Vídeň/Brusel - Rakousko a dalších sedm zemí včetně Slovenska požaduje více unijních opatření na ochranu vnějších hranic EU, rychlejší vyhošťování migrantů a novou readmisní dohodu se třetími státy o vracení neúspěšných žadatelů a azyl. Informuje o tom agentura APA, podle níž se vrcholní představitelé těchto zemí s požadavky obrátili dopisem na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a předsedu Evropské rady Charlese Michela. Migrační politika EU má být jedním z hlavních témat čtvrtečního a pátečního mimořádného summitu EU.
"Podle našeho mínění je současný azylový systém nefunkční a v první řadě ho využívají cyničtí převaděči, kteří zneužívají neštěstí žen, mužů a dětí," stojí v dopise, který má APA k dispozici.
Dopis podepsali kromě rakouského kancléře Karla Nehammera a slovenského premiéra Eduarda Hegera také premiéři a premiérky Dánska, Řecka, Lotyšska, Estonska a Malty a litevský prezident Gitanas Nauséda. "Některé členské státy mají stejně nebo více příchodů a žádostí (o azyl) než během migrační krize v letech 2015 a 2016," píšou v dopise.
Národní a místní úřady příval podle politiků zvládají jen s obtížemi. Situace je "nanejvýš znepokojující a naléhavě vyžaduje politickou pozornost a konkrétní opatření" také proto, aby se členské státy mohly přednostně věnovat lidem, kteří potřebují mezinárodní ochranu, například Ukrajincům vyhnaným ze své země ruskou agresí.
Signatáři dopisu komisi vyzvali, aby předložila opatření pro všechny důležité migrační trasy. Má být posílena ochrana vnějších hranic a vybudována příslušná infrastruktura v oblastech u námořních hranic.
"Ústřední roli v plném rozsahu" na sebe musí vzít unijní agentura pro ochranu hranic Frontex, a to i pokud jde o navracení a opatření proti ilegálnímu překračování hranic ve třetích státech.
"Urychlená a častější navracení z EU musí doprovázet plynulé zpracovávání a odmítání neodůvodněných žádostí o azyl ze strany státních příslušníků bezpečných zemí původu," napsali představitelé osmi zemí. Dohody se třetími státy by přitom podle nich mohly být uzavírány po vzoru dohody mezi EU a Tureckem z roku 2016. Dále šéfové vlád mimo jiné požadují sladění vízové politiky kandidátských zemí jako Srbsko s vízovou politikou EU.
