Počet obětí ruského náletu na ukrajinskou ves vzrostl z osmi na 11

foto Ilustrační foto - Ukrajinští vojáci při střelbě z minometu v Charkovské oblasti 17. května 2022.

Kyjev - Na 11 mrtvých a 14 zraněných vzrostla bilance úterního ruského náletu na ves Desna v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na záchranáře. Původně úřady hlásily osm mrtvých a 12 zraněných. Ostřelování v Doněcké a Luhanské oblasti si vyžádalo 15 obětí mezi civilisty, uvedly ukrajinské síly.

Zatímco deník psal o náletu na obec, úřady v úterý informovaly o ostřelování lokality raketami. Vesnici podle šéfa státní správy v Černihivské oblasti Vjačeslava Čause zasáhly čtyři rakety.

Invazní síly dnes ostřelovaly také 46 obcí v Doněcké a Luhanské oblasti, uvedly v prohlášení na facebooku ukrajinské síly OOS, které jsou zapojeny do operací na východě země. Při těchto útocích podle zprávy OOS zemřelo nejméně 15 civilistů. Mezi oběťmi jsou také dvě rodiny s dětmi. Poškozeno bylo 68 civilních objektů včetně obytných domů, škol, nebo školky. Ze tří na pět vzrostl počet potvrzených obětí úterního leteckého úderu na město Bachmut v Doněcké oblasti, kde byl zasažen několikapodlažní dům. Mezi oběťmi je také dvouleté dítě, oznámila na facebooku doněcká oblastní prokuratura.

Rusko tvrdí, že na civilisty a na civilní cíle neútočí. Ruské ministerstvo obrany ujišťuje, že napadá výhradně vojenské cíle, a to vysoce přesnými zbraněmi. Ale existuje množství důkazů, že ruské ostřelování poškozuje i civilní objekty a umírají civilisté, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Dodala, že za války není vždy možné rychle ověřit tvrzení znepřátelených stran z nezávislých zdrojů.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) mezitím potvrdil zabití 3752 a zranění 4062 civilistů. Mezi oběťmi je i 250 dětí. Za hlavní příčinu potvrzených úmrtí a zranění civilistů úřad označil mimo jiné dělostřelecké a raketové ostřelování či letecké bombardování. OHCHR zároveň upozornil, že skutečné počty obětí budou zřejmě výrazně vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nemohl prověřit. Týká se to například Mariupolu v Doněcké oblasti, Izjumu v Charkovské oblasti či obce Popasna v Luhanské oblasti, odkud jsou hlášeny četné civilní oběti.

Rusko se soustředí na udržení pozic, u Doněcku pokračuje v ostřelování

Ruská vojska pokračují v palbě podél celé linie střetu v oblasti Doněcku na východě Ukrajiny. Na ostatních frontách zaměřují své úsilí na udržení dříve dosažených pozic, průzkum, ženijní zajištění, doplnění zásob a snahu zlepšit své taktické postavení. V dnešní ranní zprávě o vývoji bojů o tom informoval generální štáb ukrajinské armády.

Ruský agresor podle Kyjeva pokračuje v dělostřeleckém ostřelování ukrajinských vojenských pozic a civilní infrastruktury také v pohraničních osadách Černihivské a Sumské oblasti. U Charkova se ruské jednotky soustřeďují na snahu udržet obsazené pozice a zabránit dalšímu postupu ukrajinských jednotek.

V Mariupolu Rusové dál dělostřelectvem a letecky útočí na zbývající ukrajinské vojáky zablokované v ocelárnách Azovstal.

Ukrajinská armáda za posledních 24 hodin odrazila na doněcké a luhanské frontě dvanáct nepřátelských útoků, zničila tři tanky, tři dělostřelecké systémy, šest jednotek bojových obrněných vozidel a sedm nepřátelských vozidel, uvedl ukrajinský štáb. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Jednotky ozbrojených sil Běloruska podle informací ukrajinské armády posilují pozice na bělorusko-ukrajinské hranici v oblasti měst Brest a Gomel. Stále napjatá je situace v Podněsterské oblasti Moldavské republiky, která se ale výrazně nezměnila.

