Na prvním říjnovém plenárním zasedání (druhé začne 18. října) debatovali europoslanci o zvyšujících se cenách energií, arktické oblasti, o silniční i kybernetické bezpečnosti, stejně jako mimořádně o kauze Pandora Papers, jež poukázala na podezřelé finanční machinace. Posledně zmíněný bod se týká i České republiky.
Evropský parlament (EP) chce podpořit udržitelnou přeshraniční energetickou infrastrukturu. Proto dal ve středu zelenou aktualizovaným pravidlům pro výběr energetických projektů, které mají právo žádat o financování z prostředků EU. V diskusi s komisařkou pro energetiku Kadri Simsonovou poslanci zdůraznili, že je třeba podpořit domácnosti v EU, které jsou rekordně vysokými cenami plynu a elektřiny ohroženy nejvíce.
"Tento cenový šok nelze podceňovat. Bolí to naše občany, pociťují jej zejména nejzranitelnější domácnosti, oslabuje to konkurenceschopnost a zvyšuje inflační tlak. Pokud se tím nebudeme zabývat, riskujeme kompromitaci hospodářského oživení Evropy. Není pochyb o tom, že musíme přijmout politická opatření – Evropu v minulosti mnohokrát postihly vysoké ceny energií – a odpověděla na ně diverzifikací zdrojů dodávek a inovací trhu," zdůraznila eurokomisařka Simsonová (Estonsko). Dodala, že současné zvyšování cen nemá nic společného s politikou EU v oblasti klimatu, ale souvisí se závislostí Evropy na dovážených fosilních palivech. Rumunský lidovecký europoslanec Siegfried Mureşan uvedl: "Ovlivňuje to občany, ovlivňuje to evropské podniky, zejména malé a střední, které již byly zasaženy pandemií a jejími hospodářskými důsledky. Je naší povinností pomoci lidem i společnostem tuto krizi vysokých cen energií překonat."
Jeho kolega, belgický poslanec za zelené Philippe Lamberts, vnímá situaci jako budíček pro rychlejším přechod k obnovitelné energii a větší solidaritě. Členské státy by podle něj měly využít dodatečné daňové příjmy pro sociální tarify k zaměření nejzranitelnějších domácností. "Udržitelná a spravedlivá produkce je dražší než ta špinavá a nespravedlivá. Chceme-li, aby si každý mohl dovolit důstojný život, musíme se vypořádat s těmito nerovnostmi. Bez sociální spravedlnosti k energetické transformaci nedojde a bez ní se naše společnosti zhroutí," řekl.
Pandora Papers
Později téhož dne, tedy ve středu, europoslanci aktuálně diskutovali o kauze Pandora Papers, která dokumentuje globální vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky. Kritizovali neschopnost vlád řádně reformovat zastaralé daňové zákony. Publikovaná zjištění označili někteří členové EP za další důkaz o nedostatečném úsilí Evropské unie v boji proti těmto praktikám. Vícero řečníků poukázalo na informaci o nemovitostech českého premiéra Andreje Babiše nakoupených skrze offshorové společnosti či kritizovalo úterní rozhodnutí vyškrtnout tři země z unijního seznamu daňových rájů. Zástupci Evropské komise a Rady EU naopak ujišťovali, že boj proti obcházení daní a praní špinavých postupuje.
Europoslanci připomněli, že Pandora Papers není prvním projektem investigativních novinářů, který upozorňuje na využívání daňových rájů nebo tzv. offshorových firem. "Dnes to jsou Pandora Papers, včera to byly Panama Papers, LuxLeaks, Falcianiho seznam, Paradise Papers atd. Realita je taková, že jsou to stejní lidé, kteří páchají stejné zločiny. Naši lídři dávají najevo pobouření, ale nic se nemění," připomněl například Luis Garicano ze třetí nejsilnější frakce Obnova Evropy
Představitel sociálnědemokratické frakce Jonás Fernández uvedl, že se cítí zahanbený, protože ani po letech debat se nepodařilo zavést potřebná opatření a dosažený pokrok očividně není dostatečný. On i další poslanci kritizovali skutečnost, že ministři financí členských zemí EU v úterý vyškrtli ostrovní státy Seychely a Dominika, stejně jako britské zámořské území Anguilla ze seznamu míst, které unie považuje za daňové ráje.
