Registrační značky byly na slovinském území zavedeny ještě v rámci rakouskouherského systému v roce 1906. Protože Rakousko bylo vždy pro Slovince velkým vzorem, také po nabytí slovinské nezávislosti počátkem devadesátých let se podoba registračních tabulek slovinských vozidel znovu uchýlila k rakouskému modelu.
Na území dnešního Slovinska byla povinnost registrovat motorová vozidla uzákoněna v rámci Rakouska-Uherska roku 1906. Bílé registrační tabulky s černými písmeny a číslicemi musely být umístěny vepředu a vzadu každého vozidla. Jednotlivým zemím monarchie byla přidělena počáteční písmena registrační značky. Pro zemi Kraňsko, kam dnešní Slovinsko patřilo, bylo vybráno písmeno „J“. Za písmenem následovala římská číslice a po ní kombinace číslic arabských.
Po vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1919, přejmenovaného v roce 1929 na Království Jugoslávie, byl změněn i systém registrace motorových vozidel. V meziválečné Jugoslávii platily až do obsazení země Německem v roce 1941 krémové evidenční tabulky s černou pořadovou číslicí. V modrozeleném pruhu na levé straně tabulky byl uveden rok registrace a zemská příslušnost vozidla, vyjádřená arabskou číslicí. Pro Slovinsko se používala číslice 2.
Po osvobození Jugoslávie byly roku 1947 zavedeny nové evidenční tabulky v krémové barvě se zkratkou „FLRJ“ (Federativní lidová republika Jugoslávie) a s rudou hvězdou v levé části. V hlavním poli byla černá pořadová číslice, které před pomlčkou předcházelo označení zemské příslušnosti, pro Slovinsko písmenem „S“.
V roce 1956 byla na registračních tabulkách zkratka jugoslávského státu vypuštěna, ale symbol rudé pěticípé hvězdy zůstal.
Rudá pěticípá hvězda byla na jugoslávských, tedy i na slovinských poznávacích značkách zachována také po reformě z roku 1961 jako rozdělovník mezi označením místní příslušnosti vozidla písmenným kódem, například pro Lublaň písmeny „LJ“, a dvěma dvojicemi číslic, oddělených pomlčkou.
Po vyhlášení nezávislosti Slovinska byly v roce 1992 zavedeny nové evidenční značky podle rakouského vzoru. Za označením místní příslušnosti byl, stejně jako v Rakousku, umístěn erb města. Pouze lemování evidenční tabulky nebylo jako v Rakousku červené, ale zelené.
Po vstupu Slovinska do Evropské unie roku 2004 byl na registrační značku, už bez zeleného lemování, umístěn vlevo modrý evropský pruh s dvanácti zlatými hvězdičkami nahoře a s mezinárodní poznávací značkou „SLO“ dole.
Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc. Autor je profesorem na Právnické fakultě University Karlovy
