Růst spotřebitelských cen opět zpomalil, v září na 3,2 %

foto Meziroční a meziměsíční hodnoty - vývoj od září 2019 do září 2020.

Praha - Spotřebitelské ceny v Česku v září zpomalily meziroční růst na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta. Ceny tlačil nahoru zejména dražší alkohol a tabák a zdražily i některé potraviny jako uzeniny nebo cukr. Vyšší ceny byly také za vodné, stočné a elektřinu. Naopak opět klesly ceny za poštovní služby a telekomunikace. Z potravin byla levnější zelenina. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

"Například ceny zeleniny meziročně klesly zhruba o čtyři procenta, přičemž ceny brambor byly nižší o přibližně devět procent a dosáhly 13,44 Kč/kg. Byla to nejnižší hodnota od září 2018," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Vedle toho například za uzeniny lidé zaplatili proti loňskému září o 7,5 procenta více a za cukr o 17,4 procenta. Zdražování masa v září podle statistiků zpomalilo na 5,6 procenta ze srpnových šesti procent a ovoce zdražilo o 20,6 procenta z předchozích 22,4 procenta. Zlevnilo meziročně polotučné trvanlivé mléko nebo vejce.

Ceny alkoholických nápojů stouply proti loňskému září o 5,7 procenta a tabákových výrobků o 14,2 procenta. Ve spojení s bydlením zdražilo vodné o 1,7 procenta, stočné o 1,5 procenta a elektřina o 7,6 procenta. Zároveň o 5,4 procenta byly vyšší ceny stravovacích služeb. Naopak o 3,5 procenta zlevnily poštovní a telekomunikační služby.

Proti srpnu spotřebitelské ceny klesly o 0,6 procenta. Podepsalo se na tom zejména zlevnění rekreace a kultury, kde byly o téměř 22 procent levnější dovolené s komplexními službami. Zlevnění proti srpnu mohli lidé pocítit také u potravin, meziměsíčně byly nižší ceny zeleniny o 4,1 procenta, ovoce o 3,5 procenta, nealkoholických nápojů o 2,6 procenta nebo vajec o 5,2 procenta. Naopak zdražilo o 3,5 procenta víno a o dvě procenta pivo. Máslo bylo proti srpnu o téměř pět procent dražší a cukr o téměř čtyři procenta.

Na vývoji inflace se odrazil i začátek nového školního roku, v jeho souvislosti proti srpnu stouply ceny v oddíle vzdělávání o 2,5 procenta. Zdražily poplatky za mateřské školy, školné na středních soukromých školách i veřejných vysokých školách, poplatky za výuku jazyků a za školní družiny. Po skončení letních výprodejů mírně, zhruba o 1,5 procenta, zdražilo oblečení a obuv.

Statistici dnes zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za srpen. Ceny v exportu klesly meziročně o 0,5 procenta, především v důsledku zlevnění železa, oceli a ropných produktů. "Dovozní ceny, které meziročně klesly o 2,9 procenta, byly ovlivněny setrvávajícími nízkými cenami ropy a ropných výrobků," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Inflace bude podle analytiků nadále klesat 

Meziroční inflace bude v následujících měsících nadále klesat a na konci roku by se mohla dostat i pod tříprocentní hranici. Vyplývá z reakcí analytiků, které ČTK oslovila. Zářijový pokles inflace ekonomy překvapil a upozornili na to, že je i pod odhady ČNB. Centrální banka podle ekonomů v případě měnové politiky, tedy nastavení úrokových sazeb, zvolí spíše vyčkávací taktiku. Zatím nejsou jasné dopady druhé vlny pandemie koronaviru a následných opatření. Podle některých ekonomů se v inflaci už výrazněji vliv pandemie koronaviru projevuje.

"Zatímco inflace v předešlých měsících překvapovala spíše vyššími hodnotami, v září se situace otočila. Hlavní překvapení však bylo v rozkolísaných cenách potravin. V následujících měsících by měla inflace ještě dále mírně zpomalovat a v závěru roku by se dle našich odhadů měla pohybovat mírně pod tříprocentní hranicí," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Podle něj je ale nejisté, jak výrazně dopadne současná koronavirová krize na inflaci v následujících čtvrtletích. "Roli bude mít i rozpočtová politika, zejména citelné snížení daně z příjmu by mohlo příští rok přinést vyšší než očekávané inflační tlaky. Z titulu vývoje inflace však ČNB nemá potřebu dále uvolňovat svou měnovou politiku a navzdory příchodu druhé vlny nepředpokládáme zavedení nekonvenčních nástrojů měnové politiky," dodal.

Zpomalování inflace očekává i ekonom Komerční banky Michal Brožka. "Ve směru nižší inflace bude působit i plánované snížení cen elektrické energie. Ve směru vyšší inflace nyní působí slabší oslabení koruny či, pokud by na to došlo, opětovné narušení v odběratelsko-dodavatelských vztazích. V souhrnu tak počítáme s pokračujícím zpomalením inflace, která koncem roku zamíří pod tři meziročně a v průběhu příštího roku pod dvě procenta," uvedl.

"Dnešní výsledek ukazuje, že vliv pandemie na tuzemskou spotřebitelskou inflaci je již výraznější. Navíc aktuální zhoršení pandemické situace s sebou nese další tlumící efekt na spotřebitelskou i investiční aktivitu, což by obecně mělo vést k zesílení protiinflačních vlivů," uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

I když inflace zůstává nad horní hranicí inflačního dvouprocentního cíle centrální banky, není podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka důvod měnit měnovou politiku ČNB. "S přicházející druhou vlnou pandemie, bude i nadále ekonomika potřebovat stimul ze strany měnové politiky v podobě téměř nulových úrokových sazeb a slabšího kurzu koruny," uvedl.

Rovněž podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by celková inflace měla ve zbytku letošního roku zvolna klesat a v závěru roku by se měla nacházet mírně pod tříprocentní úrovní.

Zároveň upozornil, že druhá vlna pandemie představuje riziko výraznějšího zhoršení výhledu české ekonomiky. A pokud se to začne naplňovat, půjde z pohledu ČNB o argument pro debatu o dalším změkčení měnových podmínek. "Výroky členů bankovní rady z uplynulých dnů a týdnů ale zároveň naznačují, že se centrální banka nechce ohledně posunů v nastavení měnové politiky ukvapit s tím, jak inflace zůstává výrazně nad inflačním cílem, koruna je slabší, než se čekalo a ekonomice se dostane výraznějšího prorůstového impulsu ze strany rozpočtové politiky," uvedl.

Za celý letošní rok je třeba podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy počítat s průměrnou meziroční inflací 3,2 procenta. "Časy citelné inflace pomalu, ale jistě končí. Zatím ale je předčasné spekulovat nad tím, zda ČNB použije k odvrácení až příliš výrazného protiinflačního vývoje některý ze svých nekonvenčních nástrojů typu devizových intervencí za slabší korunu. Debata nad touto problematikou ale zřejmě v nadcházejících měsících postupně zintenzivní," uvedl.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je úterý 20. října 2020

Očekáváme v 13:00 13°C

Celá předpověď