Plzeň - Česká konference rektorů (ČKR) nesouhlasí s návrhem střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2024 a 2025 pro vědu a vysoké školy. Požaduje, aby přidělované peníze zohlednily demografickou křivku, tedy potenciální nárůst počtu studentů, jichž bude kvůli silným ročníkům přibývat, a inflaci i nutnost vyšších mezd. Navržené omezení peněz by znamenalo zásadní ohrožení vysokých škol (VŠ) v ČR, řekl ČTK po jednání pléna ČKR rektor Masarykovy univerzity a předseda ČKR Martin Bareš. Podobně se už dříve vyjádřila i Rada vysokých škol. Podle ministerstva školství (MŠMT) dostanou vysoké školy o 8,09 procenta více peněz než v roce 2022. Kolik peněz veřejné vysoké školy určí na mzdy svých zaměstnanců, je na univerzitách, sdělila ČTK mluvčí resortu Aneta Lednová.
"Stávající návrh rozpočtu pro rok 2023, který byl včera (ve středu) schválen Poslaneckou sněmovnou, odráží možnosti, které v současné době republika má. Oceňujeme, že se podařilo navýšit rozpočet proti prvotnímu plánu i proti loňsku o 2,3 miliardy korun, ale to neřeší nároky, které vyplývají z energetické krize, inflačních tlaků a dalších," uvedl Bareš. VŠ podle něj od pandemie covidu-19 i po dobu ruské agrese na Ukrajině velmi viditelně pomáhají a zapojují své vlastní naspořené fondy, aby rok 2023 přežily. Podle něj má ČKR příslib, že se pro VŠ budou ještě hledat ve státním rozpočtu další peníze.
Na vzdělávání na veřejných VŠ je na příští rok určeno asi 30,9 miliardy Kč, přičemž letos univerzity hospodaří se zhruba 28,6 miliardy Kč. Například v roce 2018 bylo pro VŠ vyčleněno 24,6 miliardy a v roce 2021 asi 28,4 miliardy Kč. Většina peněz z rozpočtu na roku 2023, tedy 28,1 miliardy, je podle Lednové určena na běžné výdaje, z nichž asi 90 procent se použije na mzdové náklady. "MŠMT poskytuje na činnost veřejným vysokým školám příspěvek, o jehož konkrétním použití si rozhoduje veřejná vysoká škola sama, a je proto na ní, jaký podíl použije na mzdové náklady," uvedla. Další peníze univerzitám podle mluvčí plynou z dotací, například na výzkum a vývoj.
"Jsme rádi, že bylo přidáno 2,3 miliardy korun," uvedl rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. Vysoké školy původně chtěly navíc 5,5 miliardy Kč. "My žádný další tlak na navyšování v tomto roce vytvářet nebudeme. Pokud by ale peníze přibyly, tak bychom byli jenom rádi," podotkl Tuleja. Do střednědobého výhledu se ale podle něj musí promítnout růst cen energií, inflace a s tím spojený zvyšující se rozdíl mezi vývojem platů na vysokých školách a v regionálním školství. "S tímto dlouhodobě bojujeme uvnitř univerzit a čím více se bude prohlubovat, tak tím větší nebezpečí je, že lidé z vysokých škol začnou odcházet, protože za chvíli, možná, učitelé na středních a základních školách budou lépe placeni než naši docenti a profesoři, což je pro nás velké nebezpečí," dodal.
Z 2,3 miliardy korun půjde jedna miliarda na investiční rozvoj, 800 milionů na provoz vysokých škol a částečně na zdražení energií a 500 milionů by mělo jít na rozvoj a kvalitu. "Myslím, že jsme schopni s tím přežít, ale musíme zapojovat vnitřní fondy. Je dobře, že je máme," uvedl Bareš. Podle něj je dobře pro společnost, že je demografie ročníků 2006 až 2008 kulminující. "Tomuto budeme čelit na vysokých školách nejpozději za čtyři roky a na to je třeba se připravit. Potřebujeme vzdělanou společnost," řekl Bareš.
ČKR dále vyzvala vládu, aby účinně spolupracovala na zajištění střednědobého výhledu financování výzkumných infrastruktur a dalších prioritních výdajů na výzkum, vývoj a inovace. "Dlouhodobě se nainvestovalo do výzkumných center na univerzitách, vysokých školách a ústavech Akademie věd. Plní svou roli, proběhla příslušná hodnocení, nicméně není stále uzavřen rozsah financování a je potřeba, aby mezi sebou daleko víc komunikovala a nalezla řešení příslušná resortní ministerstva," uvedl šéf ČKR. Podle něj je to hlavně ministerstvo školství a úřad vlády přes ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou (TOP 09). Na výzkum a vývoj ve školství je pro příští rok vyhrazeno 20,3 miliardy korun včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy korun vyšší než letos.
ČKR očekává další jednání o zvýšení částky z Národního plánu obnovy, aby se posílily investice do vysokoškolského vzdělávání i do vědy, výzkumu a inovací. "Národní plán je vlastně financování navíc, což vítáme. Ukazuje se, že ta alokace bude pro ČR navýšena, ještě nevíme úplně o kolik. Nicméně v tom navýšeném plánu se toho velmi málo týká vysokých škol a vědy a výzkumu. A my se hlásíme o své slovo, protože vysoké školy se opravdu denně podílejí na vzdělávání stovky tisíc mladých," řekl Bareš. Podle něj se stále hovoří o roli vědy a výzkumu, ale dřív než se někdo stane výzkumníkem, tak musí projít dlouhodobým procesem vzdělávání.