Britské ministerstvo obrany dnes v pravidelné zprávě o poznatcích vojenského zpravodajství uvedlo, že ruská armáda má značné problémy se zásobováním a posilováním svých jednotek. Navzdory tomu, že ruské síly držely přes deset týdnů v obklíčení Mariupol, kvůli ukrajinskému odporu Rusko nemohlo dříve město plně ovládnout. "Mařilo to jeho rané pokusy o získání města a způsobilo značné personální ztráty v ruských silách," uvedlo britské ministerstvo.

Ve snaze o překonání ukrajinského odporu začalo Rusko výrazně využívat bojovníky, kteří nejsou součástí pravidelné ruské armády, upozornilo dnes britské ministerstvo obrany. Ve své pravidelné zprávě o vývoji války v této souvislosti zmínilo čečenské síly, jejichž několik tisíc bojovníků bylo zřejmě primárně soustředěno v Mariupolu a částech Luhanské oblasti. "Tyto síly se pravděpodobně skládají z jednotlivých dobrovolníků i jednotek národní gardy, která je normálně určena k zabezpečení vlády hlavy Čečenské republiky Ramzana Kadyrova," soudí britské ministerstvo obrany s odkazem na vojenské zpravodajství. Kadyrov podle britských informací osobně dohlíží na nasazování sil, zatímco jeho bratranec Adam Delimchanov zřejmě působil jako čečenský polní velitel v Mariupolu. "Bojové nasazení tak různorodých vojáků ukazuje na značné problémy Ruska se zajišťováním zdrojů na Ukrajině a pravděpodobně to přispívá k nejednotě velení, což nadále maří ruské operace," uvedlo britské ministerstvo.

V úterý připomnělo, že Rusko se stále více spoléhá na ostřelování Ukrajiny raketami, protože má omezené zásoby přesné munice a není ochotno riskovat lety bojových letounů za frontové linie. V příštích týdnech tak bude Rusko pravděpodobně nadále spoléhat na masivní dělostřelecké údery ve snaze znovu rozpohybovat postup na Donbase.

Rusko stupňuje raketové útoky, protože se mu nedaří na bojišti, řekl Zelenskyj

Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. V noci na dnešek to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V příhraničních oblastech ukrajinské síly zaznamenávají ruské "sabotážní akce". Podle Zelenského Ukrajina nadále usiluje o to, aby dostala do bezpečí vojáky, již se nachází v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, napsala agentura AP.

Zelenskyj zmínil ruské raketové a letecké útoky, které v posledních 24 hodinách zasáhly cíle ve Lvovské, Sumské, Černihivské či Luhanské oblasti. "Je to způsob, jak si ruská armáda kompenzuje řadu neúspěchů na východě a na jihu naší země," uvedl Zelenskyj. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad. "Tyto útoky, jako mnohé další před tím, v zásadě nic nemění," dodal. Ukrajinská armáda však posílí svou protivzdušnou obranu.

Kyjev dále usiluje o to, aby dostal do bezpečí své vojáky, kteří se stále nachází v areálu oceláren Azovstal v Mariupolu. "Evakuační mise pokračuje, dohlíží na ní naši vojáci a příslušníci zpravodajských služeb," uvedl Zelenskyj s tím, že pokračují také jednání s Ruskem. "Zapojeni jsou (do rozhovorů) nejvlivnější mezinárodní zprostředkovatelé," dodal ukrajinský prezident.

V pondělí Kyjev uvedl, že z oceláren, které jsou poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu, bylo evakuováno přes 250 vojáků, a to včetně desítek raněných. Odešli na území, které kontrolují proruští separatisté z mezinárodně neuznávané takzvané Doněcké lidové republiky. Ti tvrdí, že se ukrajinští vojáci vzdali. Podle Kyjeva se jedná o jejich výměnu za ruské zajatce.

Podle serveru The Kyiv Independent Zelenskyj také podepsal výnos, kterým zřizuje komisi, která bude mít za úkol vyhodnotit škody způsobené Ukrajině ruskou vojenskou agresí. Úkolem orgánu bude rovněž zajistit kompenzace za škody způsobené ruskou armádou a nastavení opatření pro poválečnou obnovu země.

