Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky jednal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o společných projektech v energetice. Vyzdvihl také pozitivní vývoj obchodních vztahů mezi oběma zeměmi, informovala agentura TASS.
Turecko podobně jako Západ a další země jinde ve světě odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se ale snaží udržet dobré vztahy s Moskvou a jako jediná členská země NATO se nepřipojila k protiruským sankcím. V některých záležitostech působí Ankara jako neutrální prostředník, zaštítila například dohodu o vývozu obilí z Ukrajiny a snažila se také o zprostředkování mírových rozhovorů.
"Zvláštní pozornost byla věnována perspektivám realizace iniciativy vytvoření velkého plynárenského uzlu v Turecku," uvádí se v prohlášení, které vydal Kreml. Možnost vzniku plynovodního uzlu v Turecku navrhl v říjnu Putin jako způsob, jak po poškození plynovodu Nord Stream pokračovat v dodávkách ruského plynu na evropské trhy. Erdogan s ideou souhlasil.
Putin podle Kremlu také uvedl, že "byla zaznamenána pozitivní dynamika obchodních a hospodářských vztahů a systematická podpora významných společných projektů, včetně projektů v oblasti jaderné energetiky".
Obchodní výměna mezi Ruskem a Tureckem od vypuknutí války na Ukrajině vzrostla o desítky procent. Ruská společnost Rosatom buduje v Akkuyu první jadernou elektrárnu v Turecku a podle zjištění agentury Bloomberg Turecko hodlá Moskvě svěřit i stavbu své druhé elektrárny Sinop.
Putin s Erdoganem jednali také o dohodnutém prodloužení takzvané obilné dohody, kterou Turecko pomohlo zprostředkovat s cílem zajistit bezpečný odvoz obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů. Oba prezidenti podle Kremlu "zdůraznili význam komplexního a úplného uvedení balíčkové dohody do praxe".
Moskva a Kyjev ve čtvrtek prodloužily o dalších 120 dní dohodu o vývozu ukrajinského obilí, jejíž platnost měla vypršet v sobotu. Rusko na ní koncem října pozastavilo účast v reakci na útok na ruskou Černomořskou flotilu v Sevastopolu. Vrátilo se k ní, až Turecko, OSN i Ukrajina vyjádřily odhodlání pokračovat v jejím plnění. Moskva si dlouhodobě stěžuje, že dohoda neměla slibovaný pozitivní dopad na vývoz obilí a hnojiv z Ruska.
