Restituce šlechtického majetku: Czerninové

Historie rodu: Patří mezi nejstarší a nejvýznamnější české rody. Jejich role v českých dějinách je mnohoznačná. Zatímco jeden Czernin se po vyhnání ze země vrátil do Čech v řadách císařského vojska bojujícího na Bílé hoře, druhý skončil svůj život na staroměstském popravišti. Zatímco jeden Czernin byl vězněn v nacistickém žaláři, druhý zemřel v uniformě wehrmachtu. Svůj původ rodina odvozuje od prastarého českého panského rodu Drslaviců. Prapředek rodu je doložen již ve 12. století. V průběhu staletí se rod rozdělil na několik větví, které však později opět zmizely. Většího významu v českých dějinách nabyla větev chudenická.

Tradiční sídlo v Chudenicích v západních Čechách Czerninové vlastnili sedm století, přišli o něj v roce 1945. Majetek byl zkonfiskován podle Benešových dekretů, protože poslední majitel Czernin-Morzini přijal říšské státní občanství. V roce 1947 získaly areál zámku Plzeňské pivovary, které zde vybudovaly rekreační středisko.

Dědicem statků chudenických Czerninů se před druhou světovou válkou stal hrabě Evžen Czernin (1892-1955). Vlastnil zámky Petrohrad a Krásný Dvůr v severních Čechách a jihočeský Jindřichův Hradec. V roce 1938 neodmítl při záboru Sudet německou národnost, s odtržením Sudet ani s následnou okupací zbytku Československa však údajně nesouhlasil. Jeho starší syn Karel Evžen (1920-1940) padl jako příslušník wehrmachtu.

Hrabě Rudolf Theobald (1904-1984) z vinořské větve se naopak jednoznačně postavil na stranu českého státu a za války byl nacisty uvězněn. On a několik dalších Czerninů podepsali prohlášení české šlechty z roku 1939. Byl posledním majitele zámku Dymokury, které mu byly v roce 1948 zkonfiskovány. Část rodiny, která zůstala v Čechách byl perzekvována komunistickým režimem. Dymokury byly rodině po roce 1989 vráceny.

Tradiční sídla rodu

Dymokury, Hlušice, Petrohrad, Chudenice, Jindřichův Hradec, Krásný Dvůr, Maršov, Vrchlabí

Příslušníci rodu nejvíce spjatí s restitucemi

Evžen Czernin (1892-1955)

Jako adoptovaný prasynovec Františka Czernina (1857-1932) se stal dědicem statků chudenických Czerninů. Vlastnil zámky Petrohrad a Krásný Dvůr v severních Čechách a jihočeský Jindřichův Hradec. Jeho starší syn Karel Evžen (1920-1940) padl jako příslušník wehrmachtu ve Francii. Evžen Czernin v listopadu 1945 požádal o vydání osvědčení o zachování československého občanství, které mu bylo odňato vzhledem k jeho německé národnosti na základě Benešovýchdekretů. Předběžné osvědčení obdržel o několik dní později. Poté, co jej v Praze vyslýchala sovětská tajná policie NKVD, však Czernin v prosinci 1945 z Československa odešel. Vyřízení žádosti o zachování československého občanství Czernin urgoval i po odchodu do Rakouska, kde žil až do své smrti v roce 1955. Po roce 1990 požádal o vyřízení žádosti jeho syn Rudolf.

Rudolf Theobald Czernin (1904-1984)

Pocházel z vinořské větve Czerninů. V době nacistické okupace se postav na stranu českého státu a za války byl nacisty uvězněn. On a několik dalších Czerninů podepsali prohlášení české šlechty z roku 1939. Byl posledním majitele zámku Dymokury, které mu byly v roce 1948 zkonfiskovány. Část rodiny, která zůstala v Čechách byl perzekvována komunistickým režimem. Dymokury byly po roce 1989 vráceny jeho synovi Děpoldovi.

Děpold Czernin * 1936

Syn hraběte Rudolfa Czernina, posledního soukromého majitele zámku Dymokury na Nymbursku. Po roce 1990 získal zpět zámek v Dymokurech s více než 2000 hektarů pozemků a dalším majetkem.