Daňové ráje a netransparentní offshorové společnosti hrají ústřední roli v kauze Pandora Papers, která se dotýká podezřelých finančních transakcí stovek politiků a dalších osobností z více než 90 zemí. Pod vedením Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) na ní pracovali reportéři z celého světa, kteří na základě uniklých dat mimo jiné popsali Babišův nákup nemovitostí ve Francii skrze offshorové firmy. Informace o této a dalších transakcích byly publikovány v neděli a EP následně zařadil tento bod na program svého plenárního zasedání.
Arktická oblast
Arktické státy a mezinárodní společenství by se měly zasadit o to, aby Arktida zůstala oblastí konstruktivní spolupráce bez zvýšeného napětí, uvedl Evropský parlament ve středečním hlasování a zdůraznil závazek EU k dlouhodobému udržitelnému a mírovému rozvoji regionu.
"Uvítala bych aktualizování politiky EU vůči arktické oblasti, jež by se nadále soustředila na témata, související s lokálními komunitami, zejména pokud jde o původní obyvatelstvo. V naší zprávě jsme podtrhli, že unijní strategie pro Arktidu musí reflektovat nové bezpečnostní okolnosti, rostoucí geopolitické napětí a nové tamní hráče, jako je Čína. Je třeba, abychom si uvědomili, že v arktické oblasti nejsme sami: spolu s našimi spojenci, jimiž jsou Spojené státy, Kanada, Norsko a Island, se můžeme zasadit o prosperující a mírovou budoucnost v této oblasti," zmínila po hlasování europoslankyně-zpravodajka Anna Fotygová (Evropští konzervatisté a reformisté) z Polska.
Poslanci rovněž ve středu přijali zprávu, v níž požadují přijetí opatření na ochranu obětí partnerského násilí a ve sporu o práva péče o dítě. Zpráva zdůrazňuje, že počet případů partnerského násilí během pandemie vzrostl a pro oběti bylo obtížnější vyhledat pomoc. Následující den přijal EP usnesení, ve kterém vyjádřil solidaritu s ženami z Texasu v otázce nedávných omezení potratů.
Bezpečnost na silnicích, kybernetická obrana, umělá inteligence
Opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu, včetně omezení rychlosti na 30 km/h v obytných oblastech a nulové tolerance k řízení pod vlivem alkoholu, jsou způsobem, jak do roku 2050 dosáhnout nulové úmrtnosti na silnicích EU. Poslanci to uvádějí v usnesení, které přijali ve středu.
Poslanci ve zprávě přijaté ve čtvrtek zdůraznili, že společná politika v oblasti kybernetické obrany a spolupráce EU týkající se kybernetických schopností patří mezi klíčové otázky potřebné pro hlubší rozvoj posílené evropské obranné unie. V samostatné zprávě požadovali přísná ochranná opatření při použití nástrojů umělé inteligence v kontextu vymáhání práva nebo překračování hranic. Chtějí tak bojovat proti diskriminaci a zajistit právo na soukromí.
Čeští pirátští europoslanci v této souvislosti upozornili, že to byli právě oni, komu se po dlouhém vyjednávacím boji podařilo prosadit do zprávy Evropského parlamentu úplný zákaz biometrického sledování na veřejnosti, jako například využívání rozpoznávání obličejů na veřejných místech. Tato technologie by se podle nich dala velmi lehce zneužít, a navíc často chybuje. "Jde o absolutní průlom. Evropský parlament se poprvé jasně vymezil proti zneužívání umělé inteligence k plošnému šmírování, které by dalo autoritářům další nástroj, jak pronásledovat svoje odpůrce. Už teď vidíme v Česku, že například premiér Andrej Babiš nepouští některé novináře na svoje tiskové konference, jeho bodyguardi na ně útočí a ještě by měl možnost je sledovat na veřejnosti? Tohle jsme nedopustili," sdělil místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja, který je zároveň zpravodajem stanoviska ve výboru pro vnitřní trh.
Vztahy mezi EU a USA, Bělorusko
Poslanci v usnesení o budoucích vztazích mezi EU a USA vyzvali k lepší koordinaci v otázkách týkajících se Číny, aby se předešlo napětí. Prosazují strategickou autonomii EU v obranných a hospodářských vztazích. Parlament v usnesení přijatém ve čtvrtek naléhal na země EU, aby dále posilovaly cílené hospodářské sankce soustředěné na hlavní běloruská odvětví, a vyjádřil solidaritu s Litvou, Polskem a Lotyšskem a dalšími zeměmi EU, kterých se týkají pokusy režimu nasměrovat migranty a uprchlíky k vnější hranici EU.
