Moskva - Rusko neustoupilo v klíčových otázkách návrhu dohody o Ukrajině, vítá nicméně úsilí Spojených států o mírové řešení konfliktu, uvedl dnes podle agentury Reuters náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že Moskva je ohledně diplomatických snah o ukončení konfliktu také v úzkém kontaktu s Čínou.
Americký prezident Donald Trump v úterý večer prohlásil, že Rusko souhlasilo s některými ústupky v původně 28bodovém americkém mírovém plánu pro ukončení války na Ukrajině. Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov dnes řekl, že Moskva hodnotí některé aspekty revidovaného plánu pozitivně, ale že velká část z něj vyžaduje další seriózní diskusi. Původní plán počítal zejména s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území včetně dosud neobsazených oblastí, že Kyjev omezí počet svých vojáků na maximálně 600.000 a že se zaváže, že nevstoupí do NATO.
Agentura Reuters dnes s odvoláním na své zdroje napsala, že takzvaný americký mírový plán na ukončení války, který posvětily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a předložilo jej v říjnu Trumpově administrativě. Dokument, který obsahoval podmínky Moskvy pro ukončení války, předali Rusové vysoce postaveným americkým představitelům po setkání Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, uvedly zdroje Reuters.
Rjabkov dnes novinářům na brífinku o rusko-amerických vztazích v Moskvě také řekl, že navzdory signálům z Washingtonu o zlepšování vzájemných vztahů Ukrajina stále dostává zbraně vyrobené ve Spojených státech a také informace od amerických zpravodajských služeb. Dodal nicméně, že práce na normalizaci diplomatických vztahů mezi Ruskem a USA pokračují.
Návrhy Moskvy týkající se smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START mají zabránit "negativním globálním scénářům", řekl dále zástupce šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova. Ruský prezident Vladimir Putin v září nabídl, aby Rusko i Moskva o rok prodloužily své závazky ohledně limitů jaderných hlavic a jejich nosičů, až v únoru vyprší platnost této klíčové smlouvy omezující počty strategických jaderných zbraní - za předpokladu, že Spojené státy učiní totéž.
Rjabkov na dnešní tiskové konferenci podle Reuters dále vyjádřil názor, že Západ vede proti Rusku totální a hybridní válku, a poznamenal, že si Moskva všímá náročného emocionálního prostředí, které se uchytilo na Západě a které ničemu neprospívá.
Hovořit o brzkém dosažení dohody o Ukrajině je podle Kremlu předčasné
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes vyzval, aby se nedělaly ukvapené závěry o možném ukončení konfliktu na Ukrajině. Hovořit o blížícím se dosažení mírové dohody je podle něj předčasné. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
"Počkejte. Zatím je předčasné toto říkat," odpověděl Peskov na dotaz novináře, zda může potvrdit, že strany konfliktu dosud nikdy nebyly tak blízko řešení a uzavření mírové dohody.
Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli připravily osmadvacetibodový plán, který byl zveřejněn minulý týden a počítal s významnými ústupky ze strany Kyjeva. O víkendu jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny i evropských zemí o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský. Po těchto jednáních podle Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav. Rusko podle něj s některými ústupky v plánu souhlasilo.
Moskva hodnotí některé aspekty amerického mírového plánu pozitivně, ale velká část z něj vyžaduje další seriózní diskusi, řekl dnes poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. Evropané se podle něj do mírového procesu zbytečně vměšují.
Evropští politici a také média se podle Moskvy snaží podkopat mírové úsilí USA
Evropská média a evropští politici se snaží podkopat snahy Spojených států o diplomatické urovnání konfliktu na Ukrajině. Rozhlasové stanici Sputnik to řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, napsala dnes agentura Reuters.
Evropští politici a také evropská média podle Zacharovové opakovaně podnikají informační útoky s cílem narušit politické urovnání.
Vícero evropských států považovalo původní 28bodový plán Spojených států na politické řešení války na Ukrajině za proruský.
Dohoda musí dát Ukrajině záruky a nesmí omezovat její armádu, řekla šéfka EK
Jakákoliv mírová dohoda musí obsahovat skutečné a trvalé záruky pro Ukrajinu a naopak nesmí omezovat její armádu, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu. Snahu Trumpa o dosažení míru mezi Ukrajinou a Ruskem přivítala.
Von der Leyenová uvedla, že vítá úsilí vedené prezidentem Trumpem o dosažení míru. "Po měsících diskusí je důležité, že začaly práce na skutečném textu. Samozřejmě víme, že bude zapotřebí dalšího úsilí. Ale věřím, díky práci Ukrajiny, Spojených států a nás Evropanů v posledních dnech v Ženevě, že nyní máme výchozí bod," uvedla v projevu před europoslanci.
Zároveň nastínila priority Evropské unie při dalších mírových jednáních. "Prioritou je, aby jakákoliv dohoda přinesla spravedlivý a trvalý mír. A aby zajistila skutečnou bezpečnost Ukrajiny a Evropy. Jako svrchovanému státu nemohou být Ukrajině ukládána omezení týkající se jejích ozbrojených sil, která by ji zanechala zranitelnou vůči budoucímu útoku," řekla šéfka Evropské komise (EK).
Ukrajina podle ní potřebuje pevné, dlouhodobé a věrohodné bezpečnostní záruky. Dohoda rovněž musí zachovávat suverenitu Ukrajiny včetně toho, aby si mohla zvolit zahraničněpolitický směr, kterým se bude chtít vydat. "Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii," zopakovala.
EU se podle von der Leyenové musí nadále podílet na zajištění finančních potřeb Ukrajiny v její obraně proti Rusku. V této souvislosti uvedla, že EK je připravena předložit právní text ohledně využití zmrazeného ruského majetku ve prospěch Ukrajiny.
V následné parlamentní rozpravě vystoupili také čeští zástupci v Evropském parlamentu (EP). Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové z frakce Zelených je dobře, že Evropa byla při jednáních s USA schopná představit vlastní vize i reálné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Americký 28bodový plán označila za "nákupní seznam" ruského prezidenta Vladimira Putina a vyzvala, aby Evropa pokračovala ve vojenské podpoře Ukrajiny.
Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu naopak vyjádřila přesvědčení, že Evropa svým přístupem, kdy podle ní dlouho odmítala byť uvažovat o míru, "zaspala" a v důsledku toho musí nyní přihlížet, jak druzí rozhodují o evropské bezpečnosti. "Jestli má Evropa znovu něco znamenat, musí přestat odmítat pragmatismus a začít ho používat," uvedla. Připustila, že Evropa potřebuje stabilní Ukrajinu, dosavadní pomoc Ruskem napadené zemi ale podle ní postrádala jasný realistický plán. Kritizovala také korupci a netransparentnost při rozdělování pomoci na Ukrajině.