Rusko tvrdí, že se vzdalo téměř 1000 ukrajinských vojáků z Azovstalu

Od pondělí se vzdalo téměř 1000 ukrajinských vojáků, kteří zůstávali v mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal, uvedl dnes mluvčí ruského ministerstva obrany podle tiskových agentur. Za posledních 24 hodin se vzdalo 694 bojovníků, z nichž 29 bylo zraněno, tvrdí mluvčí Igor Konašenkov. Ukrajinské úřady tuto informaci zatím nepotvrdily a údaje o tom, kolik bojovníků za uplynulý den opustilo hutní komplex, nesdělily.

Kyjev v noci na úterý oznámil evakuaci 264 ukrajinských vojáků z Azovstalu. Zamířili do města Novoazovsk na území samozvané proruské separatistické Doněcké lidové republiky (DNR). Dalších 211 evakuovaných bylo podle něj převezeno do Olenivky, která se nachází u Doněcka, na území pod kontrolou proruských sil. Podle Konašenkova se od pondělí vzdalo celkem 959 ukrajinských vojáků z Azovstalu, osm desítek z nich bylo zraněných, přičemž 51 jich potřebovalo nemocniční ošetření a jsou v Novoazovsku. Informace nelze nezávisle ověřit.

Zatímco Rusko označuje odchod ukrajinských bojovníků z Azovstalu za jejich kapitulaci, Ukrajina se tomuto termínu vyhýbá, poznamenala agentura AP. Kyjev už dříve uvedl, že vojáci splnili svou bojovou misi, když na sebe po řadu dní v Mariupolu vázali množství ruských invazních sil, a nyní mají rozkaz chránit životy personálu.

Osud těchto ukrajinských vojáků je však nejasný, poznamenala dnes ruská služba stanice BBC.

Kyjev chce všechny evakuované obránce Mariupolu - mezi nimiž jsou podle ukrajinských úřadů kromě členů pluku Azov, také příslušníci národní gardy, námořní pěchoty, teritoriální obrany, pohraničníci, policisté a dobrovolníci - dostat zpět v rámci výměny zajatců.

Několik ruských poslanců však podle BBC v úterý prohlásilo že bojovníci pluku Azov jsou "nacističtí zločinci", kteří by měli být souzeni a nikoliv vyměněni. Podle agentury AP se parlament v Moskvě plánuje zabývat legislativou, která by výměně bojovníků pluku Azov zabránila. Vůdce separatistické proruské Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin dnes podle agentury Reuters prohlásil, že o osudu ukrajinských vojáků z Azovstalu rozhodne soud. Pušilin zároveň tvrdí, že z Azovstalu dosud neodešli nejvýše postavení ukrajinští velitelé.

Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko v rozhovoru pro BBC nicméně vyjádřil naději, že Moskva dodrží dřívější dohody a výměnu umožní.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Později se uskupení rozrostlo na pluk. Popírá, že by bylo fašistické nebo neonacistické. Ukrajina tvrdí, že bylo reformováno a začleněno do národní gardy.

Část ukrajinských bojovníků z Azovstalu skončila v bývalé trestanecké kolonii v Olenivce, kterou mají už od roku 2014 pod kontrolou proruští separatisté, upozornila AP. Jejich celkový počet, ani právní status, podle ní nebylo zatím možné potvrdit. Tamní věznice podle ní ještě před převzetím moci separatisty sloužila jako trestanecká kolonie s vysokou ostrahou, kde si tresty odpykávali vězni odsouzení za vážné trestné činy.

Mariupol je po ruském obléhání do značné míry zničený a podle ukrajinských úřadů boje nepřežily desítky tisíc obyvatel. Azovstal představuje poslední baštu ukrajinského odporu v Mariupolu. Už dříve se z něj podařilo evakuovat ženy, děti a starší lidi. Zbývající ukrajinští bojovníci se nechtěli vzdát a volali po zajištění evakuace do míst mimo kontrolu Rusů. Odchodem bojovníků se Mariupol ocitl na pokraji toho, že bude plně pod ruskou kontrolou, podotkla AP. Bylo by to největší město, které se podařilo ruským invazním silám na Ukrajině dobýt.

Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je středa 6. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď