Rusko útočilo na Ukrajině, dle EU je to stát podporující terorismus

foto Automobily na ulici v Kyjevě zničené při ruském ostřelování ukryjinské metropole, 23. listopadu 2022.

New York/Kyjev - Nová série ruských vzdušných útoků na ukrajinskou infrastrukturu dnes způsobila další výpadky v dodávkách elektřiny v mnoha částech Ukrajiny i sousedním Moldavsku, které je na ukrajinskou energetickou síť napojeno. Údery si rovněž podle ukrajinské policie vyžádaly životy nejméně šesti lidí, čtyři desítky jich zranily. Smršť ruských raket se objevila nad Ukrajinou nedlouho poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplyne ve čtvrtek tři čtvrtě roku.

Nad celou zemí se dnes rozezněl protiletecký poplach a série explozí odpoledne otřásla podle médií řadou oblastí včetně západu Ukrajiny. Celá Kyjevská oblast se po útocích ocitla bez proudu, uvedl oblastní šéf Oleksij Kuleba. Kyjev podle starosty Vitalije Klička přišel o dodávky vody. Ruské útoky v metropoli zabily podle úřadů tři lidi včetně sedmnáctileté dívky.

"Celé město - bez elektřiny. Čekáme na další informace od energetických expertů. Mohou být přerušeny dodávky vody," uvedl starosta Lvova Andrij Sadovyj a vyzval obyvatele města, aby zůstali v krytech. "Hodně raket. Z jihu i z východu. Protivzdušná obrana funguje," sdělil šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Protivzdušná obrana sestřelila 51 ze 70 střel s plochou dráhou letu a také pět bezpilotních letounů, informovala později agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské letectvo.

Kvůli masivním ruským úderům hlásily rovněž problémy ukrajinské atomové elektrárny. Byla aktivována havarijní ochrana v Rivnenské, Jihoukrajinské a Chmelnycké jaderné elektrárně, přičemž důsledkem je automatické odpojení všech energetických bloků, informovala společnost Enerhoatom. Radiace je podle ní v normě. Firma zároveň informovala o zastavení napájení Záporožské jaderné elektrárny ze sítě ukrajinské energetické soustavy, fungují tam podle ní dieselové generátory.

Ruské raketové údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu způsobily rovněž výpadky elektřiny na polovině území sousedního Moldavska, napsala agentura Reuters s odvoláním na ministra infrastruktury Andreje Spuniho. Výpadky elektřiny jsou podle ní hlášeny také v separatistickém regionu Podněstří, který podporuje Rusko.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak upozornil, že Moskva údery zahájila krátce poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus. Europoslanci tak učinili kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Vyzvali také unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně na Ukrajině, například žoldnéřskou Wagnerovu (Vagnerovu) skupinu nebo čečenské kadyrovce.

V odůvodnění rezoluce europoslanci tvrdí, že na Ukrajině bylo už zdokumentováno na ruských 40.000 válečných zločinů. Ruská armáda podle nich úmyslně útočí na civilní cíle a infrastrukturu, aby terorizovala ukrajinské obyvatelstvo a zlomila jeho odpor. Europarlament by chtěl vytvořit systém válečných reparací, které by byly hrazené z prostředků zabavených ruskému státu. Unijní instituce současně vyzývá k dalšímu posílení protiruských sankcí, a apeluje na unijní státy, aby přijaly podobnou deklaraci a omezily diplomatické vztahy s Ruskem na „nezbytné minimum“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky rozhodnutí Evropského parlamentu uvítal. "Rusko musí být na všech úrovních izolováno a pohnáno k odpovědnosti, aby skončila jeho dlouhodobá politika terorismu na Ukrajině a po celém světě," napsal na twitteru. Český premiér Petr Fiala novinářům řekl, že Rusku je potřeba i těmito symbolickými kroky dávat jasně najevo, že se chová nepřijatelně.

Později ze Štrasburku přišla zpráva, že Evropský parlament čelí kybernetickému útoku, kvůli kterému například nefungují jeho stránky. Podle jeho předsedkyně Roberty Metsolaové se k útoku přihlásila "prokremelská skupina" hackerů.

Washington mezitím oznámil další vojenskou pomoc Kyjevu, konkrétně mu poskytne vojenské vybavení v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 9,4 miliardy korun). Půjde o zbraně, munici a elektrické generátory, které USA pošlou z vlastních zásob, aby tam dorazily co nejrychleji, píše agentura AP. USA od začátku ruské vojenské agrese poskytly Ukrajině pomoc v hodnotě 19 miliard dolarů (asi 446 miliard korun).

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. V posledních týdnech začala Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu. Zatím nejmasivnější útok Moskva provedla podle ukrajinských úřadů v úterý 15. listopadu, kdy zasáhla na 15 energetických zařízení.

Kromě toho v noci na dnešek ruská raketa zasáhla porodnické oddělení nemocnice ve Vilňansku v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny. Při ostřelování zahynulo novorozené dítě, oznámil šéf oblastní správy Oleksandr Staruch. "Zabili dítě, které sotva přišlo na svět," napsal na telegramu. Ve válce, kterou rozpoutalo Rusko před téměř tři čtvrtě rokem, přišly podle ukrajinských úřadů o život už stovky dětí. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva potvrdil, že bylo zabito nejméně 415 dětí, ale skutečný počet obětí bude vyšší.

Ukrajinská média dále informovala, že dva lidé přišli o život a další dva utrpěli zranění dnes ráno při ruském ostřelování Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodě země. V Doněcké oblasti na východě země ruská palba podle ukrajinských úřadů během úterka zabila jednoho civilistu u Bachmutu, dalších osm bylo zraněno.

Ukrajinský prezident vyzval OSN, aby podnikla kroky, které zastaví ruské nálety

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby podnikla kroky, které zastaví ruské nálety na klíčovou infrastrukturu v zemi. Rusko dnes podniklo další masivní vzdušné údery na Ukrajinu, které si vyžádaly několik lidských životů, desítky zraněných a rozsáhlé výpadky proudu.

"Jen během jednoho dnešního dne to bylo 70 raket. Tak vypadá ruský teror," řekl Zelenskyj prostřednictvím videohovoru, který sledovali ostatní účastníci přítomní v jednací síni Rady bezpečnosti v New Yorku. Jak Zelenskyj dodal, zasaženy byly i nemocnice, školy, dopravní infrastruktura a rezidenční oblasti.

Ukrajina očekává "velmi tvrdou reakci" světa na dnešní nálety, doplnil ukrajinský prezident. Jak k tomu nicméně poznamenala agentura Reuters, je velmi nepravděpodobné, že by Rada bezpečnosti v reakci na výzvu nějaké kroky podnikla. Jejím členem je totiž Rusko, které má právo veta.

Zelenskyj v této souvislosti vyzval k tomu, aby bylo Rusku odepřeno hlasovat o jakémkoli rozhodnutí, které se týká jeho kroků. "Nemůžeme být rukojmími jednoho mezinárodního teroristy," dodal.

Jak uvedla americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová, ruský prezident Vladimir Putin "jasně využívá zimu jako zbraň, aby ukrajinskému lidu způsobil nesmírné utrpení".

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja si stěžoval, že je proti pravidlům Rady bezpečnosti, že Zelenskyj hovořil prostřednictvím videohovoru. Rovněž odmítl to, co nazval "bezohledné výhrůžky a ultimáta" Ukrajiny a jejích příznivců na Západě.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 4. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 4°C

Celá předpověď