Berlín - Rusku již nesmí být dovoleno zneužívat energetickou závislost ostatních států, a Německo se proto od ruských energetických dodávek zcela odpoutá. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně s dánským ministrem zahraničí Jeppem Kofodem prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Zdůraznila také, že Německo plně podporuje ukrajinský boj proti ruské invazi a také vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance.
"Rusko již nesmí nikdy zneužívat vůči jiným zemím jejich energetickou závislost. To platí pro celou Evropskou unii. Německo proto závislost na Rusku sníží na nulu. A ostatní státy postupují stejně," upozornila Baerbocková. Poznamenala, že škodlivost závislosti na Rusku byla očividná už v roce 2014, kdy Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila proruské povstání na Donbasu. "O to je nyní důležitější se od naší závislosti odpoutat," řekla ministryně.
Německo chce ještě letos být nezávislé na dodávkách uhlí a ropy z Ruska, v případě plynu je ale nahrazování ruských dodávek složitější. Německé ministerstvo hospodářství tak počítá s rokem 2024.
Klíčem ke snižování závislosti na ruských energetických surovinách je podle Baerbockové především přechod k obnovitelným energetickým zdrojům. Německo chce do roku 2035 získávat elektřinu pro svou potřebu takřka výhradně z obnovitelných zdrojů a o deset let později chce mít i uhlíkově neutrální hospodářství.
"Obnovitelné zdroje nejsou jen cestou k naší energetické bezpečnosti a nezávislosti, jsou také příspěvkem k ochraně klimatu," řekla Baerbocková.
Německá ministryně zahraničí také ujistila, že Berlín nadále stojí na straně Ukrajiny. "Podporujeme územní celistvost Ukrajiny a právo obyvatel Ukrajiny na nezávislost a sebeurčení. Přeloženo do němčiny, chceme, aby Ukrajinci mohli žít ve svobodě, míru a prosperitě, jako žijí lidé v jiných evropských zemích," dodala.
Baerbocková zdůraznila, že Německo plně podporuje vstup Finska a Švédska do NATO a že svou podporu demonstruje rychlou ratifikací rozšíření aliance. Kofod označil možné přijetí obou severských zemí za zlomových okamžik. "Je to historická chvíle, po sedmdesáti letech se severní Evropa sjednotí v NATO," řekl.
Proti členství Finska a Švédska má výhrady Turecko. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana obě země drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán. Baerbocková nicméně věří, že rozpory se podaří brzy překonat. O urovnání sporu je přesvědčen i německý kancléř Olaf Scholz.
"Jsem si jist, že mezi členskými státy včetně Turecka se rychle podaří získat souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO," řekl dnes Scholz. Uvedl, že mezi aliančními členy Evropské unie taková podpora je již nyní.
O rozšíření aliance o víkendu v Berlíně jednali na neformálním zasedání ministři zahraničí zemí NATO. Šéf české diplomacie Jan Lipavský po jednání ČTK řekl, že neví o žádné jiné zemi, která by jako Turecko vznesla proti členství Finska a Švédska výhrady.
