Brno - Ruskou vakcínu proti covidu-19 využívaly podle nového výzkumu evropské země, ve kterých zároveň erodovala demokracie. Kvalita demokracie byla z hlediska využití vakcíny klíčová, uvádí studie odborníků z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Tam, kde fungovala dělba moci, dostatečná nezávislost státních institucí na vládě a svobodná média, se Sputnik V podle expertů na trh nedostal. Institut dnes v Brně slavnostně zahájil činnost.
Fotogalerie
"O Sputniku uvažovala řada populistických politiků včetně těch českých, ale nakonec byl dovezen jen v osmi státech, v nichž eroduje demokracie. O dovoz Sputniku se zasazovali především populističtí politici, kteří byli během pandemie vystaveni většímu tlaku a případná volební prohra pro ně může znamenat vyšetřování, například korupce," uvedla Petra Guasti ze SYRI.
Vládu politiků označovaných za populisty ale odborníci nepokládají za dostatečné vysvětlení. Klíčové prý bylo, zda se jim už dříve podařilo narušit kvalitu demokracie. "Tam, kde byli u moci populisté a před pandemií demokracie erodovala, byl dovezen Sputnik V," uvedla Guasti. Poukazuje na Maďarsko či Srbsko. Naopak v ČR a na Slovensku se proti Sputniku V ozvala jak opozice, tak různé instituce.
Dalším zjištěním výzkumu je to, že dovoz vakcíny Sputnik V, která neprošla certifikací Evropské lékové agentury, nebyl ovlivněn historickými a obchodními vazbami na Rusko. Podstatnější byly vazby mezi Ruskem a momentálně vládnoucími elitami v jednotlivých zemích. "Rozhodnutí o dovozu vakcíny Sputnik V nebylo v evropských zemích zdravotní, ale čistě politické, protože země, které měly v pandemii více mrtvých, o jeho dovoz neusilovaly více než země, kde byla úmrtnost nižší," uvedl spoluautor výzkumu Jaroslav Bílek.
Dodatečná analýza ukázala, že v přijetí vakcíny Sputnik V hrál svou roli spíše obchod s Maďarskem než s Ruskem. "Přesto nelze označit obchodní vazby s Maďarskem za jediné nebo nejsilnější možné vysvětlení dovozu Sputniku. Rozhodně to však potvrzuje, jak destabilizační prvek pro současnou EU orbánovské Maďarsko představuje. Podobné vysvětlení platí i ve vztahu k dovozu vakcín z Číny,“ uvedla Guasti.
Výzkum SYRI publikoval odborný časopis East European Politics. Vědci se zabývali pouze situací v Evropě, tedy nikoli v jiných částech světa, kde byla pandemická situace značně odlišná. "Řada vlád v zemích mimo EU neměla zajištěný dostatečný přístup k lepším vakcínám, a tak byla často ve snaze o vyřešení pandemie ochotná více riskovat,“ dodal Bílek.