Rudolf Czernin * 1923 (*1924 ?)

Syn Evžena Czernina, posledního vlastníka statků chudenických Czeninů. Má rakouské i české státní občanství. V roce 1995 požádal Okresní úřad v Jindřichově Hradci o vyřízení žádosti svého otce ohledně zachování československého občanství a vznesl nároky mimo jiné na zámek a další majetek v Jindřichově Hradci. Jde o majetek, který byl po druhé světové válce na základě Benešových dekretů zkonfiskován jeho rodičům Evženu Czerninovi a Josefině Czerninové-Schwarzenbergové.

Majetek vrácený rodu v restituci

Zámky

Dymokury (Nymbursko; vrácen Děpoldu Czerninovi)

Pozemky

2000 ha zemědělské půdy, lesů a rybníků (vráceno Děpoldu Czerninovi)

Další majetek

sodovkárna, sladovna, hospodářské dvory, hotel a údajně značný bytový fond v Dymokurech a okolí (vráceno Děpoldu Czerninovi)

Další majetkové nároky

Jeden z potomků rodu Rudolf Czernin požádal v roce 1994 o navrácení zhruba třiceti panství, zámků a statků i s polnostmi, lesy a rybníky v panství, zámků a statků i s polnostmi, lesy a rybníky v západních, severních a jižních Čechách požádal Rudolf Czernin. Deník Právo z 29.11.1997 uvedl, že jde o majetek v hodnotě přesahující jednu miliardu korun.

Zámky

mj. Jindřichův Hradec (o vydání požádal Rudolf Czernin)

Pozemky a další majetek

rybníky, lesy a pole na Jindřichohradecku (žádost Rudolfa Czernina)

800 ha lesa u Lišova a Štěpánovic na Českobudějovicku (žádost Rudolfa Czernina)

další majetek v západních, severních a jižních Čechách (žádost Rudolfa Czernina)

Restituční kauza Rudolfa Czernina

Prosinec 1992 - Ministerstvo vnitra udělilo výjimky a přiznalo státní občanství osmi příslušníkům někdejších šlechtických rodů Waldsteinů, Blücherů, Salmů, Czerninů a rodu Arco. Výjimku udělilo podle zpráv tisku po intervenci tehdejšího náměstka ministra mezinárodních vztahů Pavla Bratinky (ODA).

Jaro 1994 - Rudolf Czernin požádal podle tisku o navrácení zhruba třiceti panství, zámků a statků i s polnostmi, lesy a rybníky v západních, severních a jižních Čechách. (Právo/29.11.1997)

1995 - Rudolf Czernin požádal Okresní úřad v Jindřichově Hradci o vyřízení žádosti jeho otce Evžena Czernina, který zemřel v roce 1995, o vydání osvědčení o československém občanství. Úřad mu sdělil, že o občanství zemřelé osoby nelze vést spor a že záležitost považuje za vyřízenou. V záležitosti nerozhodlo ani ministerstvo vnitra, na něž se Rudolf Czernin poté několikrát obrátil.

25. září 1997 - Ústavní soud vyhověl stížnosti Rudolfa Czernina a přikázal ministerstvu vnitra, aby rozhodlo v otázce státního občanství stěžovatelova otce Evžena Czernina. Získání osvědčení by mohlo Rudolfovi umožnit vznesení restituční nároky na majetek v Jindřichově Hradci včetně tamního zámku.

Červen 2002 - Pozemkový úřad v Českých Budějovicích rozhodl o vydání 800 hektarů lesa u Lišova a Štěpánovic na Českobudějovicku Rudolfu Czerninovi. Proti rozhodnutí úřadu se odvolal státní podnik Lesy ČR, který se mimo jiné snažil zpochybnit státní občanství Czerninovy matky Josefíny, po které měl restituent lesy získat.

2. října 2002 - Krajský soud v Českých Budějovicích vrátil restituci Czerninových lesů zpět Pozemkovému úřadu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je čtvrtek 21. října 2021

Očekáváme v 13:00 16°C

Celá předpověď