Rusko podle Putina není zodpovědné za energetickou krizi v Evropě

foto Kompresní stanice plynovodu - ilustrační foto.

Samarkand - Rusko nemá nic společného s energetickou krizí v Evropě, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl rovněž, že tato krize vznikla ještě před začátkem ruské "speciální operace", jak Moskva označuje svou válku proti Ukrajině, a že k ní přispěla evropská ekologická politika. Putin dodal, že pokud členské země Evropské unie chtějí více plynu, měly by požádat Ukrajinu o otevření plynovodů a zrušit sankce, které brání zahájení provozu nového plynovodu Nord Stream 2.

Rusko letos zastavilo dodávky plynu některým evropským zemím, protože odmítly platit v rublech namísto smluvně určené měny. Ruská plynárenská společnost Gazprom navíc začátkem tohoto měsíce uvedla, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1 až do odstranění závad zjištěných během údržby. Putin dnes nicméně prohlásil, že Rusko bude své energetické závazky plnit.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Ceny plynu v Evropě letos kvůli omezování dodávek z Ruska výrazně vzrostly, což vedlo i k prudkému zdražování elektřiny. EU tvrdí, že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Zdražování energie v důsledku obav z nedostatku plynu má negativní dopady na životní úroveň evropských spotřebitelů a přinutilo některé evropské podniky k omezování či zastavování produkce. "Pokud máte naléhavou potřebu, pokud je to pro vás tak těžké, tak prostě zrušte sankce na Nord Stream 2, který představuje 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Jen zmáčkněte tlačítko a vše se dá do pohybu," řekl dnes Putin.

Plynovod Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. V loňském roce byl dokončen nový plynovod Nord Stream 2, který kapacitu pro dodávky ruského plynu po dně Baltského moře do Evropy zdvojnásobuje. Německo však loni proces schvalování provozu plynovodu Nord Stream 2 pozastavilo a letos německý kancléř Olaf Scholz konstatoval, že udělení definitivního souhlasu k provozu není kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině možné.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes výrazně klesla, přispěly k tomu stabilní dodávky plynu z Norska a pokračující růst zásob. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se dnes snížila o téměř 13 procent a uzavřela na 186,75 eura (zhruba 4600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Stále však zůstává mnohonásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 30 eur za MWh.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Evropské unii ve čtvrtek plné téměř z 85 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, činila naplněnost zásobníků téměř 89 procent, v České republice přes 83 procent.

"Očekává se pokračující růst úrovně zásob po celé EU," uvedla analytická a výzkumná společnost Fitch Solutions. "Na trzích roste přesvědčení, že v zimě nebude u dodávek plynu zapotřebí zavést přídělový systém, pokud to bude z hlediska spotřeby plynu normální zima," dodala.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je neděle 2. října 2022

Očekáváme v 17:00 13°C

Celá předpověď