Zelenskyj viní Rusy z válečných zločinů, v Mariupolu byl zabit ruský velitel

foto Žena v Mariupolu jde kolem budovy vybombardované ruskou armádou. 

Kyjev/Moskva - Ruská armáda v obléhaném ukrajinském městě Mariupol bombardovala uměleckou školu, ve které se údajně ukrývalo asi 400 lidí. Oznámila to dnes rada města; počet obětí útoku není znám. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi uvedl, že kvůli ničivé válce na Ukrajině již muselo opustit své domovy deset milionů lidí, což je čtvrtina ukrajinské populace. Více než tři miliony z nich odešly z vlasti, další vyhledali útočiště uvnitř Ukrajiny. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dnes sdělil, že na Slovensko přicházejí první jednotky ze zemí NATO, které mají na starosti rozmístění systému protivzdušné obrany Patriot.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připravený jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Současně varoval, jestliže pokusy o vyjednávání selžou, mohlo by to znamenat "třetí světovou válku". Zelenskyj to dnes prohlásil v rozhovoru s americkou CNN.

Následně ve videoprojevu k izraelskému parlamentu se prezident tázal, proč Izrael není ochoten dodat Ukrajině protiraketový systém a proč nezavedl proti Rusku tvrdé sankce. Ruský útok na Ukrajinu Zelenskyj přirovnal k nacistickému plánu vyhladit Židy. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid Zelenskému za projev poděkoval, odsoudil útok na Ukrajinu a řekl, že Izrael bude Ukrajincům nadále pomáhat, jak nejvíc bude moci. Někteří izraelští zákonodárci však Zelenského za srovnání ruské invaze s holokaustem kritizovali, napsal zpravodajský web The Times of Israel.

Ve městě Mariupol na břehu Azovského moře zůstává již dva týdny uvězněno přibližně 400.000 lidí, kteří se ukrývají před intenzivním ruským bombardováním. Podle ukrajinské ombudsmanky bylo ve městě zničeno 70 procent domů. V sobotu podle místních úřadů bombardování zničilo i místní uměleckou školu. Neznámý zůstává rovněž osud asi tisícovky lidí, kteří se údajně schovávali v krytu pod mariupolským divadlem, které se také stalo tento týden terčem bombardování. Zachránit se z něj zatím podařilo 130 osob.

Podle starosty města záchrannou operaci komplikují boje, které se již přesunuly i do centra Mariupolu. Podle zpráv na ruských sociálních sítích, ze kterých citovala západní média i ruská agentura Interfax, při bojích u Mariupolu zahynul i jeden z ruských velitelů Černomořské flotily Andrej Palij.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková informovala, že na dnešek bylo plánováno vytvoření sedmi humanitárních koridorů, jimiž měli být z ostřelovaných měst evakuováni další civilisté. Kolik lidí se dnes podařilo evakuovat, není zatím jasné. Úřady v Mariupolu ale obvinily ruskou armádu, že několik tisíc obyvatel města proti jejich vůli převezla během uplynulých dní do Ruska.

Deník The New York Times dnes napsal, že podle analytiků a činitelů v USA a Británii se ruské jednotky na Ukrajině potýkají s těžkými ztrátami a nedaří se jim dobývat větší města, ale bombardování obyvatel se stupňuje. Podle washingtonského ústavu pro válečná studia (Institute for the Study of War) by nyní mohla následovat "velmi násilná a krvavá" fáze války, která může trvat i měsíce.

Moskva bombardování civilních cílů popírá a tvrdí, že se zaměřuje na vojenskou infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v sobotu večer a dnes brzy ráno vypálilo proti cílům na Ukrajině řízené střely z lodí v Černém a Kaspickém moři a také znovu použilo hypersonické střely. Ty byly odpáleny ze vzdušného prostoru nad Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Terčem se podle ruské strany staly továrna v Nižynu, kde se opravují ukrajinská obrněná vozidla poškozená v bojích, a sklad paliva pro ukrajinskou armádu v Kosťantynivce nedaleko města Mykolajiv. V sobotu ruská armáda uvedla, že poprvé použila hyperzvukové střely Kinžal v boji.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes informoval, že Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) zakázala činnost stran s vazbami na Rusko. Zákaz se týká parlamentních stran Opoziční platforma a Opoziční blok, jakož i devíti dalších mimoparlamentních uskupení. Opatření bude platit po dobu válečného stavu.

Severoatlantická aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu posiluje své východní křídlo. Slovenský ministr obrany Naď dnes oznámil, že na Slovensko přicházejí první jednotky NATO, které mají na starosti rozmístění systému protivzdušné obrany Patriot a proces bude v příštích dnech pokračovat. Dočasně bude systém umístěný na letecké základně Sliač. Systémy Patriot slíbilo na Slovensko poslat Německo a Nizozemsko.

Papež František dnes označil ruskou invazi na Ukrajinu za neopodstatněný a nesmyslný masakr. Světové lídry požádal, aby "tuto odpornou válku" zastavili.

Někteří zástupci ruských politických a obchodních elit údajně zvažují svržení prezidenta Vladimira Putina, aby mohly být znovu obnoveny vztahy Moskvy se západními zeměmi. S odvoláním na tvrzení ukrajinských zpravodajských služeb to uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Putinovým nástupcem by se měl stát současný šéf Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexander Bortnikov.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) dnes informoval, že od začátku války bylo na Ukrajině zabito nejméně 902 civilistů a nejméně 1459 dalších utrpělo zranění. Od sobotní bilance počty narostly o 55 potvrzených úmrtí a 60 zranění.

Ruská novinářka a televizní produkční Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s protiválečným transparentem vtrhla do hlavního vysílání ruské státní televize, vyzvala své spoluobčany, aby odsoudili ruskou invazi na Ukrajině. Proti ruské invazi dnes opět protestovaly tisíce lidí v několika německých městech. V Berlíně, kde se konalo hudební shromáždění na podporu Ukrajinců, bylo odpoledne na 15.000 protestujících, v Hamburku kolem 3000 a ve Frankfurtu nad Mohanem až 700.

Francouzské úřady už zmrazily majetek ve výši téměř 850 milionů eur (21 miliard korun), patřící jednotlivcům nebo firmám pod sankcemi kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Uvedl to dnes francouzský ministr financí Bruno Le Maire, podle kterého Paříž nevylučuje další sankce zaměřené na energetický sektor.

Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je středa 6. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď