Putin v besedě s občany hájil kroky Kremlu a sliboval lepší časy

foto Ruský prezident Vladimir Putin při besedě s občany.

Moskva - Přívalu stížností na snižování životní úrovně a reálných příjmů čelil dnes v tradiční besedě s občany ruský prezident Vladimir Putin. Každoroční "přímá linka" hlavy státu, kterou přenášely všechny hlavní celostátní televize, byla letos věnována téměř výhradně vnitropolitickým problémům. Prezident musel reagovat na kritiku neuspokojivého stavu zdravotnictví, bytového hospodářství, životního prostředí a zásobování. Převzal dokonce odpovědnost za rozmáhající se korupci.

Průběh Putinových besed je v Rusku vždy ostře sledován a jejich scénář Kreml sestavuje s ohledem na oživení klesající prezidentovy prestiže. Víc než v minulosti musel dnes Putin ve více než čtyřhodinové besedě reagovat na dotazy znepokojených občanů ohledně pětiprocentní inflace, nízkých rodinných rozpočtů, nedostatku pracovních příležitostí či problémů s likvidací komunálního odpadu.

Radostnou atmosféru přítomnosti hlavy státu, kterou organizátoři pro Putina pečlivě připravili, kalily stížnosti na platy učitelů nebo zdravotníků. Ve studiu se objevil bývalý vězeň, zbavený po několika měsících vazby obvinění z hospodářského deliktu, který hovořil o kriminalizaci ruského byznysu. V přímých vstupech z regionů zazněla kritika neúnosného stavu nemocnic.

Šéf Kremlu slíbil spoluobčanům růst reálných příjmů, investice do zdravotnictví a školství, snížení inflace a rozvoj infrastrukturních programů. Ne všechny Rusy ale očividně Putinovy odpovědi uspokojily. "Jenom jeden dotaz: kdy odejdete?" objevil se na televizní obrazovce vzkaz jednoho z diváků. "Lidé píší, že život je těžší, kdy bude lépe?" ptali se moderátoři prezidenta.

Zahraničním problémům se kremelský šéf oproti podobným minulým akcím věnoval spíš okrajově. Kritizoval první kroky nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který podle něj nechce řešit krizi na Donbasu a odmítá jednat s povstalci. Vztahy s Washingtonem, včetně obnovení dialogu s Moskvou, podle Putina komplikuje Kongres a začínající kampaň k novým prezidentským volbám. Putin varoval Američany před použitím síly po útoku na tankery v Hormuzském průlivu z minulého týdne.

Většinou se ale Putin věnoval problémům ruského vnitřního trhu, které vyvolávají propad reálných příjmů obyvatel. Poukázal na "vnější šoky" typu západních sankcí, kvůli nimž Rusko podle prezidenta od roku 2014 přišlo asi o 50 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč). Evropská unie prý ztratila dokonce 240 miliard dolarů. Zásadní změnu v sankční politice západních států nelze očekávat, řekl Putin.

Kromě ekonomických ztrát mají sankce na ruské hospodářství ale i pozitivní vliv, pokračoval ruský prezident. Potřeba nahradit západní dovoz aktivizovala mnohá ruská průmyslová odvětví, například strojírenství, energetiku nebo zemědělství. "Mobilizovalo nás to," poznamenal Putin.

Kampaň kolem čínské společnosti Huawei, jejíž produkci chce řada západních států kvůli podezření z napojení na čínskou špionáž bojkotovat, je podle Putina projevem snahy zastavit hospodářský rozvoj Číny. "Totéž se děje vůči nám," prohlásil ruský prezident.

Na prezidenta mířil i dotaz znepokojeného blogera, který kritizoval nedávno přijatý zákon trestající urážky státních orgánů a symbolů. Zákon není namířen proti kritice státní moci, upozornil Putin. "Nikdo nemá právo tento zákon zneužívat k potlačování kritiky státních orgánů všech úrovní," prohlásil. Putin rovněž obhajoval zákon, který vystavuje ruské internetové sítě zvýšené státní kontrole.

Call centrum, které přijímalo dotazy Rusů, bylo podle organizátorů během besedy vystaveno několika kybernetickým útokům ze zahraničí. Útoky DDoS, jejichž cílem bylo zahltit provoz počítačových serverů, se prý podařilo odrazit.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je neděle 20. října 2019

Očekáváme v 7:00 8°C

Celá předpověď