Pyramida v kutnohorské kostnici vydala kosti i stavební suť

foto Restaurátoři objevili v kutnohorské kostnici další hromadné hroby (na snímku z 28. listopadu 2019) s oběťmi moru a hladomoru.

Kutná Hora - Nepřeberné množství kostí, ale i fragmenty středověkého skla vydala první ze čtyř pyramid z lidských kostí, kterou restaurátoři rozebrali v kutnohorské kostnici. Zklamáním pro ně bylo zjištění, že více než polovinu pyramidy tvoří poničené kosti nebo historická stavební suť. Archeologové, kteří po nich nastoupili, pod podlahou odkryli zbytky dalších hromadných hrobů s oběťmi moru a hladomoru. Celkově již počet hromadných hrobů objevených v kostnici stoupl z 32 na 34 a jde o evropský unikát, řekl novinářům Jan Frolík z Archeologického ústavu.

Fotogalerie

Jedna z nejnavštěvovanějších středočeských památek prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která začala v roce 2014 a potrvá až deset let. S demontáží kostí, pocházejících od obětí moru a husitských válek, začali restaurátoři koncem loňského listopadu. Jednotlivé lebky a kosti ze severozápadní pyramidy uložili do 1500 krabic. Některé nálezy přinesly svědectví o špatně srostlých zlomeninách, vývojových vadách na končetinách či různých lebečních zraněních. Po renovaci bude unikátní věž opět sestavena, restaurátoři to chtějí stihnout do prosince příštího roku.

Hlavní projektant Vít Mlázovský uvedl, že ho skladba pyramidy zklamala. Její tvůrci vybudovali jen obvodovou vrstvu a vnitřek vysypali sutí s úlomky kostí. Suť bylo nutné přesýpat a kosti vysbírat. Při zpětném skládání bude nutné zvolit jiný postup, aby byla věž stabilnější.

Video: Pyramida v kutnohorské kostnici vydala kosti i stavební suť
28.11.2019, 15:17, autor: Jan Kholl, zdroj: ČTK

Archeologové pod rozebranou pyramidou objevili nejspodnější část hromadných hrobů. "Zjistili jsme, že žádné hroby z doby existence kostnice tam nejsou. Naopak jsou tam zbytky nejhlubší dochované části dvou dalších hromadných hrobů obětí moru a hladomoru, které tady máme všude kolem kostnice," řekl Frolík.

Starší hroby odborníci spojují s hladomorem v roce 1318, mladší s morovou epidemií v letech 1348 až 1350. Na povrchu zřejmě nebyly označeny, protože jinak by nemohly být starší narušeny při dalším pohřbívání. Stejná situace se opakovala při výstavbě kaple a kostnice v druhé polovině 14. století. Základy kaple byly tehdy vyhloubeny bez respektu k hrobům a některé z nich se tím narušily.

Minimálně ve čtyřech hromadných hrobech jsou podle Frolíka oběti hladomoru a v 11 pozdější morové epidemie. Zbytek musejí odborníci ještě prozkoumat. "Je to evropsky unikátní, protože dohromady z těch hromadných hrobů máme asi 1200 nebožtíků. Mám pocit, že předtím největší počet jednoznačných obětí moru je Londýn asi 700, takže máme i trošku víc. A především všude se muselo velmi klopotně přírodovědeckými metodami dospět k tomu, jestli jsou to opravdu oběti moru, nebo nějaké jiné epidemie. My to víme dopředu na základě kombinace archeologie a historických pramenů," dodal Frolík. Zajímavým objevem při této etapě archeologického průzkumu byl i fragment gotické keramické dlaždice.

Rekonstrukci kostnice sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném. Práce si dosud vyžádaly 45 milionů korun, jenom v letošním roce to bude přes 11 milionů Kč. Po celou dobu oprav je památka přístupná turistům. Loni si kostnici prohlédlo téměř 426.000 lidí, letos to zřejmě bude až půl milionu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

9°C

Dnes je pondělí 9. prosince 2019

Očekáváme v 9:00 6°C

Celá předpověď