Psychiatrům za 10 let stoupl počet pacientů o 80 %, lékařů je ale málo

foto Žena, dívka, silueta, smutek - ilustrační foto

Praha - Psychiatrům za deset let stoupl počet pacientů o 80 procent. Lékařů je ale málo, zejména pro děti. Na tiskové konferenci to dnes řekl místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Ze studentů medicíny do oboru míří jen asi dvě procenta, nově by je podle něho mělo lákat více nepovinných předmětů, kde se s oborem seznámí.

"Problém je, že lidé, kteří si psychiatrii vyberou, jsou zklamaní, když přijdou do psychiatrické nemocnice a vidí systém péče, který jim nic neříká," vysvětil Anders, který je od počátku u reformy psychiatrické péče. Ta má omezit lůžka v 18 velkých psychiatrických nemocnicích ve prospěch komunitní péče. Například největší PN Bohnice jich má aktuálně kolem tisíce.

Vznikat by podle něj mělo také více psychiatrických lůžek akutních, která jsou přímo v nemocnicích. Ze současných více než 200 nemocnic má oddělení pro psychiatrické pacienty jen 30. Psychiatra podle něj v současné době navštěvuje asi 700.000 lidí, přičemž včetně léčených primárně s další diagnózou jich může být až 1,1 milionu. Nárůst počtu pacientů ale nenásleduje počet zájemců o obor, lékaři tak mají na každého méně času.

Přetíženým lékařům v ambulancích mohou ulevit i terénní týmy, takzvaná Centra duševního zdraví, které jsou součástí reformy. Jejich týmy složené z lékařů, ale i sestry nebo sociálního pracovníka, navštěvují doma pacienty, kteří by bez jejich péče museli být umístění v psychiatrické nemocnici. Ideálně by jich mělo být kolem stovky, reálný je vznik zhruba 70. Pokud s pacientem pracují už v době akutní hospitalizace, může se jeho pobyt v nemocnici zkrátit i na pětinu, což uspoří i finanční náklady.

Téměř polovinu antidepresiv podle Aderse předepisují praktičtí lékaři, kteří tak přebírají péči o méně náročné pacienty. Odborná společnost se jim snaží rozpoznávání duševních nemocí a jejich léčbu usnadnit. "V ideálním světě by to mohlo být tak, že jenom ti nejtěžší pacienti budou referovaní k léčbě psychiatrem," řekl. Pozitivem je také to, že lidé jdou k praktikovi ochotněji než k psychiatrovi, protože je to stále spojeno s jistou stigmatizací, dodal.

Největší nedostatek je psychiatrů pro děti, proto již bylo umožněno, aby se o pacienty starší 15 let starali lékaři pro dospělé. "Když si máte vybrat mezi náročností péče o dětské pacienty, kde potřebujete především pracovat s rodinou, versus ti dospělí, tak samozřejmě ten gradient vede k tomu, že lékaři mají víc pacientů dospělých než dětských," dodal. Podle něj chtějí dětské psychiatry více motivovat i pojišťovny.

Epidemie covidu-19 podle průzkumů českých odborníků zásadní dopady na duševní zdraví neměla. Zhoršil se ale často zdravotní stav lidí, kteří už se s psychickými potížemi léčili. Některým lékařům řada pacientů i přibyla. "Systém je v současnosti sice přetížený, ale stále funguje," řekl.

Průzkum týkající se duševního zdraví porovnával data z let před pandemií proti roku 2020 a další dotazníkové šetření by se mělo spustit v těchto dnech. "Stoupá napětí ve společnosti, máme za sebou spoustu politicko-společenských událostí, blíží se Vánoce a také se zkracuje doba slunečního svitu," vypočítal Anders možná rizika.

Prevencí vzniku duševních chorob je podle něj posilování odolnosti vůči stresu, například tělesným cvičením, pravidelnou a zdravou stravou, ale i sociální aktivitou. Vliv má i dostatek slunečního svitu a málo světla, zejména z elektronických zařízení, před spaním.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pátek 21. ledna 2022

Očekáváme v 15:00 0°C

Celá předpověď