Reuters: Změna klimatu je podle vědců příčinou letošních veder a záplav

foto Ilustrační foto - Budova Reuters.

Londýn - Extrémní počasí - od nadprůměrných vln veder po neobvykle silné lijáky - způsobilo v letošním roce dramatické změny po celém světě. Vlivem extrémního počasí zahynuly tisíce lidí a další miliony musely opustit své domovy. Vědci tvrdí, že mnohé z letošních katastrof lze přiřadit k důsledkům změny klimatu, informovala agentura Reuters.

V posledních třech měsících monzunové deště způsobily katastrofální záplavy v Bangladéši a vlny veder sužovaly části jižní Asie a Evropy. Dlouhotrvající sucho mezitím uvrhlo miliony lidí ve východní Africe na pokraj hladomoru.

Tým klimatologů v úterý zveřejnil studii v časopise Environmental Research: Climate. Vědci podrobně zkoumali, jakou roli vlastně sehrála změna klimatu v jednotlivých událostech posledních dvou desetiletí. Výsledky podle nich potvrzují dlouhodobé varování, že globální oteplování změní svět, jak ho známe.

"V případě vln veder a extrémních srážek jsme zjistili, že mnohem lépe rozumíme tomu, jak se mění intenzita těchto jevů v důsledku změny klimatu," uvedl spoluautor studie Luke Harrington, klimatolog z Victoriiny univerzity ve Wellingtonu. Mnohem méně ale ví odborníci o tom, jak globální oteplování ovlivňuje například lesní požáry a sucho.

Chybějící data z mnoha chudších zemí totiž odborníkům ztěžují pochopení toho, co se v oněch regionech děje, uvedla spoluautorka Friederike Ottová, klimatoložka, která je jednou z vedoucích mezinárodní výzkumu World Weather Attribution (WWA).

"V podstatě všechna vedra na celém světě jsou intenzivnější a pravděpodobnější v důsledku změny klimatu," uvedl spoluautor studie Ben Clarke, odborník na životní prostředí z Oxfordské univerzity.

Obecně lze podle WWA říci, že vlna veder, u které byla dříve pravděpodobnost výskytu jedna ku deseti, je nyní téměř třikrát pravděpodobnější. Nejvyšší teplota, kterých takové vlny dosahují, je navíc o zhruba jeden stupeň výš, než by tomu bylo za normálních podmínek.

Například dubnová vedra, při nichž teplota v Indii a Pákistánu vystoupala nad 50 stupňů Celsia, byla podle WWA 30krát pravděpodobnější právě v důsledku změny klimatu. Také červnové teploty, zaznamenané na severní polokouli, od Evropy po Spojené státy, zdůrazňují to, co ukazuje studie. "Četnost vln veder se zvýšila," řekla Ottová.

Nedávno došlo v Číně k rozsáhlým záplavám v důsledku silných dešťů. Ve stejné době byl Bangladéš zasažen záplavami, které vyvolaly vydatné monzunové deště. Přívalové deště jsou obecně stále častější a intenzivnější. Je tomu tak proto, že teplejší vzduch zadržuje více vlhkosti, takže bouřkové mraky jsou těžší v momentě, kdy se protrhnou.

Vědcům se však nedaří zjistit, jak změna klimatu přímo ovlivňuje sucho. Podle studie jsou vyšší teploty na západě USA způsobeny rychlejším táním sněhové pokrývky, zatímco sucha ve východní Africe zatím nebyla přímo spojena se změnou klimatu. Méně srážek v jarním období dešťů ale souvisí s teplejšími vodami v Indickém oceánu. Kvůli nim začne pršet nad oceánem ještě předtím, než mraky stihnou dorazit k Africkému rohu.

Horké počasí a požáry dál sužují jih Evropy

Kvůli požárům v departementu Gironde na jihu Francie muselo domovy opustit už přes 12.000 lidí, uvedla stanice BBC. Na jihu Španělska vyhnal lesní požár jihozápadně od Málagy z domovů asi 2300 lidí. S následky vlny veder se potýká také Portugalsko, Itálie nebo Řecko, stav nouze vyhlásila i Británie.

S dvěma požáry v Gironde, z nichž jeden zuří nedaleko od Bordeaux, bojuje podle BBC přibližně 3000 hasičů. Plameny zachvátily plochu o asi stovce kilometrů čtverečních.

"Nikdy jsem nic podobného neviděla. Člověk má pocit, jako kdyby nastala postapokalypsa," sdílela své pocity s agenturou AFP Karyn, obyvatelka městečka Teste-de-Buch krátce předtím, než úřady nařídily preventivní evakuaci obce.

Ve Španělsku pozorovali velká oblaka dýmu stoupající na oblohu zpoza kopců také letní hosté na pláži v středomořském letovisku Torremolinos. S požárem u města Mijas se potýká několik letadel.

V Řecku hasiči bojují s plameny asi 50 kilometrů jižně od Atén a také na severním krétském pobřeží, kde bylo evakuováno sedm vesnic poblíž letoviska Rethymnonu. V Portugalsku propukly požáry východně od Porta. Teploty se na některých místech v zemi vyšplhaly až na 47 stupňů.

Italská vláda vyhlásila stav nouze v oblasti vyschlého údolí řeky Pád. Nejdelší řeka v zemi na některých místech připomíná pouhý pramínek, napsala BBC.

Problémy s pojené s horkým počasím zasahují i další části Evropy. Nouzový stav vyhlásila také Británie, poněvadž se očekává, že teploty tam dosáhnou 40 stupňů Celsia. Nejvyšší varování se v pondělí a úterý vztahuje na oblast zahrnující Londýn a Manchester. Některé školy skončí dříve výuku a zdravotnická zařízení zruší některé naplánované návštěvy pacientů.

V Rakousku bojují hasiči již čtvrtý den s požárem ve vojenském výcvikovém areálu v Ebenfurthu jižně od Vídně. Do operace je zapojeno podle agentury APA 200 požárníků a 150 příslušníků ozbrojených sil.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 11.09.2025 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je čtvrtek 11. září 2025

Očekáváme v 09:00 18°C

Celá předpověď