Publicista Kosatík se obává, že Češi začínají mít ke Slovensku lhostejný vztah

foto Ilustrační foto - Scénárista Pavel Kosatík 16. října 2018 v Praze na novinářské projekci filmu režiséra Jakuba Červenky Hovory s TGM.

Praha - Spisovatel literatury faktu, esejista a scenárista Pavel Kosatík se obává, že část Čechů začíná mít ke Slovensku 30 let po rozpadu společného státu lhostejný vztah. Autor, který v knihách Slovenské století a Slovensko 30 let poté hodnotí vývoj samostatného Slovenska i vztahy mezi Čechy a Slováky po zániku Československa, míní, že Slováci mají zájem o českou politiku i kulturu. Není si však jistý, zda to tak funguje i opačným směrem. Kosatík to dnes řekl v rozhovoru s ČTK.

"Politici rádi používali floskuli, že česko-slovenské vztahy nikdy nebyly lepší, čemuž se po formální stránce nedá nic vytknout. Nic špatného se mezi našimi státy neděje. Ono se také nic nemusí dít, když jsou si ty země z velké části lhostejné. Nejsem si jistý, jestli se to už hlavně z české strany neprojevuje. V Česku se nečte slovenská literatura, slovenské filmy se dabují do češtiny a naše děti slovenštině přestávají rozumět. V tom bych viděl neštěstí," uvedl Kosatík.

V knize Slovenské století vyjadřuje Kosatík názor, že 20. století bylo pro tento národ stoletím šťastným. "Oni v roce 1918 začínali z jiné startovní čáry než Češi. U nás byl rozvinutý politický život - strany, kulturní organizace, sportovní spolky a podobně. Kdežto oni pod tlakem Maďarů jako národ umírali, jejich inteligence byla tenká a politiků měli jen několik málo stovek a národní život v podstatě neexistoval. Když jim společný stát umožnil vzestup, bylo vidět, jak je na to národ připraven, takže byť s nesmírnými peripetiemi stoupal nahoru," upozornil Kosatík.

Symbolickým završením vývoje slovenského národa se podle Kosatíka stal rok 1998, když se demokratické strany dohodly na společném postupu, jak zbavit premiérské funkce autoritářského Vladimíra Mečiara (HZDS). "Myslím si, že i česká politika se z toho jakýmsi způsobem poučila v našich loňských parlamentních volbách, kdy vyhrála pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti a STAN). Takže jsme možná od nich trochu opisovali," podotkl.

Další Kosatíkova publikace Slovensko 30 let poté popisuje příběh samostatného slovenského státu. Autor míní, že Slováci vždycky měli velký talent na velké krize, ale velmi rychle se z nich svou vnitřní energií dokázali vzpamatovat. V dnešní vládní krizi u našich východních sousedů se podle něho čeká na to, kdo zastaví hrozivý pád demokratické společnosti.

"Je vidět, že Slovensko je mladý národ, který se teprve hledá. Oni neměli svého Karla Havlíčka Borovského, který by je po osobní zkušenosti varoval, že to v Rusku v žádném případě není nějaká idyla, neměli Tomáše Garrigua Masaryka jako my za hilsneriády, který by jim řekl, že pověra o rituální vraždě je nesmysl a antisemitismus je odporná věc a podobně," sdělil Kosatík.

Spisovatel Pavel Kosatík se zabývá historií 19. a 20. století. Napsal životopisy T. G. Masaryka, Jana Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Věry Čáslavské, Emila Zátopka a dalších. Je autorem řady knih esejistických, scenáristou televizních cyklů Samizdat a České století. Získal mnohá ocenění, mimo jiné Cenu Toma Stopparda či Cenu Ferdinanda Peroutky.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je neděle 29. ledna 2023

Očekáváme v 19:00 -3°C

Celá předpověď