Praha - Vysoké školství podle České konference rektorů (ČKR) trpí zhoršením financování, akademické prostředí kvůli tomu přestává být konkurenceschopné. ČKR proto žádá vládu o nápravu. Organizace to uvedla ve svém prohlášení podepsaném předsedou Martinem Barešem. Na podfinancování VŠ rektoři upozorňují opakovaně, v únoru uvedli, že by vláda měla na vysoké školství dát o deset miliard korun ročně více než nyní.
V dnes zveřejněném prohlášení ČKR konstatovala, že vysoké školství je strategickým sektorem pro výzkum, klíčovým partnerem při budování vzdělanostní společnosti a tedy zásadní z hlediska budoucího hospodářského rozvoje, nicméně trpí reálným poklesem peněz. Podíl vysokých škol v rozpočtu ministerstva školství klesl z 18 procent v roce 2010 na 12 procent v roce 2021 a podíl výdajů na vysoké školství je vzhledem k hrubému domácímu produktu ve srovnání s dalšími státy sdruženými v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) výrazně nižší, uvedli rektoři.
Podle nich i v důsledku dalších negativních jevů, jako je vysoká inflace a zdražování energií, a v souvislosti s nárůstem platů v regionálním školství přestává být vysokoškolské prostředí konkurenceschopné, což vede k odlivu mozků z něj. "Apelujeme proto na Vládu ČR, aby uvedené negativní trendy a tendence zvrátila, aby postupovala odpovědně a zjednala nápravu," napsala ČKR.
Více peněz ze státního rozpočtu pro univerzity požaduje i Vysokoškolský odborový svaz (VOS), volá také po zrovnoprávnění tarifů mezd mezi jednotlivými obory na vysokých školách. Se svými výdělky nejsou spokojeni mimo jiné pedagogové humanitních a sociálněvědních fakult, na jejichž podporu svaz vyhlásil na úterý 28. března symbolickou stávkovou pohotovost. Zapojit se má do ní 12 fakult. Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci je podle svazu v plánu i výstražná stávka, protestovat se bude i v dalších šesti městech.
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) dříve avizoval, že se situací na univerzitách bude zabývat. Zástupci resortu ale upozorňují, že mzdová politika a určování počtu zaměstnanců je výhradně v kompetencích univerzit. Na vzdělávání na veřejných VŠ je letos podle MŠMT určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy víc než loni. Další peníze podle mluvčí úřady Anety Lednové plynou univerzitám z dotací na výzkum a vývoj.
Mzdovou politikou na VŠ se podle ředitelky sekce vysokého školství na MŠMT Radky Wildové nyní zabývá pracovní skupina, jejíž vznik Balaš inicioval. Ve skupině má své zástupce například i Rada vysokých škol a ČKR. Lednová ve čtvrtek ČTK bez bližších informací řekla, že k problematice financování VŠ bude na pondělí 27. března svolané jednání.
Dokument: Rozpočet VŠ by se měl letos na mzdy mimořádně zvýšit o 901 milionů Kč
Rozpočet univerzit by se měl v letošním roce mimořádně navýšit o zhruba 901 milionů korun, vyplývá to z dokumentu pracovní skupiny, která se na ministerstvu školství věnuje mzdové politice na vysokých školách. Dokument má ČTK k dispozici. Finance by podle něj měly být určené na odměňování vysokoškolských pedagogů. Kvůli nespokojenosti s výdělky se 28. března na 12 fakultách chystají protestovat vyučující humanitních a sociálněvědních oborů, Vysokoškolský odborový svaz (VOS) je na ten den podpořil vyhlášením symbolické stávkové pohotovosti.
"Při zohlednění skutečnosti, že rozpočet vysokých škol již byl v roce 2022 posílen o 500 milionů korun, které lze využít na opatření ve mzdové oblasti, činí potřeba navýšení objemu prostředků pro vysoké školy pro období od 1. dubna do 31. prosince 2023 (…) 900,867.703 korun," píše se v materiálu pracovní skupiny k mzdové situaci na univerzitách. Na vzdělávání na veřejných VŠ je letos podle MŠMT určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy víc než loni. Další peníze podle Lednové plynou univerzitám z dotací na výzkum a vývoj.
Pracovní skupina, jejíž vznik podle mluvčí MŠMT Anety Lednové inicioval ministr školství Vladimír Balaš (STAN), měla za cíl navrhnout řešení financování univerzit. Česká konference rektorů (ČKR), Rada vysokých škol (RVŠ) a odboráři poukazují na to, že vysoké školství je dlouhodobě podfinancované. ČKR dnes ve svém prohlášení uvedla, že žádá vládu o nápravu, protože akademické prostředí přestává být konkurenceschopné. Lednová ČTK ve čtvrtek řekla, že k problematice financování VŠ bude na pondělí 27. března svolané jednání. Bližší informace neuvedla.
Podle dokumentu, který připravila pracovní skupina, by měl rozpočet pro veřejné univerzity v roce 2024 vzrůst oproti letošku o 10,8 miliardy Kč, v roce 2025 o 13,8 miliardy a v roce 2026 o 16,8 miliardy korun. Cílem je přitom to, aby výdaje na vzdělávání na vysokých školách dosáhly úrovně 0,65 procenta HDP. Po navýšení rozpočtu tak, aby podíl rozpočtu univerzit na HDP alespoň 0,6 procenta, volá RVŠ. Podobně se vyslovila i ČKR.
Odpovídající měsíční mzda by podle dokumentu pracovní skupiny na MŠMT měla být pro profesora ve výši 100.000 Kč, pro docenta 70.000 Kč a pro odborného asistenta 55.000 Kč. V roce 2022 podle materiálu, který údaje uvádí s odkazem na data v Informačním systému o průměrném výdělku, byla průměrná měsíční mzda profesora asi 98.000 Kč, docenta asi 73.000 Kč a odborného asistenta 51.000 Kč.
Výdělky učitelů se ale na různých fakultách liší. Nízké jsou podle tvrzení v dokumentu průměrné příjmy profesorů na právnických, filozofických, humanitních, teologických a uměleckých fakultách, a to včetně oboru architektury. U odborných asistentů je mzda podle materiálu nízká na všech fakultách s výjimkou fakult informatiky.
V roce 2022 podle dokumentu působilo v průměru na veřejných VŠ 30.665 zaměstnanců, jejichž mzda je hrazena ze státního rozpočtu. Z nich 15.271 byli akademičtí pracovníci, tedy profesoři, docenti či odborní asistenti. Odborní asistenti tvoří asi polovinu těchto akademiků.
V pracovní skupině ke mzdám na univerzitách zasedli zástupci MŠMT, ČKR, RVŠ, odborů ve školství a Národního akreditačního úřadu. Zástupci resortu zároveň upozornili, že mzdová politika a určování počtu zaměstnanců je ale výhradně v kompetencích univerzit.
