poté na 300 miliard korun. Nyní Sněmovna projednává vládní návrh na jeho zvýšení až na 500 miliard korun. "Já si prostě myslím, že to bude vyšší deficit, já nechci říct žádné číslo, bylo by to neprofesionální," uvedla. Dodala, že pro to nemá nyní žádné podklady.

Ministryně také řekla, že pokud Sněmovna požádá vládu, aby jí do konce září předložila plán konsolidace veřejných financí na roky 2021 až 2027, pak ho předloží. Termín do konce září však označila za šibeniční. Návrh předložil v rozpočtovém výboru poslanec KSČM Jiří Dolejš, chce ho připojit k novele navyšující schodek na 500 miliard korun.

"Pokud mě Poslanecká sněmovna takto zaváže, tak to předložím," řekla ministryně. Poukázala na to, že ministerstvo bude od poloviny srpna pracovat na rozpočtu na příští rok a s tím souvisí i výhled na roky 2022 a 2023. "Na ty tři roky to připravíme určitě, na těch sedm let už to bude horší," poznamenala. Připomněla, že vládní koalice prosadila ve Sněmovně novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která obsahuje sedmiletý plán konsolidace strukturálního deficitu tak, aby byl v roce 2028 na úrovni před pandemií.

"Jsme z toho velice zneklidněni," řekla v debatě k vývoji schodků předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Důvodem ke zneklidnění je podle ní kombinace toho, že Sněmovna zřejmě schválí schodek 500 miliard, a zároveň na jaře schválila rozvolnění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Obě tyto předlohy jsou podle ní maximalistické. Řekla, že i schodkem 300 miliard pro příští rok je "absolutně zděšena" a nepřijatelných je pro ni i 250 miliard.

Kdyby vláda vyčerpala v příštích třech letech výdajový prostor, překročil by státní dluh v roce 2023 úroveň 50 procent hrubého domácího produktu, varovala. "Já se musím nutně vymezit k tomu vyjádření, že krizí se neproškrtáme a že se z ní proinvestujeme. My se tou krizí hlavně nesmíme prodlužit," dodala Zamrazilová.

Národní rozpočtová rada v uplynulém týdnu zveřejnila svoji Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V ní uvedla, že české veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné. Ministryně Schillerová v ČT řekla, že zprávu nepodceňuje. "Ale v době, kdy jsme v bezprecedentní hospodářské krizi, nejhorší od hospodářské krize 30. let minulého století, tady dělat tyto projekce já považují opravdu minimálně za nekorektní, to říkám otevřeně," řekla Schillerová.

"Je to naším stěžejním zákonným úkolem, každoročně vypracovat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti," reagovala Zamrazilová. Uvedla, že první zprávu vydala rada na podzim 2018, kdy byla osočována, že se s ní vmísila do schvalování státního rozpočtu. Proto se po debatách zavázala, že ji bude každoročně zveřejňovat v červnu, aby nevypouštěla negativní informace do procesu přípravy rozpočtu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je pondělí 13. července 2020

Očekáváme v 9:00 17°C

Celá předpověď